Nejstarší portrétní fotografie v Evropě je nyní k vidění na výstavě Hrady a zámky objevované a opěvované v Jízdárně Pražského hradu. Snímek vytvořený technikou daguerrotypie v roce 1839 byl nalezen před třinácti lety v kufru ve sklepích Líčkovského zámku. Na obrázku rodiny hraběte Chotka můžeme vidět také otce budoucí manželky Františka Ferdinanda d'Este.
Miniaturní fotografii přivezli kurátoři ze zámku Velké Březno, který významnému rodu kdysi patřil. Snímek pořídil neznámý autor v Mnichově, kam nejvyšší zemský purkrabí Karel Chotek přijel v listopadu 1839 s rodinou na návštěvu. To odpoledne Chotkovi poprvé nepózovali malíři, ale stáli před daguerrotypickou kamerou. Byla to velká společenská událost. „Karel Chotek se oblékl do slavnostního oděvu a vzal si své nejvyšší vyznamenání, Řád zlatého rouna,“ říká kurátor Národního památkového ústavu Petr Pavelec.
Člověk se při dlouhé expozici nesměl ani pohnout, proto se při daugerrotypii často používaly držáky hlav, rukou i nohou. Chotkovi je však neměli. Rozostřený je otec rodu stejně jako jeho dcera, která si při focení zřejmě strkala prst do úst. „V dolní části obrazu je nejmladší syn Bohuslav, tedy otec Žofie Chotkové, která si vzala za manžela následníka habsburského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a společně zahynuli v Sarajevu,“ upozorňuje Pavelec.
Techniku daguerrotypie vynalezl Louis Daguerre. Metodu představil 19. srpna 1839 na zasedání Francouzské akademie věd. Daguerrotypie měla řadu nevýhod. Byla náročná, drahá a snímky se nedaly kopírovat. Při vyvolávání dokonce hrozila otrava rtutí.
Hrabě Chotek byl zjevně pokrokový muž. S rodinou se nechal vyfotit jen dva měsíce poté, co byla ve Francii daguerrotypie představena. Z nové technologie se brzy stala móda. Sám Karel Chotek si před 175 lety napsal do deníku: Tato metoda má velkou budoucnost. Zřejmě velmi dobře tušil, kam až fotografické médium jednou dospěje. Na unikátní snímek se návštěvníci Jízdárny Pražského hradu mohou přijít podívat do 15. března.
