Studenti taneční konzervatoře předvedli výsledky svého úsilí

Praha - Po dva víkendové večery patřilo Stavovské divadlo tradičním absolventským představením Taneční konzervatoře hl. m. Prahy. Ve třech částech večera se představili absolventi osmiletého studia oborů klasický tanec (balet) a moderní tanec. Kromě nich v programu vystoupili i studenti nižších ročníků.

V úvodu večera promluvil ředitel školy Jaroslav Slavický, který připomněl, že představení je poslední z řady zkoušek, které mladí tanečníci od začátku roku podstupují (praktické a teoretické maturitní zkoušky, absolventské zkoušky a také konkurzy), mezi diváky byly i dvě zkušební komise pro klasický a moderní tanec. Celkem letos absolvovalo 19 tanečníků, 13 z nich v oboru klasický tanec. 

V první části se představili studenti obou oborů v Kuchyňské revue, představení vzniklém v roce 1927 na libreto tanečnice a pedagožky Jarmily Kroschlové a hudbu Bohuslava Martinů. Revue kombinující tanec s černým divadlem se studenty připravil Jiří Srnec s dcerou Adélou, premiéru měla již v lednu ve školním souboru Bohemia Balet. Tanečníkům se podařilo zkoordinovat pohyb a výraz s pohybem neživých věcí a vytvořit tak veselý, živý příběh netradičního milostného mnohoúhelníku. 

Ve druhé části večera zhlédli diváci čtyři ukázky klasického i moderního tance. Vedle známého pas de deux z baletu Louskáček v choreografii Vasilije Vainonena bylo na programu také ne tak často uváděné pas de deux Plameny Paříže od stejného autora, ve kterém svým lehkým, rozpustilým a technicky dobře zvládnutým projevem okouzlili publikum Monika Mašterová se Sergejem Gherciem. Příjemným vybočením z obvyklých známých čísel bylo i ztvárnění Fresek z baletu Koníček Hrbáček choreografa Maria Petipy čtyřmi absolventkami klasického tance (zde byl pozoruhodný zejména suverénní tanec Kristýny Němečkové). Závěr prostřední části večera patřil studentům oboru moderní tanec, kteří předvedli choreografii Bjerkely. Na hudbu Mari Boine ji pro ně vytvořil dřívější absolvent, nyní též pedagog David Stránský, studenti vyprávěli pohyby příběh o lásce, touze a nevěře mladých lidí v březovém háji.

Předpokládaným vrcholem večera byla Svita v bílém, neoklasický balet, který v roce 1943 vytvořil Serge Lifar na hudbu Eduarda Lala pro Pařížskou operu. Taneční konzervatoř hl. m. Prahy ji jako vůbec první škola na světě uvedla v kompletní podobě, nastudováním byl dědici práv pověřen významný francouzský tanečník Cyril Atanassoff. Snové, převážně abstraktní ztvárnění romantické hudby zvládli studenti velmi dobře, v sólech i sborových scénách potvrdili technickou i stylovou vyspělost a celý večer korunovali neokounanou, křehkou podívanou s velmi bohatým pohybovým slovníkem.

Psáno z představení 21. 6. 2008

  • Kuchyňská revue autor: Linda Fryčová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/282/28170.jpg
  • Bjerkely autor: Linda Fryčová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/282/28168.jpg
  • Svita v bílém autor: Linda Fryčová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/282/28171.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 15 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...