Káhira - Po arabském jaru se egyptské stěny staly svatyní svobody názoru. Od svržení diktátora Husního Mubaraka v roce 2011 je ovládla mystika, zloba, naděje i výsměch. To netěší žádný autoritářský režim a také současná vojenská vláda se snaží dostat autory kritických graffiti za mříže.
Život egyptského hlavního města se píše po stěnách, ať už starobylým stylem faraónů, nebo popovým umění Západu. Graffiti jsou hlavně vzkazem pro veřejnost. „Kolemjdoucí si to prohlížejí a pomáhá jim to pochopit, co se děje,“ říká writer Mohamed Chálid.
Poslední neklidné tři roky zaznamenal street art s přesností dokumentaristy. Troufá si hlavně tam, kde státem kontrolovaná média mlčí. Pouliční umělec Alá Awad: „Kritizujeme společnost. Někteří kreslí vládní pohlaváry a pak je škrtají jako symbol toho, že je nechtějí.“
Jenže kritika na očích všem vadí egyptským úřadům. Vadila již autoritářskému prezidentovi a nelíbila se ani demokraticky zvoleným islamistům. Nyní dala samozvaná vojenská vláda hlavní prostor káhirských umělců přemalovat; po několika dnech však byli sprejeři zpátky.
Podívejte se na galerii:
Události v Egyptě nenaznačují, že by graffiti v dohledné době ztratila inspiraci. Všechny stěny však vláda neuhlídá, a proto chce pouliční umění zadusit novým zákonem, který hrozí autorům vysokými pokutami i čtyřmi lety za mřížemi.
Tři roky v Egyptě
Inspirovány svržením prezidenta v Tunisku vypukly v lednu 2011 v Egyptě nepokoje, které svrhly téměř třicetiletou vládu prezidenta Husního Mubaraka. Ten byl později odsouzen na doživotí. Volby posléze vyhrála Strana svobody a spravedlnosti, založená před volbami fundamentalistickým Muslimským bratrstvem.
Prezidentem se stal islamista Muhammad Mursí, který však řadou kontroverzních rozhodnutí obrátil veřejnost proti sobě a již na konci roku 2012 čelil mohutným demonstracím. Srážky mezi jeho odpůrci a příznivci trvají dodnes. V létě roku 2013 armáda zbavila Mursího funkce a následně byl obviněn ze spiknutí za účelem teroristických akcí.
