Tomáš Garrigue Masaryk si tři desítky let čile dopisoval s básníkem a politikem Josefem Svatoplukem Macharem. Vyměňovali si názory na politiku, svěřovali se ale i se soukromými starostmi. Z jejich obsáhlé korespondence vychází nyní první svazek.
Dopisy prvního československého prezidenta adresované Macharovi pokládali odborníci sedmdesát let za ztracené. V roce 2013 dostal ale Památník národního písemnictví - který svazek spolu s Masarykovým ústavem AV ČR vydává - kontakt na jednu kladenskou rodinu. Ta měla korespondenci po celou dobu uschovanou.
Pět set dopisů adresovaných Macharovi doplnilo už známých tři sta listů, které psal básník Masarykovi. První svazek zpřístupňuje jejich korespondenci z let 1893 až 1895, včetně prvního dopisu. „Machar psal Masarykovi. Oslovuje ho ‚slovutný Mistře‘ a slibuje mu, že bude rád spolupracovat s nově vzniklou revue Naše doba,“ prozradila Helena Kokešová z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Osm set dopisů
Překvapila ji prý intenzita vzájemného kontaktu. „Psali si každé tři čtyři dny, někdy si i v jeden den posílali dopisy zároveň,“ upřesnila. Unikátnost korespondence Masaryka a Machara je právě v její četnosti - celkem si poslali zhruba osm stovek dopisů. Úvodní z plánovaných tří knih jich nabízí třetinu.
V listech řeší politiku i rodinné záležitosti, mimo jiné si oba svěřují, jak se zpočátku špatně finančně protloukali. „Historici se dozvěděli stovky detailů, které neznali z ostatní korespondence, a já osobně jsem si uvědomil, jak byl Masaryk cílevědomý člověk, bez něhož by český národ dost možná ani nevznikl,“ doplnil archivář Památníku národního písemnictví Petr Kotyk, čím je podle něho korespondence především zajímavá.
První svazek dopisů představí blíže také prezentace, kterou na čtvrtek 21. září chystá Knihovna Václava Havla.
