Sázava - Sázavský klášter možná návštěvníkům zpřístupní další poklad - jeskyni, v níž podle tradice žil poustevník a pak zakladatel kláštera sv. Prokop. Jeskyni vytesanou ve skále nad řekou stovky let nikdo neviděl. Po husitských válkách byla zasypána. Objevil ji v 50. letech minulého století benediktinský mnich a sázavský farář Method Karel Klement, za totality ale nebyl zájem místo zpřístupnit.
Jeskyně byla ještě v raném středověku dotesána do tvaru řeckého kříže. „Je tu obrovská symbolika a bezpochyby do husitských válek toto místo bylo nějak propojeno s kostelem, kde byl po své smrti sv. Prokop pochován,“ domnívá se kastelánka Slávka Matoušová.
Archeologický průzkum pod vedením Petra Sommera v 90. letech odhalil, že nad jeskyní stál dům, zřejmě kaple. Význam místa, které bylo spolu s hrobem sv. Prokopa srdcem svatoprokopské úcty, ale po zrušení kláštera Josefem II. upadalo.
Z dochovaných zbytků zdí a portálů vedoucích do jeskyně je ale zřejmé, že se k tomuto místu vracely celé generace lidí od gotických po barokní obnovitele prokopského dědictví a vždy se o ně snažily při nových rozkvětech kláštera v duchu své víry pečovat.
Přesto je dnes z jeskyně nedůstojná jáma. Teče do ní a opěrné zdi nad ní hrozí zřícením. Další devastaci mají zabránit dřevěné vzpěry. Připravuje se i projekt, který si klade za cíl jeskyni zpřístupnit. Pokud se seženou peníze, mohlo by toto místo získávat důstojnou podobu už příští nebo přespříští rok.
Prokop v pustině sázavské bojoval s démony
Nejstaršími písemnými prameny, které hovoří o jakési jeskyni jménem Sázava, jsou legendy a takzvaný letopis mnicha sázavského - pokračovatele Kosmase. „Už v těchto pramenech z 12. století, které se odvolávají ještě na starší, ale dodnes nenalezené rukopisy, se píše, že žil muž jménem Prokop, vzdělaný slovanský kněz, který přišel do pustiny sázavské, aby bydlel pod klenbou jeskyně a bojoval s démony,“ uvedla kastelánka Slávka Matoušová.
Poustevník Prokop založil v Sázavě na začátku 11. století družinu mnichů, kterou později kníže Oldřich povýšil na konvent řehole sv. Benedikta. V roce 1035 v něm jeho syn Břetislav I. ustanovil Prokopa prvním opatem. Byly také postaveny první dřevěné klášterní budovy. Téměř tři čtvrtiny století v nich žili slovanští benediktini a Sázava tehdy představovala jedinečné středisko staroslověnského písemnictví a liturgie.
V roce 1097 se v klášteře usídlili pražští latinští mniši, nadále ale zůstal centrem péče o svatoprokopské dědictví, duchovní i literární vzdělanost a rozvoj umění. Osud kláštera se uzavřel v roce 1785, kdy ho Josef II. zrušil. Areál pak měl světské majitele. Jejich potomci dostali v roce 2001 část kláštera v restituci zpět. Jejich podíl stát v roce 2006 vykoupil a Národní památkový ústav pak zahájil obnovu kláštera.
Více o sv. Prokopovi se dozvíte v pořadu ČT Světci a svědci - viz video.
