Rezistence – další laxativní výplach teenagerovy křehké duše

Divergentní Tris už potřebovala změnu, a tak si přistřihla háro, nejméně jednou vrzla se Čtyřkou, přestala zdrhat a rozhodla si to rozdat s permanentně prudící Jeaninou a jejími poskoky. Kdo neviděl Divergenci, nebude vědět, která bije, a kdo si myslí, že za hradbami je liduprázdno, dostane pecku do hlavy. Povstalecká trilogie Veronicy Rothové pokračuje…

A je stejně dějově řídká, logicky absurdní, emocionálně vlažná, režijně rozmělněná a myšlenkově triviální a chudá, jak skeptici očekávali, takže máte pocit, že jediné, co při projekci funguje, je klimatizace. Nic z toho ovšem neplatí, jste-li příslušníkem přesně zvolené cílovky, do které se tu pod tlakem pere všechno, co chce slyšet, protože divergence je její životní filozofie.

Nezařaditelnost do přesně stanovených frakcí a bytostný odpor proti odevzdaně stádovitému setrvávání v nich, to zní libě a vstřícně citlivému uchu generačně se vyhraňujícího teenagera. A ten se pak ochotně identifikuje s jakýmkoli balastem, jenž je nakydaný okolo, a neuvědomuje si při tom, že se právě stal obětí toho, co nenávidí ještě o něco víc nežli dechovku, kecy o tom, že tráva není zdravá a spořádané přecházení na zelenou – totiž přesně vykalkulované manipulace.

Rezistence
Zdroj: ČT24/Bontonfilm

Nechtějí být součástí šedé masy, chtějí být jiní, odlišní a svobodní, cool, happy a in, čtou Bravo nebo Cosmogirl, dívají se na Óčko nebo MTV, místo psaní dopisů chatují a milují emo-punk, fast foody a Justina Biebera. Když o nich tohle víte, tak není zas tak velký problém je dostat tam, kam potřebujete. Třeba s plechovkou Semtex Crazy, krabicí popcornu a momentální známostí do multiplexu na pronásledovanou, vzdorující a vítězící Beatrice Tris´ Priorovou, která jim v Rezistenci znovu plnými hrstmi dává, co jejich jest.

Chcete válku? Tak tady ji máte!

Divergence nabídla před rokem téhle cílovce etablovanému systému vzdorující typ, se kterým se mohla identifikovat, a také základní společenské schéma debilně uspořádané do pěti základních frakcí (Neohrožení, Mírumilovní, Upřímní, Odevzdaní a Sečtělí), aniž by nabídla jediný věcný argument, proč by takováto ptákovina v reálu mohla skutečně fungovat. Pubescenti se nahrnuli do kin, která zkasírovala skoro tři sta milionů dolarů, a fofrem se namastila Rezistence, protože „show must go on“, dokud se dá jet na vlně vzedmutého zájmu a Shailene Woodleyová bude královnou internetových portálů a držitelkou Teen Choice Award.

Rezistence / Kate Winsletová
Zdroj: ČT24/Bontonfilm

A protože kouzlo nového a právě objeveného už ve dvojce nemůže tolik fungovat, je třeba přitvrdit, takže se už konečně přestane zdrhat a vyrazí do protiútoku. Tohle cílovka, zpruzená utkvělou představou, že jí pořád někdo z gerontů buzeruje a nařizuje, co smí a co ne, určitě přivítá s potleskem. Co na tom, že se toho moc neděje, všechno se točí kolem tajuplné skříňky, kterou může otevřít jen silný divergent (hádejte, kdo to asi bude?) a vyjevit tak šokující pravdu o budoucnosti lidstva. Aby to bylo výživnější, narve se do toho stanné právo, sérum pravdy, simulace, které zabíjí testované divergenty, kromě jednoho (hádejte koho asi), reál prolínaný halucinogenními sny, konspirace s Odpadlíky a zoufalé repliky typu „Nosíš smrt“, „Nikdo tě nemá rád a nikdo ti neodpustí“ a „Musíš odpustit sama sobě!“ Zní to blbě, prázdně a nelogicky a také to blbé, prázdné a s logikou zápasící je. No a co?

Dystopie stejně nepřežije!

Pošahaná dystopická (alias antiutopická) společnost, kterou paralelně s Divergencí rozvíjí v současné době na filmovém plátně Hunger Games (Kate Winsletová si může padnout kolem krku s Donaldem Sutherlandem), je slepá, postapokalyptická ulička, ve které vládne totalita, lidé jsou utlačováni a jejich svobody omezovány. V takovém prostředí to divergenti nemají lehké, ale možná jsou jedinou nadějí, že někdy bude líp.

Rezistence
Zdroj: ČT24/Bontonfilm

Tuhle myšlenku rozvinul v Divergenci slušně režírující Neil Burger a v Rezistenci nedomrle převzal nevýrazný vypravěč Robert Schwentke (Tajemný let, Red), který projektu zrovna nepomohl a významně přispěl k tomu, že je strukturován jako pasáže, kde se vlastně nic neděje, úseky, kde se sem tam něco stane, a sekvence, kdy se sice začnou dít věci, ale nemají logiku. V kontextu s literární předlohou to mělo být akčnější, ale ve Schentkeově interpretaci je to spíš rozplizlejší, se spoustou prázdného zírání, přemítání, meditování a přešlapování mezi osudovými dilematy, takže vám po čase začne být ukradené, jak to dopadne.

Dvakrát tomu nepomáhají ani mládežnické herecké výkony v čele s populárním děvčetem Shailene Woodleyovou (Hvězdy nám nepřály), která buď někam zdrhá, sem tam bojuje, v dlouhých mezihrách vzdychá, zamilovaně zírá a jen vlažně naplňuje představu, že je ta pravá, silná a statečná, která je klíčem k záchraně posledního ostrůvku lidské civilizace. Po jejím boku statuje playboy s řeckými geny Theo James, na Milese Tellera už se po jeho velkém bubnovém sólu (Whiplash) nemůžeme dívat jako dřív a Kate Winsletová si tu zřejmě poprvé a zdá se i naposled zopakovala svoji roli v pokračování.

Kdo ví, co je za hradbami, říká se v závěru – jenomže my dobře víme, že je tam chystaná trojka Aliance, což v daném kontextu není důvod k zásadnímu veselí.

INSURGENT/REZISTENCE. USA 2015. Režie: Robert Schwentke. Scénář: Brian Duffield, Akiva Goldsman, Mark Bomback. Kamera: Florian Ballhaus. Hudba: Joseph Trapanese. Hrají: Shailene Woodleyová (Tris), Theo James (Čtyřka), Kate Winsletová (Jeanine), Miles Teller (Peter) Jai Courtney (Etric), Ansel Elgort (Caleb). V kinech od 19. března 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...