Šigut redukuje krajinu na pixel

Ostrava - Pouhých pět základních barev potřebuje Jiří Šigut k tomu, aby ztvárnil zimní les, pole, louku nebo nebe před bouřkou. Podstaty pozorované a snímané krajiny se snaží dobrat pomocí vlastního konceptu, se kterým mu pomáhá počítač.

Své minimalistické krajiny nyní Jiří Šigut vystavuje v Galerii Dole ostravské Fiducie. Každý obraz je jedním pixelem toho, co původně zachytil fotoaparát. Počítačový program zredukoval mnoho pixelů v jednu finální barvu. Šigut poté barvu vytiskl a míchal injekčními stříkačkami. Podobným způsobem už dělal portréty významných konceptualistů, které loni představila Výstavní síň Sokolská 26.

U portrétů postupoval trochu jinak: barevnost i rozložení ploch vypočítával mimo jiné podle věku portétovaných lidí. „U krajin akcentuje minimalizaci původního vizuálního sdělení - vychozí fotografický obraz je redukován do jediného pixelu, který v sobě ve své podstatě zahrnuje vše z původně pozorovaného. Romantika a věcnost jakoby si v tomto bodě podaly ruce a spojily se v jedno,“ vysvětloval kurátor Galerie Dole Martin Mikolášek.

V jednom tahu zachytit celý svět

Důležitější než samotný výsledný obraz je pro Jiřího Šiguta způsob, jak k němu dospěje. „Mou hlavní inspirací a impulsem k tomuto způsobu práce je zenová filozofie, která všechno redukuje. Opravdoví mistři jsou schopni na konci života, nebo i dřív, v jednom tahu zachytit celý svět. Důležitá je přitom ta cesta, která k tomu vede,“ vysvětloval výtvarník, fotograf a grafický designér.

Nahrávám video
Fotografující výtvarník Jiří Šigut
Zdroj: ČT24

Nyní třiapadesátiletý ostravský umělec se začal v polovině osmdesátých let věnovat technice zvané luminografie. S pomocí dlouhé expozice zaznamenával světelné situace v nočním městě. Poté se nadchl pro fotogramy. Citlivý fotografický papír rozmísťoval v přírodě, na polích a loukách, v tůních či potocích, po několikadenní expozici pak papír ustálil.

V devadesátých letech vytvořil cyklus fotografických obrazů Záznamy, na kterých zredukoval fotografickou technologii jen na papír a ustalovač. Jiří Šigut patří k významným představitelům konceptuálního umění, vystavuje v Česku i v zahraničí.

V Šigutově tvorbě je vždy důležitý moment vlastní, osamocené, o to však soustředěnější přítomnosti v přírodě. V českém výtvarném dění lze nalézt obdobné tendence k neklasickému postižení přírodních fenoménů v tvorbě Milana Maura, Miloše Šejna či Mariana Pally.

Výstava Jiřího Šiguta nazvaná Bez rozlišení potrvá do 29. listopadu. Na vernisáži bylo dále pokřtěno speciální pexeso Galerie Dole, které zachycuje nejlepší výtvarná díla, která byla v galerii za posledních osm let vystavena.

Další info hledejte na Facebooku Fiducie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
00:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 18 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...