Recenze: Vetřelec se nekoná, Život je klišé, béčko a koláž. Přesto neurazí

Bylo jich šest a proti nim se postavila jedna velká, ale jednoduchá buňka, která se nakrkla, když ji začali na nějakém (zřejmě choulostivém) místě stimulovat elektrickým proudem. A ve stylu balancujícím mezi Vetřelcem, Prometheem, Gravitací, Evolucí a standardní kosmickou hororovou sci-fi vyvražďovačkou začala nekompromisně snižovat jejich počet. Velký filmový třesk se nekoná, ale příznivce žánru novinka Život neurazí.

Sci-fi monster movie je docela adaptabilní subžánr, který může být komponován jako transcendentální artovka, komerční blockbuster vykrádající své předchůdce nebo véháesková béčková vypalovačka. Problémem Života (který můžete eliminovat tím, že ho budete ignorovat) je, že do diváka pumpuje lineární mix všeho uvedeného a nechá na něm, jestli se tím nechá zprudit, nebo se bude bavit a nepřemýšlet moc o tom čím vlastně.

Zdánlivě nevinná buňka z Marsu totiž není vůbec blbá ani apatická, či dokonce evolučně zakrnělá. A blbý ani bez šťávy není ani režisér Daniel Espinosa (který v Česku natáčel Dítě číslo 44), ani jeho scenáristé Rhett Reese a Paul Wernick, kteří mají za sebou spolupráci na scénáři Deadpoolu.

Je třeba zabít Calvina

Každým dalším rokem se stále markantněji přibližuje možnost, že v kosmických hlubinách bude nalezen život, se kterým bude navázán kontakt. A teď k tomu došlo! Již nějakých dvacet let brázdí povrch Marsu sondy, které osahávají jeho terén, a zdá se, že právě nastala chvíle, kdy jejich práce přinesla ovoce.

Mezinárodní kosmická stanice se šestičlennou posádkou krouží po oběžné dráze a je připravena zachytit výzkumný dron, který přiváží z Marsu něco, co může zásadně poznamenat jejich i naše životy. Něco, co (jak se později ukáže) před miliony let zřejmě vyhladilo život na Marsu a teď může začít ohrožovat ten náš.

V laboratoři stanice se všechno točí kolem prvního důkazu, že život existuje i mimo naši Zemi, byť tento důkaz má zatím podobu rychle rostoucí buňky pojmenované Calvin. Na Zem se dostat nesmí, protože by mohla ohrozit život celého lidstva, naopak je třeba ji zabít. To se ale snáz řekne, než udělá, neboť Calvin má extrémně vyvinutý základní instinkt všech živých tvorů – vůli přežít. Zdá se, že umírat budou jiní.

Jak chytrá ta věc může být?

Tahle otázka je na místě. Když začne stále sílící, rostoucí a agresivnější huspeninový slizoun lovit v lodi své oběti, říkáte si, jakou měl Marťan Matt Damon kliku, že se s ním při své dlouhé robinzonádě na Rudé planetě nepotkal. Režisér Daniel Espinosa chtěl tenhle příběh točit jako nejnáročnější, nejnebezpečnější a největší dobrodružství, jaké kdy člověk zažil. Pravdě se přiblížíte, když škrtnete všechna „nej“.

Je zřejmé, že se na oběžné dráze bude bojovat o život s marťanským mikroorganismem, jenž postupně mutuje do podoby vetřelce a predátora. Atmosférickému vizuálu irského kameramana Seamuse McGarveye (Pokání, Noční zvířata) to nabízí možnost předvést, jak spektakulárně vypadají krevní výstřiky ve stavu beztíže.

První (zajímavější) polovinu snímku pojal Espinosa jako film o tajemství, druhou (slušně obšlehnutou, ale ne příliš invenční) jako zprávu o (ne)přežití, v níž se marně snažil dát obehrané dramaturgické konstrukci nový kabát. A celé je to úměrně adrenalinové i zábavné a také v mantinelech scénáře dobře odehrané.

V genderově, rasově i národnostně vybalancovaném castingu dominují Jake Gyllenhaal, Ryan Reynolds a Rebecca Fergusonová – přestože ani jejich party velké herecké příležitosti nenabízejí. Klíčové monstrum Calvin bylo spíše příruční než monumentální, ale perspektivně dostatečně zlověstné, pointa nečekaná a závěrečný záběr otevřený k dalšímu scenáristickému nadechnutí.

Život rozhodně není špatný film a ti, kteří jsou schopni skousnout klišé, béčko a koláž více či méně adresných citací odjinud a nebudou se nimrat v komparacích (Vetřelec je opravdu jen jeden), se při něm mohou docela dobře bavit. Tvůrci usilovali o realistickou sci-fi, ale nabízejí spíše zručně slepenou sci-fi, kterou Espinosa natočil stylově, s přehledem, jistotou a citem pro žánr, akční hororové scény a atmosférický vizuál. Možná, že ambice tvůrců šla ještě dál a oni chtěli dát víc, než nakonec dali. Ale rozhodně toho nedali málo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
před 48 mminutami

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
před 16 hhodinami

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026
Načítání...