Sbírka Medy Mládkové vystřídala Muchu. Epopej nenahradí, ale zámek oživí

Moravský Krumlov - Zámek v Moravském Krumlově našel využití opuštěných prostor po Slovanské epopeji. Přestěhovány sem byly desítky obrazů a soch - nejcennější díla ze sbírek Jana a Medy Mládkových. Díky expozici tvorby českých autorů 2. poloviny 20. století se má Moravský Krumlov znovu stát turisticky atraktivním. Návštěvníky totiž ztratil před čtyřmi lety, když restaurátoři slavný rozměrný cyklus malíře Alfonse Muchy odvezli.

Nahrávám video

„Myslím, že to bylo náročné, ale splnitelné,“ okomentoval celý proces stěhování části sbírky mecenášky umění Medy Mládkové starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina (TOP 09). Základem přemístění obrazů bylo dodržení podmínek stanovených Národním památkovým ústavem pro vystavování uměleckých děl. „Domluvili jsme se na vystavení stěžejních děl z tvorby českých autorů druhé poloviny 20. století,“ upřesnil téma výstavy starosta.

Před umístěním sbírky byly proto nainstalovány měřiče tepla, klimatizace, přístroje nutné k udržané stálé vlhkosti a teploty ve výstavních prostorách. „Plníme tím slovo, které jsme dali v roce 2011, když se odvážela díla Slovanské epopeje, že jsme schopní nachystat prostory tak, aby tu mohla být vystavená veškerá umělecká díla jakéhokoli druhu,“ podotkl starosta.

Věří, že výstava ze sbírek manželů Mládkových výrazně oživí turistický ruch. „Chystáme v návaznosti po otevření výstavy spolupráci s Moravskou galerií i dalšími galeriemi nejen na Moravě, ale i na Slovensku a v Rakousku,“ plánuje. Nahradit Slovanskou epopej podle něj ale nelze.

Mecenáška umění si zámek sama vyhlédla

Známá mecenáška našla na krumlovském zámku prostory, kde by mohla vystavovat stovky uměleckých děl ze svých depozitářů. Místo si zvolila sama především kvůli velkým a rozlehlým výstavním prostorám. Zámek už navštívila minulý rok, aby si jej prohlédla a určila si základní podmínky, kterými jsou dodržení optimální vlhkosti a teploty kvůli ochraně obrazů a také to, že město umělecká díla pojistí. Ta muzeu zapůjčí zdarma.

Až do soboty, kdy se otevře výstava v Moravském Krumlově, bude jediným místem, kde je zatím možné si celoživotní sbírku manželů Mládkových prohlédnout, pražské Museum Kampa. Meda Mládková jej s manželem Janem založila v roce 2003 a vystavuje v něm například díla Františka Kupky, jednoho z prvních českých abstraktních malířů, kterého mecenáška pomohla světu objevit. Sbírka čítá dvě stě děl Kupky, což ji činí největší soukromou sbírkou tohoto autora na světě. Sbírka Mládkové zahrnuje také středoevropské moderní umění, mimo jiné práce Jiřího Koláře, Karla Malicha, Stanislava Kolíbala nebo Karla Nepraše.

Meda Mládková - neobyčejná žena s neobyčejným životem

Narodila se 8. září 1919 v Zákupech v severních Čechách do rodiny sládka. Po válce odešla studovat ekonomii do Švýcarska a v cizině už zůstala. Tam si vydělávala na studia tak, že tancovala v hotelích. V Paříži později vystudovala umění a založila první české exilové nakladatelství Edition Sokolova podle svého rodného jména.

Nedlouho nato potkala dva muže, kteří jí změnili život: svého manžela a významného ekonoma Jana Mládka a celoživotního přítele a malíře Františka Kupku. Poté přesídlila do Spojených států a pomáhala zde krajanům - přispívala k šíření děl českých spisovatelů a novinářů, později se rozhodla sbírat díla českých umělců.

Od roku 1989 hledala v Praze prostory vhodné pro vytvoření muzea moderního umění, aby mohla své sbírky zpřístupnit veřejnosti. Museum Kampa se od svého otevření v roce 2003 stalo významnou kulturní institucí.

V nově zrekonstruovaném zámku byla původně instalována expozice cyklu Slovanská epopej od malíře Alfonse Muchy. Ta byla v zámeckých prostorách k vidění téměř padesát let. Pak ale odborníci z Galerie hlavního města Prahy předložili starostovi Krumlova posudek, ve kterém stálo: pět smotaných pláten se musí odvézt do vhodnějších prostor v Praze a tam se musí rozbalit a restaurovat. Zámek v Moravském Krumlově by jim uškodil. Pět děl do Prahy potom v roce 2011 následoval zbytek výstavy. Ta se tak přesunula do pražského Veletržního paláce.

Cesta epopeje do Moravského Krumlova

Nejdříve bylo jedenáct pláten z cyklu Slovanské epopeje vystaveno v roce 1919 v pražském Klementinu. O několik měsíců později v letech 1920 a 1921 pak už obrazy získávaly uznání na expozicích v New Yorku a Chicagu. Celá epopej pak byla poprvé k vidění v roce 1928 v pražském Veletržním paláci a malby přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy. O pět let později pak byla plátna uschována do depozitáře a světlo spatřila až v roce 1963, když byla vystavena na zámku v Moravském Krumlově. V roce 2011 se pak Slovanská epopej po různých domluvách a protestech definitivně vrátila do Prahy.

Malířův vnuk John Mucha se snažil přemístění cyklu do Veletržního paláce v hlavním městě zabránit soudní cestou. Ale neúspěšně. Odvolával se přitom na podmínku svého děda, že obrazy mají být vystaveny na důstojném místě.

John Mucha požadoval, aby obrazy jeho děda byly umístěny v nové galerii na místě bývalého Stalinova pomníku. Malíř totiž obrazy daroval původně Praze. Žádal ale, aby pro ně postavila speciální pavilon. Galerie určená pro výstavu monumentálního díla mohla stát na vrchu Vítkově, před Národním zemědělským muzeem či v místě bývalého Stalinova pomníku na Letné. Magistrát podporoval spíše první dvě varianty, Muchův vnuk poslední. Prozatím je ale cyklus stále v pražském Veletržním paláci a z provozních důvodů je nyní expozice návštěvníkům nepřístupná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 4 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 18 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 22 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...