Před pěti lety, v podvečer 15. dubna 2019, se v krovu katedrály Notre-Dame rozšířil oheň a plameny zachvátily rozsáhlé části této ikonické pařížské památky. Příčina požáru stále nebyla zcela objasněná, jasné ale je, že chrám Matky Boží v Paříži postupně vstává z popela. Veřejnosti se má Notre-Dame otevřít v prosinci, vnější opravy ale docení už návštěvníci letní olympiády. Jak práce na katedrále pokročily, přiblíží grafika v článku.
Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně, nicméně přesná příčina požáru zůstává nadále otazníkem. Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci či odhozený nedopalek cigarety.
Vnitřek ochránily kameny, střechu ale požár zničil
O záchranu památky bojovaly více než čtyři stovky hasičů. Požár uhasili následujícího dne nad ránem. Rozsáhlým škodám zabránit ale nedokázali. Obě hlavní věže katedrály sice zůstaly stát, nicméně oheň zničil střechu, krov a špičatou věž z devatenáctého století, takzvaný sanktusník. Plameny poškodily i část klenby a střešní krytiny.
Vnitřek katedrály vyvázl bez vážnějšího poškození díky kamenné klenbě, která z větší části udržela hořící střechu po jejím zhroucení. V jedné z ušetřených bočních kaplí, zasvěcené Panně Marii, se už v červnu 2019 konala mše.
Církevní a umělecky cenné předměty se podařilo včas odnést do bezpečí. Hrdinou se stal kaplan pařížských hasičů, který do hořícího chrámu vběhl, aby z pokladnice zachránil relikvie včetně trnové koruny, kterou měl podle věřících na hlavě při ukřižování Ježíš Kristus. Zakoupil ji ve třináctém století král Ludvík IX.
Obavy z „Disneylandu“ a obcházení pravidel
Na dostavbu zničené věže byla vyhlášena architektonická soutěž, organizovala se i veřejná sbírka. Pro dohled na opravu svatostánku vznikla speciální státní organizace. S přípravami vznikly obavy, aby návrat k původní architektuře nenarušily snahy vnést do středověké stavby moderní prvky, a proměnit ji v „křesťanský Disneyland“.
Debatu o nové podobě utnul francouzský prezident Emmanuel Macron, který chtěl, aby byl chrám opraven co nejdříve. Tlak na rychlost velký prostor pro inovace nedával. I tak téměř dvanáct set architektů, památkářů a vědců z celého světa Macrona nabádalo k opatrnosti a odpovědnosti. Znejistila je prezidentova slova, že chce katedrálu postavit „ještě krásnější“, než byla před požárem.
Od části odborníků a opozice zaznívala také kritika v souvislosti se zákonem, jímž poslanci odsouhlasili, že v případě nutnosti je možné obejít urbanistická, ekologická a památkářská pravidla či předpisy o veřejných zakázkách.
Na dosavadních pracích se podílelo na dvě stě padesát firem a řemeslnických sdružení a stovky dalších řemeslníků, architektů a jiných odborníků. Obnova Notre-Dame jim přinesla i nezvyklé zkušenosti, třeba když se při opravě jednoho z nejznámějších zástupců gotické architektury používaly i středověké techniky.
Práce zdržel koronavirus a olovo
V první fázi rekonstrukce bylo nutno odstranit lešení, které chrám obklopovalo v době požáru, odmontovat a odvézt velké varhany. Tato fáze zahrnovala i zkoušky čištění ve dvou kaplích, instalaci opěr pod oblouky, zajištění místa, kde trojlodím katedrály prochází příčná loď, a roztřídění a odklizení ruin.
Opravu zpomalily komplikace během pandemie covidu-19, ale také nutnost vyčistit okolí od toxického olověného prachu, který se uvolnil z konstrukce gotické budovy při požáru. Celkem se roztavilo několik desítek tun olova.
Práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame skončily v polovině září 2021, poté začala vlastní obnova chrámu. Na tu bylo mimo jiné třeba velké množství kamenů přesně daných velikostí a struktury. Pro úřad dohlížející na rekonstrukci chrámu je vyhledala Francouzská geologická služba.
Jen dřevo a sekera jako ve středověku
Na konci léta 2022 začala oprava střešní konstrukce a kleneb. Šlo o jednu z největších technických výzev. Stovky tun dobových trámů pro novou střechu vznikaly pod sekerami tesařů – jako kdysi ve středověku. Používaly se totiž techniky zpracování dřeva, které byly zavedeny před více než osmi sty lety při stavbě této památky. Elektrické nástroje by práci nepochybně urychlily, cílem ale bylo vzdát hold řemeslnému umu původních stavitelů.
Na rozdíl od svých předchůdců nicméně současní tesaři a architekti zároveň využívali moderní technologie. Počítače pomohly k vytvoření detailních tesařských plánů, aby bylo zaručeno, že ručně vyrobené trámy do sebe přesně zapadnou.
Pod ruce někdejších stavitelů pomohl nahlédnout právě požár, který odhalil, že předci kamenné zdi vyztužili kovovými sponami. Kvůli chybějícím plánům a dokumentaci bylo pro architekty dlouho záhadou, jak se jejich středověkým kolegům podařilo postavit tak subtilní zdi do tehdy nevídané výšky dvaatřiceti metrů a nechat je podpírat mohutnou střešní klenbu.
Na obnovu konstrukce střechy katedrály bylo pečlivě vybráno dvanáct set dubů, které tesaři ručně pokáceli. Loni v květnu byly v dílně v údolí Loiry na západě Francie smontovány části několikatunové konstrukce, do centra francouzské metropole ji dopravili po řece Seině na lodi tak velké, že kvůli tomu na několik hodin museli přerušit ostatní lodní dopravu. Krov, složený ze tří trojúhelníkových částí o rozměrech patnáct krát dvanáct metrů a hmotnosti sedmi tun, z lodě na chrám vyzdvihl jeřáb.
Kohout a kříž
Zničenou chrámovou věž z devatenáctého století nahradili restaurátoři a dělníci její věrnou replikou vytvořenou podle nákresů autora originálu, jímž je francouzský architekt Eugéne Viollet-Le-Duc. A loni v prosinci dostala katedrála na tuto novou věž i kříž. S ním se pne do výšky 96 metrů.
Na věži „sedí“ také pozlacený kohout – s peřím olizovaným plameny symbolizuje bájného fénixe, který povstal z popela. Původní korouhev spadla spolu s věží, později se ale našla v troskách. V útrobách byly schované relikvie svatých, které mají chránit Paříž a její obyvatele.
Výroby součástek do požárem poškozeného hodinového stroje v katedrále se ujal petrohradský závod na výrobu hodinek, známých za sovětských dob i Čechům a Slovákům pod značkou Raketa. Ten opravil hodinový stroj Collin z roku 1867, jež v pařížské katedrále až do požáru řídil pohyb ručiček na čtyřech cifernících.
Osm tisíc píšťal a spor o vitráže
Nesouhlas části veřejnosti a váhavé reakce odborných kruhů vyvolal záměr osadit okna moderními vitrážemi místo těch z devatenáctého století. Prezident Emmanuel Macron jimi chce středověké památce vtisknout „znak jednadvacátého století“. Původní vitráže by vystavilo nově vznikající muzeum.
Podle kritiků záměru však mají skleněné dekorace smysl jen na původním místě, protože jsou součástí architektonického záměru. Pod petici oponentů nápadu se podepsalo téměř 140 tisíc lidí. Nicméně nedávno byla vypsaná soutěž na výtvarné zpracování moderních vitráží, v oknech by se měly objevit nejpozději v roce 2026.
Rekonstrukce vnější části katedrály by měla být prakticky hotova letos v červenci, kdy Paříž očekává příval návštěvníků během dvoutýdenní olympiády. Poslední práce na svatostánku budou probíhat v interiéru, kde bude mimo jiné potřeba vyladit mohutné varhany s osmi tisíci píšťalami, které jsou největším hudebním nástrojem ve Francii. Po požáru byly píšťaly rozeslány k vyčištění odborníkům po celé zemi.
Peněz je dost, termín se stíhá
Památku, chráněnou organizací UNESCO a proslavenou románem Victora Huga Zvoník u Matky Boží, před požárem navštěvovalo na třináct milionů lidí ročně. Znovuotevření je naplánováno na 8. prosince tohoto roku.
Zodpovědné úřady zatím ujišťují, že vše probíhá podle plánu. „Dodržujeme termíny i rozpočet,“ potvrdil šéf obnovy Philippe Jost minulý měsíc při slyšení v Senátu. Upřesnil, že dosud se vynaložilo 550 milionů eur (bezmála 14 miliard korun), financování do značné míry pokryla sbírka, do níž přispěla veřejnost i francouzští miliardáři.
Už v roce 2021 francouzské ministerstvo kultury hlásilo, že dary činí 834 milionů eur (přes 21,6 miliardy korun). Podle Josta se sešlo tolik peněz, že zůstanou prostředky i na další investice do památky, například na nutnou obnovu kamenného interiéru.
Na rok 2024 stanovil termín francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten ihned po požáru slíbil obnovení katedrály do pěti let. Deadline tedy vychází na rok, kdy se Francie stane dějištěm letních olympijských her, i když otevření se do zahájení sportovního svátku nakonec nestihne. Propojení obou událostí by působilo velkolepě.
„Jen jednou za století se hostí olympijské a paralympijské hry a jen jednou za tisíciletí se obnovuje katedrála. Rok 2024, rok odhodlání, rozhodnutí, obnovy a hrdosti. Ve skutečnosti rok naděje,“ prohlásil loni Macron v novoročním projevu.
