Řemeslníci opět zabydlí Zlatou uličku

Praha – Pondělním ránem začala roční rekonstrukce Zlaté uličky na Pražském hradě. Hlavním důvodem je zastaralá kanalizace, dešťová voda zatéká do základů domků, ohrožuje tak jejich statiku a uličku „posouvá“ do Jeleního příkopu. Podle Františka Kadlece z odboru cestovního ruchu Správy Pražského hradu neprodělal oblíbený turistický cíl výraznější opravu od roku 1942. Po skončení oprav v dubnu až květnu příštího roku by na návštěvníky opět zpřístupněné části Hradu měla čekat nejen zrekonstruovaná ulička, ale i několik novinek.

Největší změnou bude změna charakteru Zlaté uličky, má být spíše historickou expozicí než „soustavou prodejen“. Do devíti domků bude nainstalována stálá výstava, která návštěvníky seznámí s životem někdejších obyvatel – k bydlení domky sloužily do konce druhé světové války – i s historií uličky.

„Návštěvníci budou moci nahlédnout do zařízených domků zlatníků, ranhojičky, švadleny nebo střelce, který měl na starosti ostrahu Hradu, podívají se i do krčmy. Novější historii zastupuje domek, kde bydlela věhlasná pražská věštkyně a kartářka Matylda Průšová… Jeden domeček bude věnován celkové expozici s filmovými dotáčkami, aby si návštěvník udělal představu, jak se ulička během staletí měnila a jaké významné osobnosti v ní pobývaly,“ prozradil František Kadlec.

Obchůdky ze Zlaté uličky zcela nezmizí, bude jich ale méně než dosud a jejich sortiment by se měl vztahovat ke Zlaté uličce nebo alespoň k Pražskému hradu. O zrušení zpoplatněného vstupu, případně zavedení samostatného vstupu (dnes si zájemce může uličku projít jen jako součást některého hradního okruhu), Správa Pražského hradu ale neuvažuje.

Archeologové se dostanou až do pravěku

Opravy Zlaté uličky bude provázet šestiměsíční archeologický výzkum. Archeologové se díky stavbařům dostanou až do hloubky šesti metrů a vzhledem k historii místa očekávají, že se o životě na Hradě dozví zase o něco více. „Očekáváme, že bychom mohli objevit i nejstarší vrstvy z období pravěku a také nejstaršího slovanského osídlení,“ domnívá se Jana Maříková z Archeologického ústavu AV ČR.

Předpokládá, že mezi objevy nebudou chybět zbytky keramického materiálu, skla nebo nálezy související s provozováním řemesel. „Ulička vznikla na násypu, na prostoru mezi hradbami, tzv. parkánu, kam se zaváželo všechno, co nebylo potřeba. Taková navážka je vždy zdrojem zajímavých nálezů,“ odhaduje i Kadlec.

Důkazy o činnosti alchymistů ve Zlaté uličce ale archeologové neočekávají. „Je pravda, že kdybychom nějaké ampule našli, tak bychom zvrátili dějiny, protože pokud víme z písemných záznamů, tak tam alchymisté nebydleli, to je až pozdější legenda,“ vysvětlila Maříková. Dodala, že zajímavé nálezy z dosavadních archeologických průzkumů si lidé mohou prohlédnout ve stálé expozici Příběh Pražského hradu.

Tempo oprav bude záviset právě na archeologickém průzkumu. Hrad bude totiž uličku opravovat pod dohledem památkářů. Rekonstrukce včetně archeologického výzkumu a nové expozice přijde na zhruba 40 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 3 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 17 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 21 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...