Severská vize architektury a designu je inspirativní

Praha - Skandinávie se svou technologií, designem a architekturou patří k nejprogresivnějším zemím a kulturám v Evropě. Výstava Take Nord Shape v Galerii Jaroslava Fragnera představuje individuálně vyhraněné projevy tří tvůrců. Architekti a designéři Samuli Naamanka, Dagur Eggertsson a Sami Rintala jsou výraznými a respektovanými osobnostmi na mezinárodní scéně. Přestože je spojuje několik okolností - jako země původu – Finsko nebo rok narození - neměli doposud možnost setkat se a pracovat na výstavním projektu, který by prezentoval jejich dosavadní práci a zaroveň byl prostorem pro vzájemnou kombinaci tvůrčích pohledů a idejí. Expozice probíhá od 5. do 28. března.

„Koncept výstavy je založen na myšlence migrace – migrace myšlenek, nápadů, lidí. Neukazujeme jenom realizované projekty. Expozice je rozdělena do tří částí. V první jsou krajinářské výtvory a zásahy spíše revoltující a poukazující na problémy v soudobé skandinávské společnosti. Ve druhé části jsou projekty, které se zabývají výstavbou od Norska přes Švédsko až do Finska. Ve třetí části se pozvolna dostáváme k myšlence designu,“ přiblížila koncepci výstavy její kurátorka Nicole Gale.

„Když jsme výstavu koncipovali, netušili jsme, že se výtvarníci od sebe tolik odlišují. Ale i když je jeden více precizní, druhý větší bohém, jeden je společenský, druhý spíše samotář, tak výsledek dojde vždycky do stejného bodu. To je něco, co nás velmi zaujalo. Taková usilovnost a boj za realizaci, když jsme o kvalitě projektu přesvědčeni, se v českém prostředí tolik nevidí,“ upozornila kurátorka.

Nahrávám video
Z Gelerie Jaroslava Fragnera informuje L. Drmotová
Zdroj: ČT24

Podle ní se skandinávská architektura i design poněkud liší od víceméně globalizovaného pohledu ostatního světa. „Snad tím, že je zde větší izolovanost, specifické klimatizační podmínky, je pořád trošku někde jinde. Tvůrci se soustřeďují na ekologické problémy v architektuře, problémy dostupnosti materiálu. Ve Skandinávii se momentálně zvedá velká vlna revolty snažící se vrátit jak architekturu, tak design do historického kontextu. To znamená, že se snaží o ruční výrobu, odmítají výrobu v levnějších zemích atd.,“ uzavřela rozhovor Nicole Gale.

Sami Rintala (1969) dokončil roku 1999 studium architektury v Helsinkách, roku 1998 založil architektonické studio Casagrande & Rintala, které v letech 1998–2003 stálo u zrodu mnoha velmi dobře hodnocených projektů. Rintala a Casagrande společně vytvořili několik kritikou uznávaných architektonických instalací po celém světě, často při přiležitosti uměleckých přehlídek a workshopů. Jejich práce v sobě snoubí architekturu s kritickým pohledem na společnost, přírodu a podstatu práce architekta, přičemž jejich praxe je založena na přesazích mezi styly a jako vyjadřovací prostředky využívá prostor, světlo, různé materiály i lidské tělo. Roku 2008 založil Rintala nové studio spolu s islandským architektem Dagurem Eggertssonem s pobočkami v Oslu, v jižním Norsku a na severu Norska v Bodo.

Dagur Eggertsson (1965) získal odbornou praxi v mnoha předních studiích v Oslu. Když roku 1992 obdržel diplom na Škole architektury v Oslu, začal spolupracovat s architektkou Vibeke Jenssen pod hlavičkou studia NOIS Architects. Roku 1996 dokončil postgraduální studium na Technologicke univerzitě v Helsinkách, kde také začal experimentovat se stavbou architektonických objektů ve velkém měřítku. Souběžně se svým profesionálním působením Eggertsson vyučuje architekturu v Norsku, na Islandu a ve Švédsku. Momentálně působí jako vedoucí a hodnotitel projektů na Škole architektury a designu v Oslu.

Samuli Naamanka (1969) je znám jako všestranně nadaný designér, jehož tvorba kombinuje pečlivě volený formální slovník s kreativními technologickými inovacemi. Vystudoval grafický design v Rovaniemi a bytový a nábytkový design na Univerzitě umění a designu v Helsinkách. Promoval jako interiérový architekt roku 2000. Naamanka se kromě produktového a interierového designu zabývá take environmentálnim designem. Mimo jiné je průkopníkem ve vývoji betonových produktů. Samuli Naamanka obdržel roku 2004 stavební cenu od finské nadace Julkisivuyhdistys za vývoj v oblasti grafického zpracování betonu a roku 2005 získal cenu SIO jako nábytkový návrhář roku. Jeho dosud poslední ocenění je Nordiska Design Prize z roku 2008.

  • Severská architektura / hotel zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1475/147500.jpg
  • Sami Rintala zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1475/147486.jpg
  • Dagur Eggertsson zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1475/147485.jpg
  • Samuli Naamanka zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1475/147487.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 6 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 9 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
před 15 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026

Méně filmů i práce, kritizují Thompsonová či Bardem fúzi hollywoodských studií

Více než čtrnáct set hollywoodských herců, scenáristů, režisérů a dalších filmových profesionálů se s „jednoznačným nesouhlasem“ staví proti tomu, aby společnost Warner Bros. pohltil její konkurent Paramount. V otevřeném dopise vyjádřili obavy z dopadů, jaké by spojení dvou významných hollywoodských studií mohlo mít na už tak ohrožovaný filmový průmysl. Paramount naopak ujišťuje, že transakce přinese „více příležitostí pro práci“.
14. 4. 2026

Zemřel trumpetista Václav Hybš. Spolupracoval s Gottem i Matuškou

Ve věku 90 let zemřel v neděli trumpetista, aranžér a kapelník Václav Hybš. Vystupoval s řadou známých interpretů populární hudby včetně Karla Gotta a Waldemara Matušky. Jeho orchestr byl především v 80. letech častým hostem na televizních obrazovkách, zejména v různých pořadech estrádního typu, televizních Silvestrech či v Televarieté. O jeho úmrtí informoval producent Jan Adam.
13. 4. 2026Aktualizováno13. 4. 2026

VideoRole si nehledám, najdou si mě, říká herečka Jana Nagyová

Pro generace diváků zůstane navždy spojena s princeznou Arabelou. Teď se ale na televizní obrazovky a filmová plátna vrací v rolích, které mají k pohádkové bezstarostnosti daleko. Po letech věnovaných rodině zažívá herečka Jana Nagyová svůj velký návrat, který potvrdila i v novém životopisném snímku Šampión o krasobruslaři Ondreji Nepelovi. „Role si nehledám, ty role si najdou mě,“ poznamenala v Interview ČT24, kde ji vyzpovídala Tereza Willoughby. „Už jsem nad věcí, zažila jsem v životě aplaus i kritiku i pády i smích,“ říká Nagyová. Lidem chce prý rozdávat radost a štěstí.
12. 4. 2026
Načítání...