Šigut redukuje krajinu na pixel

Ostrava - Pouhých pět základních barev potřebuje Jiří Šigut k tomu, aby ztvárnil zimní les, pole, louku nebo nebe před bouřkou. Podstaty pozorované a snímané krajiny se snaží dobrat pomocí vlastního konceptu, se kterým mu pomáhá počítač.

Své minimalistické krajiny nyní Jiří Šigut vystavuje v Galerii Dole ostravské Fiducie. Každý obraz je jedním pixelem toho, co původně zachytil fotoaparát. Počítačový program zredukoval mnoho pixelů v jednu finální barvu. Šigut poté barvu vytiskl a míchal injekčními stříkačkami. Podobným způsobem už dělal portréty významných konceptualistů, které loni představila Výstavní síň Sokolská 26.

U portrétů postupoval trochu jinak: barevnost i rozložení ploch vypočítával mimo jiné podle věku portétovaných lidí. „U krajin akcentuje minimalizaci původního vizuálního sdělení - vychozí fotografický obraz je redukován do jediného pixelu, který v sobě ve své podstatě zahrnuje vše z původně pozorovaného. Romantika a věcnost jakoby si v tomto bodě podaly ruce a spojily se v jedno,“ vysvětloval kurátor Galerie Dole Martin Mikolášek.

V jednom tahu zachytit celý svět

Důležitější než samotný výsledný obraz je pro Jiřího Šiguta způsob, jak k němu dospěje. „Mou hlavní inspirací a impulsem k tomuto způsobu práce je zenová filozofie, která všechno redukuje. Opravdoví mistři jsou schopni na konci života, nebo i dřív, v jednom tahu zachytit celý svět. Důležitá je přitom ta cesta, která k tomu vede,“ vysvětloval výtvarník, fotograf a grafický designér.

Nahrávám video
Fotografující výtvarník Jiří Šigut
Zdroj: ČT24

Nyní třiapadesátiletý ostravský umělec se začal v polovině osmdesátých let věnovat technice zvané luminografie. S pomocí dlouhé expozice zaznamenával světelné situace v nočním městě. Poté se nadchl pro fotogramy. Citlivý fotografický papír rozmísťoval v přírodě, na polích a loukách, v tůních či potocích, po několikadenní expozici pak papír ustálil.

V devadesátých letech vytvořil cyklus fotografických obrazů Záznamy, na kterých zredukoval fotografickou technologii jen na papír a ustalovač. Jiří Šigut patří k významným představitelům konceptuálního umění, vystavuje v Česku i v zahraničí.

V Šigutově tvorbě je vždy důležitý moment vlastní, osamocené, o to však soustředěnější přítomnosti v přírodě. V českém výtvarném dění lze nalézt obdobné tendence k neklasickému postižení přírodních fenoménů v tvorbě Milana Maura, Miloše Šejna či Mariana Pally.

Výstava Jiřího Šiguta nazvaná Bez rozlišení potrvá do 29. listopadu. Na vernisáži bylo dále pokřtěno speciální pexeso Galerie Dole, které zachycuje nejlepší výtvarná díla, která byla v galerii za posledních osm let vystavena.

Další info hledejte na Facebooku Fiducie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 52 mminutami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 13 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 16 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
před 22 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026

Méně filmů i práce, kritizují Thompsonová či Bardem fúzi hollywoodských studií

Více než čtrnáct set hollywoodských herců, scenáristů, režisérů a dalších filmových profesionálů se s „jednoznačným nesouhlasem“ staví proti tomu, aby společnost Warner Bros. pohltil její konkurent Paramount. V otevřeném dopise vyjádřili obavy z dopadů, jaké by spojení dvou významných hollywoodských studií mohlo mít na už tak ohrožovaný filmový průmysl. Paramount naopak ujišťuje, že transakce přinese „více příležitostí pro práci“.
14. 4. 2026

Zemřel trumpetista Václav Hybš. Spolupracoval s Gottem i Matuškou

Ve věku 90 let zemřel v neděli trumpetista, aranžér a kapelník Václav Hybš. Vystupoval s řadou známých interpretů populární hudby včetně Karla Gotta a Waldemara Matušky. Jeho orchestr byl především v 80. letech častým hostem na televizních obrazovkách, zejména v různých pořadech estrádního typu, televizních Silvestrech či v Televarieté. O jeho úmrtí informoval producent Jan Adam.
13. 4. 2026Aktualizováno13. 4. 2026
Načítání...