Filmový vesmír Marvelu rozšiřuje od 16. února akční příběh Ant-Man a Wasp: Quantumania. Do českých kin vstupuje s dabingem i s titulky. Za obojím stojí překladatel Vojtěch Kostiha. Z jednatřiceti filmů ságy Avengers, které vznikly pod hlavičkou Marvelu, jich přeložil dvacet.
Spoustu věcí si musíme domyslet, máme ale kanály do studia, říká překladatel „marvelovek“
Rozhovor s Vojtěchem Kostihou (zdroj: ČT24)
První „námluvy“ s novým filmem začínají podle Vojtěcha Kostihy většinou čtvrt roku před premiérou. Aby se novinka stihla uvést česky nadabovaná zároveň se světovou premiérou v originále, posílá studio film postupně v několika verzích. První, předběžná verze pouze napoví stopáž snímku a nástin děje. Překládá se většinou až ta druhá, verzí ale může být ještě několik, než dorazí ta finální, která se dostane do kin.
„Předběžné verze chodí rotoskopované, takže nevidíme, co se ve filmu děje. Ty slouží k dabingu. U postav jsou vidět pouze obličeje. Nevidíme, s kým postavy hovoří. Když říkají ‚you‘, tak nevíme, jestli hovoří k jednomu nebo několika lidem, nebo třeba k mravencům. Spoustu věcí si musíme domyslet a teprve s posledními verzemi vidíme, jestli jsme se trefili. Když ne, musíme volat herce a přetáčet,“ upřesňuje Kostiha.
Na přeložení dvouhodinového filmu, jakým je například nový Ant-Man, potřebuje zhruba deset dní, aby byl překlad přesný a překladatelé měli čas na ověřování nejasností. „Je možné, že někdo řekne: ‚I will go to see my friend.‘ A odejde a tím končí film. Může jít i za svým známým, ale i známou. Naštěstí máme kanály přímo do studia Marvel, kde se na tohle můžeme zeptat, a když to vědí, tak nám to řeknou,“ dodává Kostiha.
Uměl jsem anglicky, ale ne česky
S překládáním filmů začínal před více než dvěma dekádami, tehdy pro kino IMAX. „Uměl jsem dobře anglicky, ale špatně česky, a protože to byly filmy pro školy, tak učitelé mi to vysvětlili,“ vzpomíná. V nadsázce podotýká, že dobrou školou pro něj byl i seriál Možná už zítra.
Příběh dvou kamarádek z dětství uvádí jako příklad počinů, které překládal, i když jako diváka ho minuly. „Ten seriál měl čtyři sta dílů – a nikdy se nic nestalo. Docela jsem u toho trpěl,“ přiznává. „Ale těch čtyři sta dílů mi dalo dostatečnou průpravu, abych se naučil psát dialogy,“ připouští zároveň.
Průměrně přeloží šestnáct filmů ročně, pracuje na více snímcích na jednou. Konkrétní tituly jmenovat nemůže, je vázán mlčenlivostí. A i když marvelovky překládá, rád prý na ně zajde ještě do kina. Zaslouží si podle něho, aby je lidé viděli na velkém plátně.