Recenze: Yanagihara napsala Malým životem docela velkou knihu

Buď ji milujete, nebo nenávidíte. Kniha Malý život americké spisovatelky Hanyi Yanagihary vychází vstříc představě, že vedle „velkých dějin“ žijeme především „malé dějiny“. Tak jako čtyři přátelé v průběhu třiceti let – na téměř 700 stranách. Ať už je to jakkoliv, kniha je velká zejména svým neuvěřitelným emočním napětím.

Bylo nebylo, ale kdy vlastně? Příběh čtyř spolužáků z New England University, kteří se jednoho dne rozhodli usadit v New Yorku, je především příběhem přátelství. Tušíme, že to bylo vlastně docela nedávno, něco nám stále připomíná, že tohle taky známe (mejdany, galerie, vztahy), ale jinak… Malý život je velká malá freska, která si nás získá, nebo nás definitivně odradí hned v prvních padesáti stranách.

Čtyři přátelé – čtyři pohledy

Kniha, rozdělená do sedmi kapitol, je založena na chronologickém vyprávění čtyř výše uvedených postav. Každý ze čtyř přátel to vidí trochu jinak, prožívá situace jiným způsobem, úměrně své inteligenci a naturelu: začínající herec Willem, nadaný malíř DžejBí, utrápená architekt Malcolm a poněkud introvertní právník Jude, jemuž se kniha ve vrcholné fází věnuje především. Tajemství, které si Jude s sebou nese, se nakonec stává ústředním motivem obsáhlé knihy, v níž není vlastně vůbec nic nemožné.

Jaké tajemství skrývá Judův životní příběh? Odkud přichází? Proč je zraněn na noze? Jaké měl dětství? A v jakém prostředí dospíval? Vypravěčské kvality autorky, jež se místy utápí v detailech a vysloveně místy topí v charakterech, vyžaduje od čtenáře vysoké soustředění – dokud se neustálí na Judově příběhu, občas se můžete ztrácet v tom, kdo vlastně vypráví…

Bezčasí ducha doby pod povrchem

Na příbězích, které jsme si vlastně všichni někdy prožili (a nemusíme na to být vůbec v New Yorku), nejvíce udivuje nepřítomnost událostí, které se v něm staly. Protože je vůbec možné, že by se nikoho z těch pestrých, ambiciózních a ateistických mladých mužů nedotkla událost, jež doslova změnila vyprávění?

Jistě, mám na mysli atentáty z 11. září 2001, ale v knize chybí mnohem více: nikdy tu nezazní, jak se jmenuje newyorský starosta, nevíme ani, jak se jmenuje americký prezident (i když to samozřejmě přeci víme, že?), žádný z vypravěčů ani nikdy nepotká někoho, kdo by přesáhl nějakým způsobem jejich „kapucářské vize“.

Přesto, a možná právě proto, je tu něco, co zůstává pod povrchem. Ale co? Každý ze čtyř mužů je vlastně nakonec úspěšný. Každý ve svém oboru – Willem jako herec, DžejBí jako malíř, Malcoml jako architekt a Jude jako soudce. Přesto situace a životní příběhy, jež prožívají, mají v sobě cosi neskutečného.

To bezčasí, do nějž Yanagihara noří své postavy, se významným způsobem vymykají běžným osudům. Je tu trochu více dojetí, rozuzlení má často povahu melodramatickou – nejste-li zvyklí při čtení plakat, máte právě u tohoto románu velkou příležitost.

Život je utrpení

Český nakladatel soudí, že Malý život je příběhem o „sexuální orientaci, zneužívání a sebepoškozování, o lásce a obětavosti, krutosti a neschopnosti bojovat s osudem“. Jistě, ale Malý život je především příběhem o citlivosti, přátelství a utrpení, jež lze překonat vzájemnou láskou. Ne, to není přímé náboženské východisko, někdy jde vysloveně daleko od náboženství, to je esteticky oslnivé doznání, téměř barokní sdělení, že život je utrpení.

Hanya Yanagihara: Malý život (A Little Life). V překladu Petry Diestlerové vydalo nakladatelství Odeon, Praha 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 9 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 14 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 18 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...