První laureátka Nobelovy ceny za mír se narodila v Praze jako hraběnka Kinská, po celém světě se proslavila pod jménem Bertha von Suttnerová. Manifestem jejích mírových aktivit se stal protiválečný apel ve formě románu, který se dočkal přeložení do desítek jazyků a ovlivnil mnohé myslitele a politiky. Kniha vyšla nedávno v novém, moderním českém překladu, neboť ten spíše může myšlenky Berthy von Suttnerové přiblížit současným čtenářům.
„Berthu mají v Rakousku na dvoueurovkách, v Německu jsou po ní pojmenované celé ulice, mají podle ní pomalovanou tramvaj,“ upozorňuje jedna z iniciátorek nového překladu Vanda Prošková na popularitu baronky (jíž se stala po svatbě s Arthurem Gundaccarem von Suttnerem) v německy mluvících zemích.
Přátelství s Nobelem
Pozornost si Bertha von Suttnerová nezískala „jen“ Nobelovou cenou za mír. Ta byla v roce 1905 totiž oceněním za dlouhodobé odhodlání této první válečné reportérky, výrazné feministky a pacifistky.
S Alfredem Nobelem se znala osobně, krátce pro něj pracovala jako osobní sekretářka. I takové setkání ale stačilo jako základ mnohem delšího přátelství. „Okamžitě se sblížili a rozuměli si na mnoha úrovních. Někdy se mluví o tom, kdo koho vlastně inspiroval,“ podotýká další z iniciátorek nového vydání Ivona Remundová.
Válka není ušlechtilá
Jedním z podstatných podnětů pro pacifistické smýšlení Berthy von Suttnerové byl pobyt v Gruzii, utrpení, kterého tam byla svědkem během rusko-turecké války, ji zasáhla. Mimo jiné se svým manželem vypomáhala ve vojenských lazaretech.
V roce 1889 vydala román Die Waffen nieder! Na pozadí reálných evropských konfliktů druhé poloviny devatenáctého století vylíčila autobiografii fiktivní rakouské šlechtičny. Prostřednictvím příběhu zpochybnila představy o ušlechtilosti války a vojenské profese. Naopak vyzdvihla utrpení, které válčení a mocenské zájmy přináší a o němž se příliš nemluvilo, a jaké dopady mají konflikty na společnost.
Autorka se nijak netajila, že napsala agitační text. Prosazováním pacifismu se stala přední osobností evropského mírového hnutí. „Byla například pozvaná do Bílého domu popovídat si s Rooseveltem, byla také zvána na stovky konferencí, třeba slavné haagské mírové konference,“ dodává Prošková.
Zastaralý jazyk, ne myšlenky
Českého překladu se román dočkal sedm let po německém originálu. „Text vychází z konce devatenáctého století, tudíž ten jazyk už je dost zastaralý,“ poznamenává Věra Kloudová z Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Tamní studenti proto knihu přeložili znovu, do moderního jazyka. Zvolili i jiný název – původní apel „Odzbrojte“ nahradili slovy „Složte zbraně“.
Mír propagovala Bertha von Suttnerová až do své smrti. „Vyzývala k tomu, abychom válku jednou pro vždy přestali vidět jako možný koncept řešení konfliktu,“ shrnula Remundová. Přání nobelistky ale zůstalo nevyslyšeno – zemřela dva měsíce před vypuknutím první světové války.
