Sametoví teroristé: romantičtí hrdinové dávají režimu po hubě

Karlovy Vary - Stano, Fero a Vladimír, tři muži, kteří odporovali komunistické moci, jsou hrdiny snímku balancujícího na hraně dokumentu a fikce. Slovenské režisérské trio pohlíží s úsměvem na odvahu těchto solitérů - Sametových teroristů. Stejnomenný film má dnes v rámci soutěžní sekce Na východ od Západu premiéru na festivalu v Karlových Varech.

Stano chtěl v noci před Prvním májem vyhodit do povětří tribunu stadionu, kde se měly konat oslavy Svátku práce. Skončil na pět let za mřížemi. Fero osnoval bombový atentát na prezidenta Gustáva Husáka a doufal v rozpoutání protikomunistické revoluce. I on skončil ve vězení. Vladimír šel za opakovanou protirežimní činnost, spočívající především v ničení reklamních poutačů, do žaláře hned několikrát.

Tři skutečné osudy z doby československé normalizace si pro svůj filmový projekt vybrali tři slovenští režiséri: Ivan Ostrochovský, Pavol Pekarčík a Peter Kerekes (Jak se vaří dějiny). „Jsou to lidé, na které společnost trochu zapomněla. Odboj proti komunismu je zlyrizovaný představou, že ho dělali především dramataci a intelektuálové. Ale oni jsou tři dělníci, kteří dostali po hubě od komunistů a vrátili jim to stejně,“ uvedl k hrdinům Ostrochovský.

„Všichni jsou určitým způsobem romantičtí hrdinové, kteří se chtěli vzepřít komunistické moci v 70. a 80. let. V podstatě ani jednomu se to nepodařilo. Stano se bohužel tak opil, že usnul pod tribunou. Ferovi se atentát na Husáka nepovedl z podobně směšně smutných příčin,“ podotkl Peter Kerekes. Tvůrci prý neměli největší obavu z toho, zda Fero, Stano a Vladimír role v dokumentu přijmou, ale zda přijmou jeho podobu. Režiséři totiž nechtěli natočit hrdinský film, ale pohlížet na jejich činy s jistou dávkou stylizace a úsměvně. Zároveň si ale jsou tvůrci vědomi relativnosti takového pohledu - dnešní optikou trochu úsměvně naivní teroristické akce byly před třemi desetiletími považovány za vážné zločiny.

„Zdálo se nám patetické dělat film o třech hrdinech v americkém stylu,“ vysvětlil Ostrochovský. „Chtěli jsme ukázat, že v dobré myšlence něco změnit je i příměs naivity a neznalost kontextu. Těžko někdo z Popradu vidí, co chystají chartisté v Praze, a neuvědomuje si, že pouštět se v té době do ozbrojeného odporu je, řekněme, trochu mimo mísu. Je na tom ale pěkné, že to bylo rozhodnutí spíš srdce než rozumu, bez spekulace a kalkulování.“

Podle Kerekese jsou Sametoví teroristé filmem o terorismu a o lásce. „Pokoušeli jsme se najít motivaci všech tří a, jak se říká, za všim hledej ženu,“ vysvětlil.

Sametoví teroristé vznikli v koprodukci České televize, která ho také zařadí do svého programu. Ve slovenských kinech se snímek objeví na podzim tohoto roku, o české distribuci se jedná. Na karlovarském festivalu na něj můžete zajít 1. a 2. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 2 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 4 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 17 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 19 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...