Smolaři Smolíkovi a návrat, který se nekonal

Praha/Budapešť - Někdy se o nich mluví jako o maďarských předchůdcích Simpsonových. Takové označení sice může působit poněkud směšně (stejně jako kdybychom tuzemskému rumu s kofolou říkali Cuba Libre), nicméně při pohledu zpátky lze animovanému seriálu z maďarských studií Pannonia Film jen těžko odepřít jeho kvality. Dnešní zájem pak umocňuje populární retro-vlna v kombinaci s nostalgickým zavzpomínáním na 70. léta, kdy se seriál v Československu vysílal prvně. Seznamte se: Smolíkovi.

„Proč jsem si já nešťastná nevzala Pištu Hufnágla!“ povzdechne si co chvíli Gábi Smolíková, když ji manžel Pepa dostane do úzkých. Ona je korpulentní bruneta, ne nepodobná Heleně Růžičkové z filmové série o Homolkových, on je pupkatý a zpola plešatý podobně jako Homer Simpson. Společně s dětmi Týnou a Ládínkem, kočkou Žofkou a psem Zorrem obývají nájemní byt v budapešťském činžáku. Jejich sousedem je věčně nevrlý doktor Halíř. Jednoho dne pak šesták Ládínek, lenoch a génius zároveň, naváže spojení s potomkem Smolíkem (Smolík lomeno osmi to celé na druhou) ze 33. století…

První série maďarského animovaného seriálu Smolíkovi (v originále Mézga család) vznikla v roce 1968 ve filmových studiích Pannonia. Tvůrci scénáře byli József Romhányi a József Nepp, který příběhy bláznivé rodinky i režíroval. Pro velký úspěch seriálu vznikly v průběhu sedmdesátých let ještě další dvě série – Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka a Podivuhodné prázdniny rodiny Smolíkovy.

Seriál webu ČT24 Velké seriálové retro nabízí osudy nejznámějších televizních seriálů 20. století. Postupně s námi můžete projít od programů, které mohli Češi sledovat bezprostředně po jejich vzniku, po ty, na něž si museli i desítky let počkat. Snahou je nastínit ty seriály, které ovlivnily české diváky nejen v době minulého režimu, ale které přilákaly k televizním obrazovkám i po listopadu 1989. Materiál věnovaný dětským seriálům naleznete zde

60. léta promlouvají futuristickým tématem

Zejména na prvních dvou řadách seriálu je při zpětném pohledu patrné období jeho vzniku. Na konci 60. let totiž vrcholí zájem o dobývání vesmíru (v roce 1969 Američané přistáli na Měsíci), který se v podobě futuristické tematiky promítá i do dobové kulturní tvorby, a to včetně Smolíkových. Bláznivé sci-fi prvky, které ve stejné době hojně používá i americká produkce, se v maďarském seriálu projevují jako komunikace s potomkem v budoucnosti nebo Ládínkovy výlety vesmírnou lodí Gulivera 5 na rozličné planety.

Odlišná je až třetí řada, ve které Smolíkovi cestují kolem světa za Pištou Hufnáglem. Nejenže je zde vědeckofantastická tematika upozaděna, ale na rozdíl od předchozích řad na sebe jednotlivé epizody také bezprostředně navazují.

V čem spočívá úspěch Smolíkových?

Na dobu a místo svého vzniku byl seriál mimořádně progresivní a v řadě rysů odpovídal charakteru amerických sitcomů; stejně jako u nich i v případě Smolíkových trvá jedna epizoda necelou půl hodinu, aktéry jsou členi smolařské rodiny (Já jsem Pepa Smolík a smůly mám tolik…) s pevně danými charaktery, jejichž střety vytvářejí podklad pro situační komiku. Jednotlivé epizody mohou v zásadě existovat samostatně (s výjimkou zmíněné třetí série).

Navíc se ale jedná o seriál animovaný, zaměření na Ládínka pak nahrává označení seriál pro děti; díky ironizujícím postavám rodičů se ale na něj mohou stejně tak dívat i dospělí.

Seriál o rodince z Budapešti si v průběhu sedmdesátých let získal ve východním bloku mimořádnou popularitu. V Česku se vysílal jako Smolíkovi, na Slovensku jako Miazgovci, bodoval také v Bulharsku, Itálii, Francii a západním Německu. Velký úspěch srovnatelný s s tím československým Smolíkovi zaznamenali v NDR - jméno hlavního hrdiny (česky Ládínek, maďarsky Aladár) si tak do svého názvu vypůjčila i kapela Adolar z východoněmeckého Saska-Anhaltska.

1968:

Smolíkovi se narodili v roce 1968, kdy v Československu poprvé vyšel Nosovův Neználek na Měsíci a ČST premiérově odvysílala historický seriál Sňatky z rozumu. Tentýž rok do ČSSR přivedl sovětskou armádu a zařadil se mezi další osmičkové letopočty; vřela však i Francie, a to studentskými bouřemi. V březnu zemřel první muž ve vesmíru Jurij Alexejevič Gagarin, v dubnu ze světa odešel americký kazatel Martin Luther King.

  • Smolíkovi autor: Pannonia Film, zdroj: youtube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2721/272074.jpg
  • Smolíkovi autor: Pannonia Film, zdroj: youtube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2721/272075.jpg
  • Smolíkovi autor: Pannonia Film, zdroj: youtube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2721/272072.jpg
  • Ládínek Smolík autor: Pannonia Film, zdroj: youtube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2721/272076.jpg
  • Smolíkovi autor: Pannonia Film, zdroj: youtube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2721/272070.jpg

Comeback, který se (zatím) nekonal

V roce 2005 přinesla maďarská média informace o chystaném návratu Smolíkových na televizní obrazovky. Původní tvůrci József Nepp a Béla Ternovzsky měli pro studio Ex-Ist vytvořit novou sérii Smolíkovi a počítač. Hlavním hybatelem chystané řady měl být stejně jako v minulosti Ládínek, který se rozhodne investovat vyhrané peníze do počítačového systému. To posléze spustí tradičný řetěz náhod, nehod a peripetií.

Na výrobě nové řady příběhů se mělo začít v roce 2006, nedostatek financí a následná hospodářská krize, která Maďarsko v uplynulých letech postihla, však náročný projekt zmrazily; navzdory předpokládanému úspěchu navíc televize ještě před vypuknutím krize odmítaly do seriálu investovat a studio Ex-Ist o něm mlčí i dnes. Pokračování úspěšného rodinného seriálu, který bodoval i mimo východní blok, se tak zatím odkládá.

Smolíkovi:

Odkaz budoucnosti aneb Podivuhodná dobrodružství rodiny Smolíkovy (1968/9)

Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka (1972)

Podivuhodné prázdniny rodiny Smolíkovy (1978)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Umělcům prospívá, když jsou trošku pošramocení, míní Anna Geislerová

V herectví jsem náročná na sebe i na ostatní, přiznává Anna Geislerová. Věkem se přitom mění, jak svou profesi vnímá. Nejen o herectví mluvila s Janou Peroutkovou v pořadu Interview ČT24 speciál.
před 16 hhodinami

V zájmu dítěte. ČT točí seriál o sociálních pracovnících jako detektivku

Česká televize natáčí nový detektivní seriál V zájmu dítěte. Zločiny v něm ale nevyšetřuje policie, nýbrž sociální pracovníci. Osmidílná novinka totiž sleduje úřadníky Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, takzvaného OSPOD. Ti řeší případy těch nejzranitelnějších obětí ve fiktivním malém městě.
před 17 hhodinami

Winterbergova poslední cesta vede i přes Šaldovo divadlo

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy připravilo dramatizaci románu Jaroslava Rudiše. Winterbergovu poslední cestu pojali inscenátoři nejen jako melancholickou road movie po železničních tratích, ale především jako příběh vyrovnání se s tragickou minulostí i se stárnutím.
před 21 hhodinami

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
29. 3. 2026

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
29. 3. 2026

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026
Načítání...