Shōhei s ironickou příchutí a smích procházející žaludkem

Praha - Retrospektiva režiséra Imamury Shōheie a komedie, z nichž pochopíte, jak osudový je vztah Japonců k jídlu, jsou nejvýraznějšími programovými sekcemi šestého ročníku Festivalu japonských filmů Eiga-Sai. Začíná 22. ledna v Praze a v ozvěnách pokračuje v Plzni, Opavě a Hodoníně.

Největší pozornost věnuje festival režiséru Imamurovi Shōheiovi, jedinému Japonci, který dvakrát získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes - za Baladu o Narajamě a Úhoře. „Proslul svými pseudodokumentárními filmy anebo zvláštní jemnou ironickou příchutí, kterou je schopen vtělit do jakéhokoli námětu,“ představil Shōheie blíže programový ředitel festivalu Robin Shōen Heřman.

"Svůj první samostatný film natočil v roce 1958, jmenoval se Uloupená vášeň a také jej letos na festivalu uvedeme. Stejně jako jeho poslední snímek z roku 2001 se svérázným názvem Vlažná voda pod červeným mostem. Mezi tím je celé půlstoletí, kdy dělal mnoho experimentů, které ovlivnily řadu dalších tvůrců tzv. japonské nové vlny."

Festival uvede Shōheiovu retrospektivu v rozsahu, jaký prý dosud neměl v Evropě obdoby. „Máme dvanáct jeho filmů,“ upřesnil Heřman s tím, že sehnat kopie některých snímků byl opravdu husarský kousek. „Překvapivě všechny nepromítáme v Praze, některé jsme si nechali, aby udělaly radost také mimopražským divákům,“ prozradil.

Další výrazná programová sekce nazvaná Smích prochází žaludkem přinese nenapodobitelné komedie. „Japonský humor je těžké vysvětlovat. Většinou tvrdím, že pro nás je srozumitelný a přijatelný, ale pro Japonce ten náš už méně,“ říká Heřman.

  • Brýle (2007, režie: Ogigami Naoko) zdroj: Eiga-sai
  • Mlhavá noc (1936, režie. Gosho Heinosuke) zdroj: Eiga-sai

Čemu by podle něho ale Češi porozumět mohli, je vztah Japonců k jídlu, který také dal název této programové sekci. „Pro Japonce je jídlo mystickou záležitostí. Zapomínáme, že ještě před padesáti lety Japonci umírali hlady a najíst se dosyta byl pro řadu lidí svátek, a někde v podvědomí to pořád ještě je,“ domnívá se Heřman. Z festivalových komediálních snímků prý diváci pochopí, jak osudový je vztah Japonců k jídlu, jeho příravě a podávání, ale také třeba k etiketě proslulých kjótských čajoven.

Programovou lahůdkou pak bude promítání pokladů japonských filmových archivů, v čele s filmem Mlhavá noc z roku 1936, jehož režisérem je Gosho Heinosuke, autor vůbec prvních japonských zvukových filmů. "Uvádíme od něj ještě film Dívky z Izu,„ prozradil Heřman. “Přestože objektivně není zdaleka tak zajímavý jako Mlhavá noc, má velice zajímavou minulost. Byl to první film, který byl v Japonsku uveden ihned po skončení druhé světové války, a velice intenzivně z něho čiší prostředí, které chtěli japonští filmaři zprostředkovat lidem, aby necítili tíhu války, která ke konci byla opravdu velmi drtivá."

Všechny filmy festivalu se promítají v původním znění s českými a většinou zároveň i s anglickými titulky. Šestý ročník svůj program zahajuje pražskou částí (22.–28. ledna v kině Lucerna), v níž na diváky čeká téměř dvacet filmů a také doprovodný program, třeba Den japonské kuchyně nebo výstavy a dílny. Poté ozvěny festivalu dorazí také do Plzně (7.–10. února), Opavy (12.-16. února) a Hodonína (8.–10. března).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 8 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 9 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...