Osm osobností české kultury si odneslo ze slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla státní ceny a ceny ministerstva kultury. Mezi nimi jsou například Miloslav Topinka, který si odnesl cenu za literaturu, překladatelka Alena Morávková, výtvarnice Adéla Matasová nebo scenárista, herec a spisovatel Zdeněk Svěrák. Cenu za přínos v kinematografii a audiovizi dostala in memoriam filmařka Ester Krumbachová.
Státní cenu za literaturu získal Miloslav Topinka, oceněn byl i Svěrák či Krumbachová
93 minut
Ceny Ministerstva kultury 2021
Státní ceny jsou udělovány za literaturu a překladatelské dílo. Ceny ministerstva kultury pak za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury a kinematografie a audiovize. „Státní ceny se nedávají dílům experimentálním nebo dílům toho roku, která zazáří. Ale dávají se těm, kteří zde tvořili dílo celá desetiletí, a to dílo získalo charakter, že odolá času. A to si zaslouží obdiv,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Za výjimečný básnický a esejistický odkaz obdržel státní cenu za literaturu básník, esejista a editor Miloslav Topinka. Kromě své vlastní poezie je také autorem monografie o francouzském básníku Arturu Rimbaudovi. „Měl jsem radost, že to je (státní cena) právě za poezii,“ řekl Topinka.
Státní cenu za překladatelské dílo dostala Alena Morávková, a to za svůj celoživotní přínos. Morávková je překladatelka, redaktorka a rovněž literární a divadelní historička a kritička. Vystudovala ruštinu, ukrajinštinu, francouzštinu a teatrologii na Filozofické fakultě UK.
„V divadle člověk sám nic nezmůže“
Cena ministerstva kultury za přínos divadlu byla udělena divadelní režisérce Haně Burešové za moderní přístup k dramatickému textu, za vnitřně soudržné rozvíjení vlastního režijního stylu a za úspěšné umělecké vedení ansámblového divadla, ve kterém se svým týmem dokázala oslovit generačně různorodé publikum. „Je to pocta, děkuji. Chtěla bych poděkovat hlavně všem, kteří mi v životě pomáhali a měli se mnou trpělivost, svatou. V divadle člověk sám nic nezmůže,“ řekla Burešová, která je spjata zejména s pražským Divadlem v Dlouhé.
V architektuře si cenu odnesl Benjamin Fragner za iniciování a dlouhodobé vedení výzkumu průmyslového dědictví i odbornou popularizaci jeho výstupů. „Průmyslové dědictví mě nezajímalo pouze z architektonického hlediska. Vnímám tu cenu, že je to podpora tendenci, že se nejedná pouze o architekturu o sobě, ale o architekturu v kontextu a hledání smyslu,“ řekl Fragner.
Ve výtvarném umění byla oceněna Adéla Matasová, a to za celoživotní uměleckou a pedagogickou činnost, především pak za vliv na etablování intermediálních přístupů na české umělecké scéně. „Celý život jsem vlastně překračovala svoje meze, abych mohla uvěřit své budoucnosti,“ řekla Matasová.
Za hudbu cenu ministerstva kultury obdržel Čestmír Huňát. Původně student ČVUT ji dostal za celoživotní organizátorskou a osvětovou činnost, kterou zásadním způsobem přispěl a přispívá k rozvoji širokého spektra nekomerční hudby. Té se věnoval už v dobách nesvobody, a to navzdory tehdejší perzekuci. „Musím říct, že jsem byl překvapený, ale mile. Beru to jako uznání práce stovek, možná tisíců lidí, co prošli Unijazzem,“ řekl Huňát.
Ministr ocenil v oblasti kinematografie a audiovize přínos scenáristy, herce, spisovatele a spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana Zdeňka Svěráka.
„Vážím si toho jako pochvaly za práci. A já jsem pochválen rád. Když vyplňuji formuláře, tak do kolonky píšu scénář. Do kinematografie přináším jen slova, film z toho udělají jiní. A já měl štěstí na mistry v oboru,“ řekl Svěrák. Dodal, že jej ovlivnilo divadlo a že filmy, na kterých pracoval, jsou samý dialog a humor vždy vyvolává slovo, což označil za nešvar filmů. „Ale má to i pozitivum. Mám zjištěno, že naše filmy milují slepci,“ řekl.
In memoriam byla udělena cena filmařce Ester Krumbachové. Výtvarnice, scénografka, scenáristka a režisérka v 60. letech minulého století spolupracovala s mnoha režiséry české nové vlny, například Věrou Chytilovou, Janem Němcem nebo Jaromilem Jirešem.
