Soukromý vesmír zveřejňuje Helena Třeštíková

Praha - Dokument Heleny Třeštíkové Soukromý vesmír, líčící dějiny jedné rodiny v průběhu 37 let, viděli první diváci z řad novinářů. I když manželé Kettnerovi a jejich děti nevedou tak dramatický život jako hrdinové předchozích dokumentů Marcela, René a Katka, je cesta jejich životem optimistickým a dojemným svědectvím o důležité roli rodiny, pestrobarevnosti lidského života a hledání jeho smyslu.

„Je to zatím můj nejdelší časosběrný projekt. Kamarádku Janu jsem začala sledovat už v roce 1974, když čekala své první dítě s manželem Petrem. Právě život jejich syna Honzy je osou tohoto snímku,“ řekla Třeštíková.

Před kamerou se tu narodí, vyrostou a dospějí dohromady tři děti a jejich rodiče prožijí velkou část svého života. Zatímco archivní záběry připomínají uměleckou kariéru Karla Gotta, významné okamžiky dobývání kosmu či zásadní politické proměny této země, deníky rodiny Kettnerových, které si po celou dobu pečlivě vedl otec rodiny Petr, nabízejí soukromou alternativu velkých dějin.

8 minut
Rozhovor s Helenou Třeštíkovou
Zdroj: ČT24

Jako statisíce dalších Čechů i Kettnerovi v éře nesvobody soustředili pozornost na svůj „soukromý vesmír“. Fascinující cesta jejich životem je i díky tomu velmi optimistickým a zároveň dojemným svědectvím o důležité roli rodiny, o jedinečnosti a pestrobarevnosti lidského života a neustálém hledání jeho smyslu. 

Helena Třeštíková v rozhovoru pro Studio 6 ČT24 upozornila na to, že tentokrát nepředkládá nijak výjimečné a dramatické osudy, ale vlastně obyčejný příběh jedné rodiny. „Doufám, že právě tím, že v zachycených událostech se může kdokoli z nás poznat, by to diváky mohlo zajímat. Dlouhou dobu mé natáčení byla improvizace, skoro až do poslední doby, kdy jsme se dohodli na financování projektu a dokončení do konce tohoto roku. Film začíná narozením prvního dítěte, takže trochu víc sledujeme ono dítě, Honzu, který prošel celkem bouřlivým vývojem. Byl anarchista, pak se ztratil ve světě, nyní žije ve Španělsku. Rodina nadále žije v Liberci, má další dvě dcery a prožívala a prožívá to, co my všichni – poslední léta normalizace, revoluci, nové poměry, což i částečně zaznamenával otec rodiny do deníku, takže i ten tam je zachycený,“ přiblížila obsah dokumentu autorka.

  • Soukromý vesmír zdroj: ČT24
  • Soukromý vesmír zdroj: ČT24

Režisérka dále informovala o tom, že momentálně sleduje asi dvacet příběhů. Technologie natáčení je různorodá. Někdy si natáčení naplánují, jindy si náhodně zavolají a podobně. Objekty natáčení mají i možnost promluvit do obsahu. „Hrdinové mých filmů mají vždy možnost se jít podívat do střižny, kde se mohou seznámit s blížícím se konečným tvarem a dát připomínky. Nechci být nesympatickým voyeurem a vždy se snažím zvažovat, co je ještě únosné ve filmu nechat a co už je za hranicí. O tom se vždy ve střižně bavíme velmi intenzivně,“ poodhalila něco ze zákulisí tvorby Helana Třeštíková, která na závěr prozradila svůj cíl: „Ve výsledku by celý komplex časosběrných dokumentů měla být kronika České republiky zachycená na jednotlivých osudech.“

Soukromý vesmír Heleny Třeštíkové se v kinech objeví v lednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 21 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...