Praha - Sochař Olbram Zoubek je žádaným výtvarníkem, jehož díla zdobí veřejná prostranství, interiéry úřadů či soukromé sbírky. Umělec, který 21. dubna oslaví pětaosmdesáté narozeniny, však nebyl vždy na výsluní. Do širšího povědomí vešel poté, co v roce 1969 odlil posmrtnou masku Jana Palacha a vytvořil i jeho náhrobek. Od začátku 70. let mu komunistický režim zakázal vystavovat. Zoubek poté pracoval jako restaurátor v Litomyšli. Zoubkovy figurální plastiky, které jsou typické štíhlou vertikálou, modelací povrchu a výraznými gesty a postoji, jsou dobře rozpoznatelné.
Postavy na soklu často drží jen špičkami prstů u nohou, jejich tváře směřují vzhůru, ruce jsou vztyčené nebo se vznášejí. Sochař ke své tvorbě využívá rozličných materiálů, v oblibě má osinkocement, bronz nebo olovo. Plastiky ještě někdy zvýrazňuje polychromováním a zlacením.
Kromě Palachovy posmrtné masky je patrně nejznámějším Zoubkovým dílem pomník obětem komunismu na pražském Újezdě. Dílo, na němž se s ním podíleli také architekti Zdeněk Hölzl a Jan Kerel, vzbudilo rozporuplné reakce veřejnosti a mimo jiné proti němu organizoval protesty Milan Knížák se studenty Akademie výtvarného umění.
Zoubek se narodil v Praze na Žižkově v rodině bankovního úředníka. Vystudoval pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru Josefa Wagnera (1945 až 1952). Je držitelem řady ocenění za svou tvorbu i za své občanské postoje. V roce 1990 mu byla například udělena Národní cena České republiky, v roce 1996 získal medaili Za zásluhy.
