Šigut redukuje krajinu na pixel

Ostrava - Pouhých pět základních barev potřebuje Jiří Šigut k tomu, aby ztvárnil zimní les, pole, louku nebo nebe před bouřkou. Podstaty pozorované a snímané krajiny se snaží dobrat pomocí vlastního konceptu, se kterým mu pomáhá počítač.

Své minimalistické krajiny nyní Jiří Šigut vystavuje v Galerii Dole ostravské Fiducie. Každý obraz je jedním pixelem toho, co původně zachytil fotoaparát. Počítačový program zredukoval mnoho pixelů v jednu finální barvu. Šigut poté barvu vytiskl a míchal injekčními stříkačkami. Podobným způsobem už dělal portréty významných konceptualistů, které loni představila Výstavní síň Sokolská 26.

U portrétů postupoval trochu jinak: barevnost i rozložení ploch vypočítával mimo jiné podle věku portétovaných lidí. „U krajin akcentuje minimalizaci původního vizuálního sdělení - vychozí fotografický obraz je redukován do jediného pixelu, který v sobě ve své podstatě zahrnuje vše z původně pozorovaného. Romantika a věcnost jakoby si v tomto bodě podaly ruce a spojily se v jedno,“ vysvětloval kurátor Galerie Dole Martin Mikolášek.

V jednom tahu zachytit celý svět

Důležitější než samotný výsledný obraz je pro Jiřího Šiguta způsob, jak k němu dospěje. „Mou hlavní inspirací a impulsem k tomuto způsobu práce je zenová filozofie, která všechno redukuje. Opravdoví mistři jsou schopni na konci života, nebo i dřív, v jednom tahu zachytit celý svět. Důležitá je přitom ta cesta, která k tomu vede,“ vysvětloval výtvarník, fotograf a grafický designér.

2 minuty
Fotografující výtvarník Jiří Šigut
Zdroj: ČT24

Nyní třiapadesátiletý ostravský umělec se začal v polovině osmdesátých let věnovat technice zvané luminografie. S pomocí dlouhé expozice zaznamenával světelné situace v nočním městě. Poté se nadchl pro fotogramy. Citlivý fotografický papír rozmísťoval v přírodě, na polích a loukách, v tůních či potocích, po několikadenní expozici pak papír ustálil.

V devadesátých letech vytvořil cyklus fotografických obrazů Záznamy, na kterých zredukoval fotografickou technologii jen na papír a ustalovač. Jiří Šigut patří k významným představitelům konceptuálního umění, vystavuje v Česku i v zahraničí.

V Šigutově tvorbě je vždy důležitý moment vlastní, osamocené, o to však soustředěnější přítomnosti v přírodě. V českém výtvarném dění lze nalézt obdobné tendence k neklasickému postižení přírodních fenoménů v tvorbě Milana Maura, Miloše Šejna či Mariana Pally.

Výstava Jiřího Šiguta nazvaná Bez rozlišení potrvá do 29. listopadu. Na vernisáži bylo dále pokřtěno speciální pexeso Galerie Dole, které zachycuje nejlepší výtvarná díla, která byla v galerii za posledních osm let vystavena.

Další info hledejte na Facebooku Fiducie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 19 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...