Praha - Retrospektiva režiséra Imamury Shōheie a komedie, z nichž pochopíte, jak osudový je vztah Japonců k jídlu, jsou nejvýraznějšími programovými sekcemi šestého ročníku Festivalu japonských filmů Eiga-Sai. Začíná 22. ledna v Praze a v ozvěnách pokračuje v Plzni, Opavě a Hodoníně.
Největší pozornost věnuje festival režiséru Imamurovi Shōheiovi, jedinému Japonci, který dvakrát získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes - za Baladu o Narajamě a Úhoře. „Proslul svými pseudodokumentárními filmy anebo zvláštní jemnou ironickou příchutí, kterou je schopen vtělit do jakéhokoli námětu,“ představil Shōheie blíže programový ředitel festivalu Robin Shōen Heřman.
"Svůj první samostatný film natočil v roce 1958, jmenoval se Uloupená vášeň a také jej letos na festivalu uvedeme. Stejně jako jeho poslední snímek z roku 2001 se svérázným názvem Vlažná voda pod červeným mostem. Mezi tím je celé půlstoletí, kdy dělal mnoho experimentů, které ovlivnily řadu dalších tvůrců tzv. japonské nové vlny."
Festival uvede Shōheiovu retrospektivu v rozsahu, jaký prý dosud neměl v Evropě obdoby. „Máme dvanáct jeho filmů,“ upřesnil Heřman s tím, že sehnat kopie některých snímků byl opravdu husarský kousek. „Překvapivě všechny nepromítáme v Praze, některé jsme si nechali, aby udělaly radost také mimopražským divákům,“ prozradil.
Další výrazná programová sekce nazvaná Smích prochází žaludkem přinese nenapodobitelné komedie. „Japonský humor je těžké vysvětlovat. Většinou tvrdím, že pro nás je srozumitelný a přijatelný, ale pro Japonce ten náš už méně,“ říká Heřman.
- Brýle (2007, režie: Ogigami Naoko) zdroj: Eiga-sai
- Mlhavá noc (1936, režie. Gosho Heinosuke) zdroj: Eiga-sai
Čemu by podle něho ale Češi porozumět mohli, je vztah Japonců k jídlu, který také dal název této programové sekci. „Pro Japonce je jídlo mystickou záležitostí. Zapomínáme, že ještě před padesáti lety Japonci umírali hlady a najíst se dosyta byl pro řadu lidí svátek, a někde v podvědomí to pořád ještě je,“ domnívá se Heřman. Z festivalových komediálních snímků prý diváci pochopí, jak osudový je vztah Japonců k jídlu, jeho příravě a podávání, ale také třeba k etiketě proslulých kjótských čajoven.
Programovou lahůdkou pak bude promítání pokladů japonských filmových archivů, v čele s filmem Mlhavá noc z roku 1936, jehož režisérem je Gosho Heinosuke, autor vůbec prvních japonských zvukových filmů. "Uvádíme od něj ještě film Dívky z Izu,„ prozradil Heřman. “Přestože objektivně není zdaleka tak zajímavý jako Mlhavá noc, má velice zajímavou minulost. Byl to první film, který byl v Japonsku uveden ihned po skončení druhé světové války, a velice intenzivně z něho čiší prostředí, které chtěli japonští filmaři zprostředkovat lidem, aby necítili tíhu války, která ke konci byla opravdu velmi drtivá."
Všechny filmy festivalu se promítají v původním znění s českými a většinou zároveň i s anglickými titulky. Šestý ročník svůj program zahajuje pražskou částí (22.–28. ledna v kině Lucerna), v níž na diváky čeká téměř dvacet filmů a také doprovodný program, třeba Den japonské kuchyně nebo výstavy a dílny. Poté ozvěny festivalu dorazí také do Plzně (7.–10. února), Opavy (12.-16. února) a Hodonína (8.–10. března).
