Skype s očitými svědky. Prachař, Zach či Borová vypovídají o poválečném masakru

Nahrávám video

V červnu 1945 došlo na Přerovsku k masové vraždě 265 lidí, včetně žen a dětí, kteří se tehdy vraceli po násilném odsunu domů. O události měla v Národním divadle vzniknout, v režii Jiřího Havelky, inscenace konstruovaná jako antické drama. Nakonec se ale tvůrci rozhodli na základě dokumentárních materiálů vytvořit audiovizuální projekt, v němž herci přinášejí autentické výpovědi. Uvedeno bude pod názvem Očitý svědek.

18. června 1945 se na přerovském nádraží setkaly dva vlaky. V jednom byli vojáci, kteří za války bojovali v řadách 1. československého armádního sboru. V tom druhém se do svých domovů vraceli karpatští Němci, Slováci a Maďaři za války vysídlení na sever Čech. Pro ně se toto setkání ukázalo jako osudové.

K vraždění došlo na pokyn velitele vojáků Karola Pazúra. Vysídlence označil za kolaboranty a nechal je zastřelit. Motivem byl pravděpodobně majetek, zavražděné vojáci následně okradli. Tragédií se tato událost stala i pro místní, kteří museli vykopat hrob, a stali se tak nechtěnými svědky popravy.

„Stává se z toho drama přihlížení. Jsem svědkem něčeho, nezasáhnu z mnoha důvodů, které jsou i z dnešního pohledu pochopitelné, ale zároveň si to v sobě nějak nesu,“ podotýká režisér a spoluautor inscenace Jiří Havelka. Poručík Pazúr byl za tento brutální čin odsouzen ke dvaceti letům, fakticky si ale odseděl jen rok. 

Skypování o zlu a lhostejnosti

Z pozdějšího vyšetřování zločinu se dochovala řada dokumentů a svědectví nahlížejících tragédii ze všech stran. Tvůrci inscenace se nechali inspirovat virtuálním prostředím, do něhož se v současnosti přesunula řada způsobů, jak trávit čas. Nechtěli se ale spokojit s překlopením divadla do filmu.

Každodenní zírání do obrazovek a on-line debaty o inscenaci jim připomněly policejní a soudní výslechy. I svědectví o události proto zachytili na kameru, výpovědi svědků masakru evokují hovory přes Skype nebo Zoom. Na základě dokumentárních materiálů tak vznikla několikagenerační výpověď o tom, co může přinést lidské zlo, lhostejnost a strach. 

Inscenované záznamy o poválečné události zveřejní Národní divadlo on-line během února. V projektu promlouvá Saša Rašilov, Jan Bidlas, František Němec, David Prachař, Magdaléna Borová, Jana Boušková či Roman Zach. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 14 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 17 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 17 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...