Lodnýn - V roce 2114 vyjde najednou sto knih, které během století postupně napíšou britští spisovatelé. S projektem Knihovny budoucnosti přišla britská umělkyně Katie Patersonová. Literární vzkaz v láhvi pro budoucí generace má už první přispěvatelku - kanadskou spisovatelku a držitelku Man Bookerovy ceny Margaret Atwoodovou.
Patersonová zahájila svůj projekt letos v srpnu, kdy nechala poblíž norského hlavního města Oslo zasadit tisícovku stromů. Ty mají po stovku let nerušeně růst, zatímco do fondu nevydaných knih bude každý rok přibývat jedno dílo vybraného autora. V roce 2114 se pak stromy porazí, z jejich dřeva se vyrobí papír a na ten se všechny knihy naráz vytisknou.
Na prvním příspěvku do Knihovny budoucnosti pracuje Margaret Atwoodová. Čtyřiasedmdesátiletou autorku prý vědomí, že za jejího života si novou prózu nikdo nepřečte, netíží. „Tohle je věc, na kterou okamžitě řeknete ano nebo ne. Podle mě to trochu evokuje dětství, kdy jsme si schovávali poklady na dvorku a doufali, že je v daleké budoucnosti někdo vykope,“ řekla Atwoodová listu The Guardian.
Nezveřejněná literární díla budou postupně přibývat ve speciální místnosti, která se stane součástí veřejné knihovny v Oslu. Lidé budou znát jen jméno autora a název knihy, o obsahu se nedozvědí nic. Jména přispěvatelů bude každý rok vybírat odborná komise. „Docela mě děsí, když pomyslím, že někteří ze spisovatelů, kteří své knihy poskytnou, se zatím ještě ani nenarodili,“ poznamenala autorka nápadu Katie Patersonová.
Svůj odkaz budoucím generacím pojistí tím, že do oselské knihovny instaluje i tiskárnu, s jejíž pomocí bude možné díla vytisknout v případě, že lidstvo v následujícím století současné techniky tisku na papír opustí.
