Hudební publicista Karel Veselý po deseti letech rozšířil knihu Hudba ohně, která nabízí přehled o dějinách černé hudby. Od nedobrovolných pasažérů otrokářských lodí až po dunící reproduktory klubových soundsystémů. Čtenářům publikace pomůže v souvislostech lépe pochopit současné žánry.
Rozšířená Hudba ohně revoltuje od jazzu po hip hop
3 minuty
Vychází rozšířená kniha Hudba ohně
Černá hudba byla nástrojem společenské revoluce, ale také inspirací, bez ní by současná muzika nebyla, čím je. Karel Veselý shrnuje radikální černou hudbu od jazzu po hip hop.
Jazz vznikl spojením africké a evropské hudební tradice v New Orleans. Tomuto žánru kraloval ale ve třicátých letech běloch se symbolickým jménem Paul Whiteman. „Většinová kultura vždycky sála inovace z té černošské, přizpůsobovala je a prodávala je dál,“ podotýká autor knihy Karel Veselý.
Pulzující energie afroamerické hudby byla potravou pro bílá vydavatelství ještě dlouho. Třeba bez Rhythm & Blues by nebyl rokenrol. „Blues je jádro rokenrolu, bez něho by nemohl existovat, dodal punc rebelství, který z rockové hudby udělal generační vzpouru,“ míní Veselý.
Část textu věnuje i Michaelu Jacksonovi – Afroameričanovi, který se v osmdesátých letech stal králem popu. Popularitě ale podřídil svou etnickou a postupně i hudební identitu. Mezi vlivnými rappery v novém miléniu zmiňuje publikace Kanyeho Westa nebo Drakea.
Nové vydání doplňuje příběh černé hudby o události poslední dekády, kdy se po letech maskulinního rapu o své právo na určení hlásí raperky jako Megan Thee Stallion. Publikace neopomíjí ani vlnu nové angažovanosti afroamerické hudby v souvislosti s hnutím Black Lives Matter.
Vlivná jména černé hudby nezůstala jen na papíře, Hudba ohně je součástí i více než čtyřicetihodinového playlistu, který knihu doplňuje.