Studio Hrdinů vede Zlatý řez životem skandálního spisovatele

Nahrávám video

Pražské Studio Hrdinů dozkoušelo novou inscenaci Zlatý řez, zatím ji ale může hrát jen bez diváků. Pojednává o japonském spisovateli Jukio Mišimovi, který se proslavil nejen literárním dílem, ale také skandální sebevraždou.

Jukio Mišima se stal literární hvězdou ještě před svými dvacátými narozeninami. Jeho texty byly vysoce metaforické a posedlé krásou jako nejvyšší hodnotou. „Krásou, která paralyzovala, a krásou, kterou potřeboval zničit, aby se s tím dokázal vyrovnat. A to se mu stalo osudným,“ upřesnil režisér a spoluautor inscenace Jan Horák. 

Citlivý spisovatel se pasoval do role japonského bojovníka za tradiční hodnoty, jež měla strážit i jeho vlastní armáda. Stal se tragikomickou figurou, která bojuje za samurajské tradice, a přitom žije ve vile postavené v toskánském stylu. Fascinovala ho temná sexualita a smrt.

Muž slova i činu

„Vytvořil na první pohled směšnou nacistickou bojůvku, ve které se cítil poprvé v životě šťastný. Polovinu života byl člověkem slova a pak se stal člověkem činu – ale v tom nejhorším smyslu slova,“ domnívá se Horák.

Zlatý řez (Studio Hrdinů)
Zdroj: Patrik Borecký/Studio Hrdinů

Hra sleduje Mišimovu radikalizaci. „Muž středního věku se ve své společenské a intelektuální ztracenosti objeví v pozici, kterou řeší velice militantně,“ podotýká představitel hlavního hrdiny Jan Bárta. Jeho jedinou partnerkou na jevišti je Pavlína Štorková.

V listopadu 1970 se Mišima se skupinou příznivců zablokoval na velitelství japonských sil. Pronesl proslov kritizující vývoj japonské společnosti a poté spáchal rituální sebevraždu.

Divadlo za sklem

Zlatý řez Studio Hrdinů zatím uvádět nemůže. Připravuje ale projekt divadla „za sklem“. Divadelníci by chtěli hrát odděleni od publika skleněnou stěnou Veletržního paláce, v jehož podzemí má tato scéna adresu. Čeká na zmírnění protikoronavirových opatření, které by umožnilo shromáždění většího počtu lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 14 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...