Striktně nepolitická Eurovize se kvůli Rusku ani letos politice nevyhnula

Pěvecká soutěž Eurovize, jejíž šedesátý ročník v neděli skončil výhrou švédského zpěváka Manse Zelmerlowa, se tradičně snaží vystříhat jakýkoliv politických projevů během zábavního večera – a ani tentokrát se jí to nepovedlo. Důvodem byla především úspěšná účast ruské zpěvačky Poliny Gagarinové.

Osmadvacetiletá zpívající modelka Polina Gagarinová se spolu se Zelmerlowem probojovala do nejužšího finále, musela ale čelit nevraživosti publika ve vídeňské Stadthalle, kde finálový večer probíhal. Vlažný potlesk podmíněný primárně zpěvaččinou národností nakonec jednu z moderátorek vedl k dílčímu ustoupení od pravidla, že je Eurovize striktně apolitická. „Prosím, mějte na paměti, že naše motto je stavění mostů a že hudba by měla zůstat nad politikou. Všichni interpreti si zaslouží rovnocenný přístup a respekt,“ napomenula diváky v koncertní hale rakouské metropole.

Obavy z protiruských projevů přitom rakouské pořadatele vedly už během příprav Eurovize k tomu, že do sálu nainstalovali speciální technologii, která dokáže redukovat zvuky obecenstva a eliminovat případný nadměrný hluk. Reagovali tak především na incident z loňského ročníku, kdy publikum vypískalo ruskou pěveckou dvojici – sestry Tolmačovovy – kvůli anexi Krymu.

Gagarinová nakonec sice v sále čelila jen vlažnému potlesku, sociální sítě ale mladou Rusku za politiku Vladimira Putina rozhodly potrestat výrazněji. Její soutěžní píseň Milion Voices pojednává o jednotě a síle lidstva a často zmiňuje i slovo mír; na serveru Youtube se objevila kritická variace Milion ukrajinských hlasů, která jako vizuální podkres pro ruský zpěv používá záběry z bojiště na východoukrajinském Donbasu.

Conchitu Rusové neviděli

Největší zastání v přímém přenosu našla ruská pěvkyně u loňské vítězky Eurovize, Conchity Wurst, transgenderové zpěvačky z hostícího Rakouska. Jejich společné záběry se ale k ruskému divákovi nedostaly a fakt, že Conchita Polinu objala, vzbudil u ruských konzervativních kruhů značnou nelibost. „Rusko není půda pro objímání eurozvrhlíků,“ prohlásil prominentní petrohradský aktivista Vitalij Milonov, který ve svém domovském městě před několika lety prosadil legislativu zakazující „propagandu netradičních sexuálních vztahů“.

Ta dnes platí v celé zemi – a právě proto nemohli Rusové Conchitu spatřit. „Ruská televize se zachovala tak, že důsledně vystříhala všechny záběry s Conchitou, místo toho pouštěla vlastenecké písně. Ředitel to odůvodnil tím, že v Rusku existuje zákon zakazující propagandu homosexuality,“ konstatuje publicista a politický komentátor Jefim Fištejn. „Skutečnost, že ruská reprezentantka nezvítězila, byla vysvětlena tím, že je jí vlastně znemožněno zvítězit, protože Západ se spikl proti Rusku. Poslanci Ruské dumy už předložili zákon, aby Rusko vystoupilo z Eurovize a založilo svojí vlastní, euroasijskou pěveckou soutěž.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 8 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...