Stibor nefotil ženy jako porcelánové panenky

Olomouc - Nejen známé a originální ženské akty, ale i fotografie z raného období tvorby či snímky z cyklu Kámen představí v olomoucké Galerii G výstava věnovaná jednomu z nejznámějších českých fotografů druhé poloviny 20. století Miloslavu Stiborovi. Koná se k autorovým nedožitým 85. narozeninám a nabízí reprezentativní průřez jeho dílem.

„Výstava obsahuje 45 fotografií. Těžiště spočívá v 60. letech, kam spadá například výběr z nejznámějšího Stiborova cyklu 15 fotografií pro Henry Millera, ale i další akty a portréty z tohoto období,“ upozornila kurátorka Štěpánka Bieleszová.

Připomněla, že Stibor nasnímal modelky v odvážných, ale zároveň přirozených pozicích. Ze snímků pořídil výřezy a nebál se ukázat erotikou nabité detaily ženského těla. Zcela nově přistoupil k zachycení pokožky, již podal jako naturalistickou drsnou strukturu. „Jeho přístup byl v dané době zcela nový. Do té doby se ženy zobrazovaly spíše jako jakési porcelánové panenky,“ soudí Bieleszová.

  • Kurátorka výstavy fotografií Miloslava Stibora Štěpánka Bieleszová autor: Luděk Peřina, zdroj: ČTK
  • Z cyklu fotografií Miloslava Stibora pro Henryho Millera (Galerie G, Olomouc) autor: Luděk Peřina, zdroj: ČTK

Výstava zahrnuje i ranější tvorbu z 50. let, kdy ještě pracoval v exteriérech. „Fotografie odpovídají dobové náladě civilismu nebo poetiky všedního dne,“ podotkla kurátorka. Lidé si budou moci prohlédnout i fotografie z cyklu Kámen, jež vznikaly během Stiborových zahraničních cest po Evropě a Asii. V Turecku, Egyptě či Itálii se fotograf věnoval dokumentárnímu zachycení exotické architektury, antických a prehistorických soch či kamenných útvarů.

„Své fotografie velice složitě a komplikovaně upravoval v temné komoře. Stibor vytvořil celou řadu postupů, kdy zesvětloval, ztmavoval či pomocí šablon upravoval obraz. Chtěl dosáhnout nejvyšší umělecké kvality. Souviselo to i s tím, že byl profesorem deskriptivní geometrie a tíhl k čistému grafickému až geometrickému vyjádření,“ doplnila kurátorka.

Podle ní je dnes jméno Miloslava Stibora, jenž zemřel loni v březnu, synonymem pro vrcholnou fotografii aktu světové úrovně. Jeho snímky byly vystaveny na více než 140 samostatných a přes 400 skupinových výstavách v ČR i cizině. Byl též významným pedagogem, v Olomouci nese jeho jméno základní umělecká škola. V ní mimo jiné zřídil fotografickou školu pro dospělé, z níž vzešla řada významných fotografů. Velkou kolekci jeho snímků vlastní Muzeum umění v Olomouci, které mu v roce 2007 uspořádalo reprezentativní výstavu.

Vernisáž výstavy Miloslav Stibor (1927-2011) se uskuteční ve středu a výstava bude přístupná do konce června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 6 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 22 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 23 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...