V červnu 1945 došlo na Přerovsku k masové vraždě 265 lidí, včetně žen a dětí, kteří se tehdy vraceli po násilném odsunu domů. O události měla v Národním divadle vzniknout, v režii Jiřího Havelky, inscenace konstruovaná jako antické drama. Nakonec se ale tvůrci rozhodli na základě dokumentárních materiálů vytvořit audiovizuální projekt, v němž herci přinášejí autentické výpovědi. Uvedeno bude pod názvem Očitý svědek.
Skype s očitými svědky. Prachař, Zach či Borová vypovídají o poválečném masakru
Národní divadlo připravilo inscenaci o masakru na Přerovsku (zdroj: ČT24)
18. června 1945 se na přerovském nádraží setkaly dva vlaky. V jednom byli vojáci, kteří za války bojovali v řadách 1. československého armádního sboru. V tom druhém se do svých domovů vraceli karpatští Němci, Slováci a Maďaři za války vysídlení na sever Čech. Pro ně se toto setkání ukázalo jako osudové.
K vraždění došlo na pokyn velitele vojáků Karola Pazúra. Vysídlence označil za kolaboranty a nechal je zastřelit. Motivem byl pravděpodobně majetek, zavražděné vojáci následně okradli. Tragédií se tato událost stala i pro místní, kteří museli vykopat hrob, a stali se tak nechtěnými svědky popravy.
„Stává se z toho drama přihlížení. Jsem svědkem něčeho, nezasáhnu z mnoha důvodů, které jsou i z dnešního pohledu pochopitelné, ale zároveň si to v sobě nějak nesu,“ podotýká režisér a spoluautor inscenace Jiří Havelka. Poručík Pazúr byl za tento brutální čin odsouzen ke dvaceti letům, fakticky si ale odseděl jen rok.
Skypování o zlu a lhostejnosti
Z pozdějšího vyšetřování zločinu se dochovala řada dokumentů a svědectví nahlížejících tragédii ze všech stran. Tvůrci inscenace se nechali inspirovat virtuálním prostředím, do něhož se v současnosti přesunula řada způsobů, jak trávit čas. Nechtěli se ale spokojit s překlopením divadla do filmu.
Každodenní zírání do obrazovek a on-line debaty o inscenaci jim připomněly policejní a soudní výslechy. I svědectví o události proto zachytili na kameru, výpovědi svědků masakru evokují hovory přes Skype nebo Zoom. Na základě dokumentárních materiálů tak vznikla několikagenerační výpověď o tom, co může přinést lidské zlo, lhostejnost a strach.
Inscenované záznamy o poválečné události zveřejní Národní divadlo on-line během února. V projektu promlouvá Saša Rašilov, Jan Bidlas, František Němec, David Prachař, Magdaléna Borová, Jana Boušková či Roman Zach.