Hvězdy nám nepřály: Love story mezi životem, (bez)nadějí a smrtí

Život je nádherný - a také krutý, nelítostný a nespravedlivý. A smrt není fér, obzvlášť když je vám šestnáct a začínáte prožívat nekonečnou lásku uprostřed svých zbývajících, konečných (rozuměj posledních) dní. Svět prostě není továrna na splněná přání - a tak si je museli Hazel a Gus splnit sami.

Od doby, kdy jsme v roce 1970 prožívali s Ali MacGrawovou a Ryanem O'Nealem jejich osudovou Love Story, umírali zamilovaní na filmovém plátně již mnohokrát. Sentimentálně, slzopudně, fatálně, tragicky a nevyhnutelně. Když si vás totiž Zubatá vyhlédne, můžete se sice pokoušet schovat v náručí milované bytosti, ale jejímu kostnatému objetí stejně neuniknete. Točit filmy o těchto pohnutých a mezních situacích, v nichž se kamera hezky zblízka dívá, jak dohořívají mladé a zaláskované lidské životy, může být (a nezřídka také je) lacině vykalkulované, uslintaně sentimentální, ulepeně dojímavé a nechutně nekrofilní.

Jenomže tentokrát se rutinní emocionální ždímačka nekoná, navzdory tomu, že dva ústřední teenageři jsou spojeni tak vitálními a nesourodými pouty, jako je láska a rakovina. Na první pohled to nevypadá na pohodovou pozvánku do kina a v běhu každodenních trablů si na první dobrou možná řeknete, že nemáte zapotřebí voyeursky sledovat, jak dva dorostenci s vitální diagnózou dumají o tom, jestli se mohou zamilovat na tu (více či méně?) krátkou dobu, než odejdou do kytek. V zásadě máte pravdu a přiznávám, že sám jsem šel na projekci s podobnými pocity a v očekávání nízce zneužitého kalkulu s lidskými emocemi si říkal, proč se tahle témata takhle ždímají a jestli mám zapotřebí být u toho.

Hvězdy nám nepřály / Shailene Woodleyová, Ansel Elgort
Zdroj: ČT24/CinemArt

Po sto pětadvaceti minutách oslovující, nevydírající, inteligentní a záblesky černého humoru překvapivě prosvětlené citovky jsem se tvůrcům v duchu upřímně omluvil - a vám bych chtěl vzkázat, že by bylo špatné rozhodnutí, kdybyste dopustili, aby vás tahle lehkou rukou natočená romance s těžkým tématem minula.

Šestnáctiletá Hazel a zhruba stejně starý Gus spolu prožili něco jako „malou věčnost – nekonečno mezi spočítanými dny“. Přeloženo do strohé, neosobní a věcné mluvy to znamená, že se setkali, seznámili a zamilovali na jednom ze setkání podpůrné terapeutické skupiny kluků a holek, s nimiž se život zrovna nemazlil a nadělil jim diagnózu, na kterou se v řadě případů dříve nebo později dojíždí na konečnou. Jemu tahle nemoc sebrala nohu a zatím ponechala pocit, že to v prvním kole vyhrál, jí přeskočila ze štítné žlázy do plic, takže teď dýchá jen díky zázraku a přístroji, který vleče všude sebou.

Hvězdy nám nepřály / Ansel Elgort, Shailene Woodleyová
Zdroj: ČT24/CinemArt

Kromě „společné“ diagnózy toho zas až tolik společného nemají. On chce udělat všechno pro to, aby si ho lidé pamatovali, ona věcně tvrdí, že zapomnění je nevyhnutelné. On má doma sbírku sportovních trofejí a čte knížky napsané podle počítačových her – ona miluje román Petera Van Houtena Císařský neduh a touží po tom setkat se s autorem v Amsterodamu, aby z něj vydolovala odpovědi na otázky, k nimž ji inspiroval. A právě tahle knížka, její nerudný autor (další pokřivená figura z portfolia ujetých a zraněných Willema Dafoea) a Hazelino životní přání je definitivně sblížilo. Jenomže ani jeden z nich nevěděl, kolik času jim na tohle sblížení zbývá.

Zdá se, jako by se původní scénáře stávaly nedostatkovým zbožím, a stále častěji na filmových plátnech sledujeme ekranizace úspěšných literárních předloh. Stejně tak tomu je i v tomto případě. Pětatřicetiletý americký režisér Josh Boone sáhl (hodně rychle) po stejnojmenném bestselleru Johna Greena a dva roky poté, co vyšel, ho převedl na filmové plátno. A je to adaptace citlivá, životná, křehká a vzhledem k tématu až překvapivě laskavá, lacině se nepodbízející a zvláštním, smutným způsobem dokonce místy úsměvná. Možná proto, že to není prvoplánovitý spektákl o umírání na rakovinu, ale docela autentická a svým způsobem odvážná úvaha o tom, že pro život není důležitá jeho délka, ale jeho obsah. To, čím je naplněn a co tu po něm zůstává, byť by se to zrcadlilo jen v jednom jediném člověku, který někoho miloval.

Hvězdy nám nepřály / Ansel Elgort, Shailene Woodleyová
Zdroj: ČT24/CinemArt

Scenáristé a vděční čtenáři Greenova románu Scott Neustadter a Michael H. Weber text citlivě přetavili do scénáře a empatický Josh Boone ho z režijního křesla s respektem k předloze i tématu filmově převyprávěl. Klíčovou oporou mu byl vstřícný a přesný casting, jehož přirozenou dominantou byl ústřední teenagerovský tandem Shailene Woodleyová – Ansel Elgort (takto sourozenci z nedávné Divergence). Jejich čistá chemie je neselhávající a vzájemně se umocňující, jejich výkon uvolněný i soustředěný a jejich energie a výdrž, s níž nás provázejí více než dvouhodinovou stopáží, obdivuhodná. Jsou to dobře napsané a výborně odehrané figury, jež nežadoní o soucit a lítost a které nakonec elegantně zvládly i lehce přebouchnuté pasáže, kde se přece jen víc zatlačilo na emocionální knokautování diváka (viz poněkud schematická „hra“ na doražení načatých a plačících při závěrečném předčítání vzájemných nekrologů).

Hvězdy nám nepřály je film, po kterém nebudete radostně křepčit, ale také se nevyplazíte z kina v totální depresi. Je to nepodbízivá a nevšední romance o lásce a umírání, jaká se v tomto žánru nerodí tak často. Není to laciná love story, která vám servilně dá, co byste chtěli, spíše příběh o reálné naději a ztrátách a nálezech, jež ji doprovázejí. A také o tom, že život pod zlou a nepřející hvězdou má svůj smysl, obsah a poslání, pohřby tu nejsou pro mrtvé, ale pro živé – a umírání je na prd! V životě prostě přicházejí chvíle, kdy každá další vteřina je horší než ta předchozí, ale na druhé straně se sváteční oblek koupený do rakve může hodit i při jiné, mnohem příjemnější situaci. Vlastně nic, co byste nevěděli nebo netušili. Vlastně všechno, co byste si měli alespoň čas od času uvědomit. Tak jako Hazel, která nakonec Gusovi vysvětlila, že není důležité, aby si ho všichni pamatovali, protože vlastně stačí jen jeden, který ho opravdu miloval.

FAULT IN STARS / HVĚZDY NÁM NEPŘÁLY. USA 2014, 125 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Josh Boone. Scénář: Scott Neustadter, Michael H. Weber. Kamera: Ben Richardson. Hudba: Mike Mogis, Nate Walcott. Hrají: Shailene Woodleyová (Hazel Grace Lancasterová), Ansel Elgort (Augustus Waters), Nat Wolff (Isaac), Wilem Dafoe (Peter Van Houten), Laura Dernová (Frannie Lancasterová), Sam Trammell (Michael Lancatsrer). V kinech od 5. června 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 15 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...