Recenze: Vetřelec se nekoná, Život je klišé, béčko a koláž. Přesto neurazí

Bylo jich šest a proti nim se postavila jedna velká, ale jednoduchá buňka, která se nakrkla, když ji začali na nějakém (zřejmě choulostivém) místě stimulovat elektrickým proudem. A ve stylu balancujícím mezi Vetřelcem, Prometheem, Gravitací, Evolucí a standardní kosmickou hororovou sci-fi vyvražďovačkou začala nekompromisně snižovat jejich počet. Velký filmový třesk se nekoná, ale příznivce žánru novinka Život neurazí.

Sci-fi monster movie je docela adaptabilní subžánr, který může být komponován jako transcendentální artovka, komerční blockbuster vykrádající své předchůdce nebo véháesková béčková vypalovačka. Problémem Života (který můžete eliminovat tím, že ho budete ignorovat) je, že do diváka pumpuje lineární mix všeho uvedeného a nechá na něm, jestli se tím nechá zprudit, nebo se bude bavit a nepřemýšlet moc o tom čím vlastně.

Zdánlivě nevinná buňka z Marsu totiž není vůbec blbá ani apatická, či dokonce evolučně zakrnělá. A blbý ani bez šťávy není ani režisér Daniel Espinosa (který v Česku natáčel Dítě číslo 44), ani jeho scenáristé Rhett Reese a Paul Wernick, kteří mají za sebou spolupráci na scénáři Deadpoolu.

Je třeba zabít Calvina

Každým dalším rokem se stále markantněji přibližuje možnost, že v kosmických hlubinách bude nalezen život, se kterým bude navázán kontakt. A teď k tomu došlo! Již nějakých dvacet let brázdí povrch Marsu sondy, které osahávají jeho terén, a zdá se, že právě nastala chvíle, kdy jejich práce přinesla ovoce.

Mezinárodní kosmická stanice se šestičlennou posádkou krouží po oběžné dráze a je připravena zachytit výzkumný dron, který přiváží z Marsu něco, co může zásadně poznamenat jejich i naše životy. Něco, co (jak se později ukáže) před miliony let zřejmě vyhladilo život na Marsu a teď může začít ohrožovat ten náš.

V laboratoři stanice se všechno točí kolem prvního důkazu, že život existuje i mimo naši Zemi, byť tento důkaz má zatím podobu rychle rostoucí buňky pojmenované Calvin. Na Zem se dostat nesmí, protože by mohla ohrozit život celého lidstva, naopak je třeba ji zabít. To se ale snáz řekne, než udělá, neboť Calvin má extrémně vyvinutý základní instinkt všech živých tvorů – vůli přežít. Zdá se, že umírat budou jiní.

Jak chytrá ta věc může být?

Tahle otázka je na místě. Když začne stále sílící, rostoucí a agresivnější huspeninový slizoun lovit v lodi své oběti, říkáte si, jakou měl Marťan Matt Damon kliku, že se s ním při své dlouhé robinzonádě na Rudé planetě nepotkal. Režisér Daniel Espinosa chtěl tenhle příběh točit jako nejnáročnější, nejnebezpečnější a největší dobrodružství, jaké kdy člověk zažil. Pravdě se přiblížíte, když škrtnete všechna „nej“.

Je zřejmé, že se na oběžné dráze bude bojovat o život s marťanským mikroorganismem, jenž postupně mutuje do podoby vetřelce a predátora. Atmosférickému vizuálu irského kameramana Seamuse McGarveye (Pokání, Noční zvířata) to nabízí možnost předvést, jak spektakulárně vypadají krevní výstřiky ve stavu beztíže.

První (zajímavější) polovinu snímku pojal Espinosa jako film o tajemství, druhou (slušně obšlehnutou, ale ne příliš invenční) jako zprávu o (ne)přežití, v níž se marně snažil dát obehrané dramaturgické konstrukci nový kabát. A celé je to úměrně adrenalinové i zábavné a také v mantinelech scénáře dobře odehrané.

V genderově, rasově i národnostně vybalancovaném castingu dominují Jake Gyllenhaal, Ryan Reynolds a Rebecca Fergusonová – přestože ani jejich party velké herecké příležitosti nenabízejí. Klíčové monstrum Calvin bylo spíše příruční než monumentální, ale perspektivně dostatečně zlověstné, pointa nečekaná a závěrečný záběr otevřený k dalšímu scenáristickému nadechnutí.

Život rozhodně není špatný film a ti, kteří jsou schopni skousnout klišé, béčko a koláž více či méně adresných citací odjinud a nebudou se nimrat v komparacích (Vetřelec je opravdu jen jeden), se při něm mohou docela dobře bavit. Tvůrci usilovali o realistickou sci-fi, ale nabízejí spíše zručně slepenou sci-fi, kterou Espinosa natočil stylově, s přehledem, jistotou a citem pro žánr, akční hororové scény a atmosférický vizuál. Možná, že ambice tvůrců šla ještě dál a oni chtěli dát víc, než nakonec dali. Ale rozhodně toho nedali málo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026
Načítání...