Studio Hrdinů vede Zlatý řez životem skandálního spisovatele

Nahrávám video
Studio Hrdinů nazkoušelo hru Zlatý řez
Zdroj: ČT24

Pražské Studio Hrdinů dozkoušelo novou inscenaci Zlatý řez, zatím ji ale může hrát jen bez diváků. Pojednává o japonském spisovateli Jukio Mišimovi, který se proslavil nejen literárním dílem, ale také skandální sebevraždou.

Jukio Mišima se stal literární hvězdou ještě před svými dvacátými narozeninami. Jeho texty byly vysoce metaforické a posedlé krásou jako nejvyšší hodnotou. „Krásou, která paralyzovala, a krásou, kterou potřeboval zničit, aby se s tím dokázal vyrovnat. A to se mu stalo osudným,“ upřesnil režisér a spoluautor inscenace Jan Horák. 

Citlivý spisovatel se pasoval do role japonského bojovníka za tradiční hodnoty, jež měla strážit i jeho vlastní armáda. Stal se tragikomickou figurou, která bojuje za samurajské tradice, a přitom žije ve vile postavené v toskánském stylu. Fascinovala ho temná sexualita a smrt.

Muž slova i činu

„Vytvořil na první pohled směšnou nacistickou bojůvku, ve které se cítil poprvé v životě šťastný. Polovinu života byl člověkem slova a pak se stal člověkem činu – ale v tom nejhorším smyslu slova,“ domnívá se Horák.

Zlatý řez (Studio Hrdinů)
Zdroj: Patrik Borecký/Studio Hrdinů

Hra sleduje Mišimovu radikalizaci. „Muž středního věku se ve své společenské a intelektuální ztracenosti objeví v pozici, kterou řeší velice militantně,“ podotýká představitel hlavního hrdiny Jan Bárta. Jeho jedinou partnerkou na jevišti je Pavlína Štorková.

V listopadu 1970 se Mišima se skupinou příznivců zablokoval na velitelství japonských sil. Pronesl proslov kritizující vývoj japonské společnosti a poté spáchal rituální sebevraždu.

Divadlo za sklem

Zlatý řez Studio Hrdinů zatím uvádět nemůže. Připravuje ale projekt divadla „za sklem“. Divadelníci by chtěli hrát odděleni od publika skleněnou stěnou Veletržního paláce, v jehož podzemí má tato scéna adresu. Čeká na zmírnění protikoronavirových opatření, které by umožnilo shromáždění většího počtu lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 3 hhodinami

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 15 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 19 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
17. 3. 2026

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026
Načítání...