Praha – Tetování je řemeslo, ale může být i uměním. Svou tvorbou o tom přesvědčuje Lukáš Musil aka Musa, který před pár lety pověsil na hřebík dráhu hokejisty a během krátké doby si získal pověst jednoho z nejlepších a zároveň nejvyhledávanějších tatérů.
Stát se plátnem může změnit život
„Tetování bylo svázané tradiční estetikou a nejednou přišli lidi, kteří k němu začali přistupovat volně, hravě. Zdánlivě to vypadá i amatérsky, pro někoho třeba neumětelsky, ale je za tím hodně práce a vykreslená linka,“ poznamenal k Musově úspěchu Michal Burda ze studia Tribo.
V něm Musa nejen pracuje, ale do 30. dubna jsou tu na komorní výstavě k vidění i fotografie, zachycují jeho tatérské umění. „U Lukáše je poznat vliv malby. Basquiata nebo možná Picassa, zároveň si ale dosadil i něco svého, a tady to nikdo nedělal,“ popsala Musovo umění Bambi Christa, autorka portrétů deseti lidí tetovaných právě Musou.
„Pustila jsem se do tohoto projektu také proto, abych vyjádřila svojí úctu a respekt umělci, který se snaží bořit jakési pomyslné hranice a klienta používá spíše jako plátno,“ píše Christa, která se Musovým „plátnem“ také stala, v doprovodném slově k výstavě nazvané A tolik bych si přál, aby to pochopili.
Malířství a tatérství se v mé práci prolíná, připouští i Musa. Určitý rozdíl mezi nimi ale vnímá. „Plátno je totální svoboda, u tetování musíš počítat s tím, že ten dotyčný s ním bude žít celý život, musíš být maximálně empatický a trochu potlačit svoje ego,“ říká.
Tatérství mu prý umožnilo poznat spoustu zajímavých lidí, které spojuje vedle specifického tetování i specifický pohled na svět. „Hodně lidí bere tetování jako šperk, jako nějaký doplněk, ale znám spoustu lidí, kteří se za mnou vrátili a řekli mi, že jim to tetování změnilo život,“ prozradil Musa.
GALERIE
videogallery_000171778