Sochařka Sabina Knetlová provází betonovým údolím

3 minuty
Sabina Knetlová vystavuje betonové údolí
Zdroj: ČT24

Toto není příběh o noční písni, upozorňuje název aktuální výstavy v havířovské galerii Krystal. Představuje tvorbu sochařky Sabiny Knetlové, která inspiraci pro svou tvorbu hledá v kulturách starověkých národů. Inspirací a zároveň hlavním materiálem je pro ni také beton, z něhož opakovaně tvoří.

K sochařině se Sabina Knetlová podle svých slov dostala omylem. Původně chtěla na Fakultě umění Ostravské univerzity studovat malbu, ale při přijímačkách dostala nabídku, zda by jí víc nezajímal sochařský ateliér. „Byla to pro mě velká laboratoř, protože jsem neuměla ani namíchat sádru. Bylo to dobrodružné, ale začalo mi to dávat smysl,“ podotýká ke svým studiím.

Nejprve modelovala ruce, končetiny, trupy a hlavy. Nyní vytváří figury. Důležitý je tvar i zajímavý detail. „Mám radši klidný, kompaktní tvar. Energii směřovat dovnitř, žádné tvarové exhibice, spíše statičnost,“ říká.

Drží se klasického řemeslného postupu. Sochy vymodeluje z hlíny, do následné sádrové formy pak přidává beton. „Beton jako materiál pro Knetlovou představuje neustálou proměnnou, jež nabízí dostatek možností a variabilitu zpracování. Určité konotace a inspirační podnět lze zaznamenat již ve starém sochařství provozované například Etrusky a Egypťany,“ píše k výstavě kurátorka Valentýna Ondřejová.

Dílo Sabiny Knetlové
Zdroj: Galerie Krystal

Sfinga jako autoportrét

Ke starým kulturám odkazuje právě i aktuální výstava. Návštěvník by měl procházet údolím, které hlídá bájné dvouhlavé zvíře podobné sfinze. Je portrétem sochařky, jejího přítele i domácího mazlíčka.

I jako podstavce pro sochy využila Knetlová betonové tvárnice. „Funguje to jako lego, dobře se přizpůsobuje k prostoru, ve kterém vystavuji, a s betonovými sochami docela dobře komunikuje,“ vysvětluje sochařka.

Většina děl vznikla přímo pro komorní prostor havířovské galerie Krystal. Od poloviny února budou díla Sabiny Knetlové k vidění také v ostravské galerii Plato, která vystaví tvorbu někdejších studentů a studentek Fakulty umění v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 9 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...