Severská vize architektury a designu je inspirativní

Praha - Skandinávie se svou technologií, designem a architekturou patří k nejprogresivnějším zemím a kulturám v Evropě. Výstava Take Nord Shape v Galerii Jaroslava Fragnera představuje individuálně vyhraněné projevy tří tvůrců. Architekti a designéři Samuli Naamanka, Dagur Eggertsson a Sami Rintala jsou výraznými a respektovanými osobnostmi na mezinárodní scéně. Přestože je spojuje několik okolností - jako země původu – Finsko nebo rok narození - neměli doposud možnost setkat se a pracovat na výstavním projektu, který by prezentoval jejich dosavadní práci a zaroveň byl prostorem pro vzájemnou kombinaci tvůrčích pohledů a idejí. Expozice probíhá od 5. do 28. března.

„Koncept výstavy je založen na myšlence migrace – migrace myšlenek, nápadů, lidí. Neukazujeme jenom realizované projekty. Expozice je rozdělena do tří částí. V první jsou krajinářské výtvory a zásahy spíše revoltující a poukazující na problémy v soudobé skandinávské společnosti. Ve druhé části jsou projekty, které se zabývají výstavbou od Norska přes Švédsko až do Finska. Ve třetí části se pozvolna dostáváme k myšlence designu,“ přiblížila koncepci výstavy její kurátorka Nicole Gale.

„Když jsme výstavu koncipovali, netušili jsme, že se výtvarníci od sebe tolik odlišují. Ale i když je jeden více precizní, druhý větší bohém, jeden je společenský, druhý spíše samotář, tak výsledek dojde vždycky do stejného bodu. To je něco, co nás velmi zaujalo. Taková usilovnost a boj za realizaci, když jsme o kvalitě projektu přesvědčeni, se v českém prostředí tolik nevidí,“ upozornila kurátorka.

Nahrávám video
Z Gelerie Jaroslava Fragnera informuje L. Drmotová
Zdroj: ČT24

Podle ní se skandinávská architektura i design poněkud liší od víceméně globalizovaného pohledu ostatního světa. „Snad tím, že je zde větší izolovanost, specifické klimatizační podmínky, je pořád trošku někde jinde. Tvůrci se soustřeďují na ekologické problémy v architektuře, problémy dostupnosti materiálu. Ve Skandinávii se momentálně zvedá velká vlna revolty snažící se vrátit jak architekturu, tak design do historického kontextu. To znamená, že se snaží o ruční výrobu, odmítají výrobu v levnějších zemích atd.,“ uzavřela rozhovor Nicole Gale.

Sami Rintala (1969) dokončil roku 1999 studium architektury v Helsinkách, roku 1998 založil architektonické studio Casagrande & Rintala, které v letech 1998–2003 stálo u zrodu mnoha velmi dobře hodnocených projektů. Rintala a Casagrande společně vytvořili několik kritikou uznávaných architektonických instalací po celém světě, často při přiležitosti uměleckých přehlídek a workshopů. Jejich práce v sobě snoubí architekturu s kritickým pohledem na společnost, přírodu a podstatu práce architekta, přičemž jejich praxe je založena na přesazích mezi styly a jako vyjadřovací prostředky využívá prostor, světlo, různé materiály i lidské tělo. Roku 2008 založil Rintala nové studio spolu s islandským architektem Dagurem Eggertssonem s pobočkami v Oslu, v jižním Norsku a na severu Norska v Bodo.

Dagur Eggertsson (1965) získal odbornou praxi v mnoha předních studiích v Oslu. Když roku 1992 obdržel diplom na Škole architektury v Oslu, začal spolupracovat s architektkou Vibeke Jenssen pod hlavičkou studia NOIS Architects. Roku 1996 dokončil postgraduální studium na Technologicke univerzitě v Helsinkách, kde také začal experimentovat se stavbou architektonických objektů ve velkém měřítku. Souběžně se svým profesionálním působením Eggertsson vyučuje architekturu v Norsku, na Islandu a ve Švédsku. Momentálně působí jako vedoucí a hodnotitel projektů na Škole architektury a designu v Oslu.

Samuli Naamanka (1969) je znám jako všestranně nadaný designér, jehož tvorba kombinuje pečlivě volený formální slovník s kreativními technologickými inovacemi. Vystudoval grafický design v Rovaniemi a bytový a nábytkový design na Univerzitě umění a designu v Helsinkách. Promoval jako interiérový architekt roku 2000. Naamanka se kromě produktového a interierového designu zabývá take environmentálnim designem. Mimo jiné je průkopníkem ve vývoji betonových produktů. Samuli Naamanka obdržel roku 2004 stavební cenu od finské nadace Julkisivuyhdistys za vývoj v oblasti grafického zpracování betonu a roku 2005 získal cenu SIO jako nábytkový návrhář roku. Jeho dosud poslední ocenění je Nordiska Design Prize z roku 2008.

  • Severská architektura / hotel zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1475/147500.jpg
  • Sami Rintala zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1475/147486.jpg
  • Dagur Eggertsson zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1475/147485.jpg
  • Samuli Naamanka zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1475/147487.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 15 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 18 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 20 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...