Smolaři Smolíkovi a návrat, který se nekonal

Praha/Budapešť - Někdy se o nich mluví jako o maďarských předchůdcích Simpsonových. Takové označení sice může působit poněkud směšně (stejně jako kdybychom tuzemskému rumu s kofolou říkali Cuba Libre), nicméně při pohledu zpátky lze animovanému seriálu z maďarských studií Pannonia Film jen těžko odepřít jeho kvality. Dnešní zájem pak umocňuje populární retro-vlna v kombinaci s nostalgickým zavzpomínáním na 70. léta, kdy se seriál v Československu vysílal prvně. Seznamte se: Smolíkovi.

„Proč jsem si já nešťastná nevzala Pištu Hufnágla!“ povzdechne si co chvíli Gábi Smolíková, když ji manžel Pepa dostane do úzkých. Ona je korpulentní bruneta, ne nepodobná Heleně Růžičkové z filmové série o Homolkových, on je pupkatý a zpola plešatý podobně jako Homer Simpson. Společně s dětmi Týnou a Ládínkem, kočkou Žofkou a psem Zorrem obývají nájemní byt v budapešťském činžáku. Jejich sousedem je věčně nevrlý doktor Halíř. Jednoho dne pak šesták Ládínek, lenoch a génius zároveň, naváže spojení s potomkem Smolíkem (Smolík lomeno osmi to celé na druhou) ze 33. století…

První série maďarského animovaného seriálu Smolíkovi (v originále Mézga család) vznikla v roce 1968 ve filmových studiích Pannonia. Tvůrci scénáře byli József Romhányi a József Nepp, který příběhy bláznivé rodinky i režíroval. Pro velký úspěch seriálu vznikly v průběhu sedmdesátých let ještě další dvě série – Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka a Podivuhodné prázdniny rodiny Smolíkovy.

Seriál webu ČT24 Velké seriálové retro nabízí osudy nejznámějších televizních seriálů 20. století. Postupně s námi můžete projít od programů, které mohli Češi sledovat bezprostředně po jejich vzniku, po ty, na něž si museli i desítky let počkat. Snahou je nastínit ty seriály, které ovlivnily české diváky nejen v době minulého režimu, ale které přilákaly k televizním obrazovkám i po listopadu 1989. Materiál věnovaný dětským seriálům naleznete zde

60. léta promlouvají futuristickým tématem

Zejména na prvních dvou řadách seriálu je při zpětném pohledu patrné období jeho vzniku. Na konci 60. let totiž vrcholí zájem o dobývání vesmíru (v roce 1969 Američané přistáli na Měsíci), který se v podobě futuristické tematiky promítá i do dobové kulturní tvorby, a to včetně Smolíkových. Bláznivé sci-fi prvky, které ve stejné době hojně používá i americká produkce, se v maďarském seriálu projevují jako komunikace s potomkem v budoucnosti nebo Ládínkovy výlety vesmírnou lodí Gulivera 5 na rozličné planety.

Odlišná je až třetí řada, ve které Smolíkovi cestují kolem světa za Pištou Hufnáglem. Nejenže je zde vědeckofantastická tematika upozaděna, ale na rozdíl od předchozích řad na sebe jednotlivé epizody také bezprostředně navazují.

V čem spočívá úspěch Smolíkových?

Na dobu a místo svého vzniku byl seriál mimořádně progresivní a v řadě rysů odpovídal charakteru amerických sitcomů; stejně jako u nich i v případě Smolíkových trvá jedna epizoda necelou půl hodinu, aktéry jsou členi smolařské rodiny (Já jsem Pepa Smolík a smůly mám tolik…) s pevně danými charaktery, jejichž střety vytvářejí podklad pro situační komiku. Jednotlivé epizody mohou v zásadě existovat samostatně (s výjimkou zmíněné třetí série).

Navíc se ale jedná o seriál animovaný, zaměření na Ládínka pak nahrává označení seriál pro děti; díky ironizujícím postavám rodičů se ale na něj mohou stejně tak dívat i dospělí.

Seriál o rodince z Budapešti si v průběhu sedmdesátých let získal ve východním bloku mimořádnou popularitu. V Česku se vysílal jako Smolíkovi, na Slovensku jako Miazgovci, bodoval také v Bulharsku, Itálii, Francii a západním Německu. Velký úspěch srovnatelný s s tím československým Smolíkovi zaznamenali v NDR - jméno hlavního hrdiny (česky Ládínek, maďarsky Aladár) si tak do svého názvu vypůjčila i kapela Adolar z východoněmeckého Saska-Anhaltska.

1968:

Smolíkovi se narodili v roce 1968, kdy v Československu poprvé vyšel Nosovův Neználek na Měsíci a ČST premiérově odvysílala historický seriál Sňatky z rozumu. Tentýž rok do ČSSR přivedl sovětskou armádu a zařadil se mezi další osmičkové letopočty; vřela však i Francie, a to studentskými bouřemi. V březnu zemřel první muž ve vesmíru Jurij Alexejevič Gagarin, v dubnu ze světa odešel americký kazatel Martin Luther King.

  • Smolíkovi autor: Pannonia Film, zdroj: youtube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2721/272074.jpg
  • Smolíkovi autor: Pannonia Film, zdroj: youtube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2721/272075.jpg
  • Smolíkovi autor: Pannonia Film, zdroj: youtube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2721/272072.jpg
  • Ládínek Smolík autor: Pannonia Film, zdroj: youtube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2721/272076.jpg
  • Smolíkovi autor: Pannonia Film, zdroj: youtube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2721/272070.jpg

Comeback, který se (zatím) nekonal

V roce 2005 přinesla maďarská média informace o chystaném návratu Smolíkových na televizní obrazovky. Původní tvůrci József Nepp a Béla Ternovzsky měli pro studio Ex-Ist vytvořit novou sérii Smolíkovi a počítač. Hlavním hybatelem chystané řady měl být stejně jako v minulosti Ládínek, který se rozhodne investovat vyhrané peníze do počítačového systému. To posléze spustí tradičný řetěz náhod, nehod a peripetií.

Na výrobě nové řady příběhů se mělo začít v roce 2006, nedostatek financí a následná hospodářská krize, která Maďarsko v uplynulých letech postihla, však náročný projekt zmrazily; navzdory předpokládanému úspěchu navíc televize ještě před vypuknutím krize odmítaly do seriálu investovat a studio Ex-Ist o něm mlčí i dnes. Pokračování úspěšného rodinného seriálu, který bodoval i mimo východní blok, se tak zatím odkládá.

Smolíkovi:

Odkaz budoucnosti aneb Podivuhodná dobrodružství rodiny Smolíkovy (1968/9)

Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka (1972)

Podivuhodné prázdniny rodiny Smolíkovy (1978)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoO Oscara usilují i tvůrci česko-dánského dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi

Dvojice českých producentů v úterý odlétá do Los Angeles, kde se budou udílet ceny Oscar. Nominaci na zlatou sošku totiž získal česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Od premiéry na festivalu Sundance už posbíral po světě řadu trofejí, naposledy ho ocenila britská filmová akademie. Oscarovou kampaň vedou Češi s Dány intenzivně už od září. Podpořili ji i oba státní filmové fondy. Tvůrci jsou tak už půl roku stále na cestách, aby film dostali k co nejvíce členům americké akademie. V polovině února se účastnili oběda pro nominované na Oscara, který se konal v Beverly Hills. Film tak mohli představit i hollywoodské elitě. Na akci se potkali a mluvili třeba s hercem Leonardem DiCapriem nebo Ethanem Hawkem. Nominovaný dokument představili také režisérovi Stevenu Spielbergovi. O tom, zda film cenu získá, se rozhodne v noci z 15. na 16. března. Na snímku spolupracovala i Česká televize.
před 6 hhodinami

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
včera v 13:00

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
8. 3. 2026

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026
Načítání...