Reklama a konzum na plakátech přelomu století

Písek - Plakáty z přelomu 19. a 20. století vystavuje ode dneška písecká Městská galerie Sladovna. Expozice nazvaná Reklama a konzum (do 28. 8.)seznámí diváky s tím, jak byla v této době pojímána reklama a jaké produkty výrobci propagovali. Plakáty na výstavě, která vznikla ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem, pocházejí ze soukromé sbírky.

V ulicích velkých měst na západ od Čech se reklamní plakáty objevovaly od 60. let 19. století a bylo jich tolik, že jejich vylepování muselo být do značné míry v 80. letech regulováno místními úřady. „Centrum plakátové tvorby ale bylo v Paříži. Kdo byl dobrý malíř, tak maloval plakát,“ dodává ředitelka Sladovny Renata Skronská.

V 80. letech se v ulicích francouzské metropole objevovaly velké pestrobarevné plakáty navrhované Julesem Chéretem. Brzy ho následovali další výtvarníci po celém západním světě. Expozice představuje téměř všechny největší autory reklamy té doby, například i Chéreta, považovaného za otce reklamních poutačů, nebo Belgičana Constantina Meuniera.

Nahrávám video

Jejich díla budou lidé moci porovnat s reklamními plakáty vybraných autorů ze Španělska, Nizozemska, Anglie, Rakouska či Německa a dalšími plakáty představujícími dobový průměr. Mnohé plakáty jsou zajímavé svou strategií - nenapodobovat lehkost nedostižných pařížských vzorů, ale oslovovat masy buď doslovným popisem, kýčovitým obrázkem, nebo naopak náznakem či vtipem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 11 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 15 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
před 20 hhodinami

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...