Praha - Ve věku 88 let zemřela v Praze v noci na dnešek akademická sochařka Věra Janoušková. Patřila k nejzajímavějším experimentujícím sochařkám generace 60. let. Svá díla často tvořila z vyhozených věcí, například starých smaltovaných plechů ze smetišť, ze kterých svařovala originální objekty. Zabývala se i kolážemi. Sama o sobě hovořila jako o „smetištní sochařce“, skrytá krása věcí, které na první pohled už dosloužily, ji fascinovala.
Jejím manželem byl akademický sochař Vladimír Janoušek, který zemřel 8. září 1986 v Praze. V květnu roku 2004 založila Nadaci Věry a Vladimíra Janouškových, aby spravovala dílo manželů a podporovala šíření kulturního odkazu obou umělců. Podle přátel Věry Janouškové bude nadace působit i nadále.
Věra Janoušková se narodila 25. června 1922. V letech 1941 až 1942 studovala na sochařsko-kamenické škole v Hořicích, pak na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Karla Dvořáka a v letech 1945 až 1948 u Josefa Wagnera.
Samostatně vystavovala od roku 1960, ve stejném roce se stala spoluzakladatelkou umělecké skupiny UB12. V roce 1987 se přidala k Nové skupině a od roku 1990 z ní byla členka obnovené Umělecké besedy. Retrospektivní přehlídky se dočkala až počátkem 90. let v Národní galerii.
Po počátečním realistickém období začala Janoušková na přelomu 50. a 60. let experimentovat s nezvyklými materiály. S kovovými prvky spojovala sádrové části svých soch, a vytvářela tak nezaměnitelné figury, často zjednodušené až k abstraktním tvarům.
