Staré loutky, které nestárnou

Roztoky u Prahy - Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy vystavuje přes 2000 loutek, některé z nich pocházejí až z první poloviny 19. stol. Jde o jednu z největších soukromých sbírek v Česku. Založil ji pražský sběratel Jiří Vorel, kterého loutkové divadlo okouzlilo už v dětství. Jeho manželka Alena sice chtěla začátkem 60. let za našetřené peníze koupit nové auto, její manžel měl ale jinou vášeň, za první úspory nakoupil 19 historických marionet, tím začala jeho dnes velmi cenná a vzácná sbírka.

„Loutky jsme měli všude, i po různých babičkách, doma hlavně po stěnách, ve skříních - když jsem šla do skříně pro kabát, tak na mě určitě nějaký čert spadnul,“ popsala život s loutkami Alena Vorlová.

Část Vorlovy sbírky se už vystavovala, naposledy v roce 2002 v Císařské konírně Pražského hradu. Nikdy ale nebyla úplně kompletní. Letošní expozice je rozdělená do dvou částí a vznikla u příležitosti nedožitých 80. narozenin sběratele.

Nahrávám video
Reportáž Lucie Komňacké
Zdroj: ČT24

„Je ještě mnoho věcí ve sbírce, které nejsou popsány a roztříděny. Myslím si, že kdyby Roztoky měly k dispozici další tři až čtyři galerie, tak jsme schopni je naplnit a vymyslet koncept,“ připustila kurátorka výstavy Karolína Truhlářová.

Jiří Vorel založil v roce 1969 také loutkové divadlo Zvoneček, které funguje dodnes. Vychovalo už tři generace diváků a herců. Každý rok se koná minimálně jedna premiéra. Vorlovy loutky objíždějí divadelní festivaly v Česku i zahraničí.

„My jsme velice rádi, že tyto prazvláštní loutky můžeme oživit. Pracujeme s opravdovým unikátem - varietní loutky mezi českými marionetami, to je ten nejvyšší pomyslný vrcholek,“ upozornil František Měchurka z Tradičního loutkového divadla Zvoneček.

Unikátní výstava, která mapuje historii českého loutkářství od poloviny 19. stol. až do poloviny století minulého, bude ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy otevřená až do 21. listopadu.

Loutka ze sbírky Jiřího Vorla v představení divadla Zvoneček
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 10 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 13 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
17. 3. 2026

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...