Recenze: Vetřelec se nekoná, Život je klišé, béčko a koláž. Přesto neurazí

Bylo jich šest a proti nim se postavila jedna velká, ale jednoduchá buňka, která se nakrkla, když ji začali na nějakém (zřejmě choulostivém) místě stimulovat elektrickým proudem. A ve stylu balancujícím mezi Vetřelcem, Prometheem, Gravitací, Evolucí a standardní kosmickou hororovou sci-fi vyvražďovačkou začala nekompromisně snižovat jejich počet. Velký filmový třesk se nekoná, ale příznivce žánru novinka Život neurazí.

Sci-fi monster movie je docela adaptabilní subžánr, který může být komponován jako transcendentální artovka, komerční blockbuster vykrádající své předchůdce nebo véháesková béčková vypalovačka. Problémem Života (který můžete eliminovat tím, že ho budete ignorovat) je, že do diváka pumpuje lineární mix všeho uvedeného a nechá na něm, jestli se tím nechá zprudit, nebo se bude bavit a nepřemýšlet moc o tom čím vlastně.

Zdánlivě nevinná buňka z Marsu totiž není vůbec blbá ani apatická, či dokonce evolučně zakrnělá. A blbý ani bez šťávy není ani režisér Daniel Espinosa (který v Česku natáčel Dítě číslo 44), ani jeho scenáristé Rhett Reese a Paul Wernick, kteří mají za sebou spolupráci na scénáři Deadpoolu.

Je třeba zabít Calvina

Každým dalším rokem se stále markantněji přibližuje možnost, že v kosmických hlubinách bude nalezen život, se kterým bude navázán kontakt. A teď k tomu došlo! Již nějakých dvacet let brázdí povrch Marsu sondy, které osahávají jeho terén, a zdá se, že právě nastala chvíle, kdy jejich práce přinesla ovoce.

Mezinárodní kosmická stanice se šestičlennou posádkou krouží po oběžné dráze a je připravena zachytit výzkumný dron, který přiváží z Marsu něco, co může zásadně poznamenat jejich i naše životy. Něco, co (jak se později ukáže) před miliony let zřejmě vyhladilo život na Marsu a teď může začít ohrožovat ten náš.

V laboratoři stanice se všechno točí kolem prvního důkazu, že život existuje i mimo naši Zemi, byť tento důkaz má zatím podobu rychle rostoucí buňky pojmenované Calvin. Na Zem se dostat nesmí, protože by mohla ohrozit život celého lidstva, naopak je třeba ji zabít. To se ale snáz řekne, než udělá, neboť Calvin má extrémně vyvinutý základní instinkt všech živých tvorů – vůli přežít. Zdá se, že umírat budou jiní.

Jak chytrá ta věc může být?

Tahle otázka je na místě. Když začne stále sílící, rostoucí a agresivnější huspeninový slizoun lovit v lodi své oběti, říkáte si, jakou měl Marťan Matt Damon kliku, že se s ním při své dlouhé robinzonádě na Rudé planetě nepotkal. Režisér Daniel Espinosa chtěl tenhle příběh točit jako nejnáročnější, nejnebezpečnější a největší dobrodružství, jaké kdy člověk zažil. Pravdě se přiblížíte, když škrtnete všechna „nej“.

Je zřejmé, že se na oběžné dráze bude bojovat o život s marťanským mikroorganismem, jenž postupně mutuje do podoby vetřelce a predátora. Atmosférickému vizuálu irského kameramana Seamuse McGarveye (Pokání, Noční zvířata) to nabízí možnost předvést, jak spektakulárně vypadají krevní výstřiky ve stavu beztíže.

První (zajímavější) polovinu snímku pojal Espinosa jako film o tajemství, druhou (slušně obšlehnutou, ale ne příliš invenční) jako zprávu o (ne)přežití, v níž se marně snažil dát obehrané dramaturgické konstrukci nový kabát. A celé je to úměrně adrenalinové i zábavné a také v mantinelech scénáře dobře odehrané.

V genderově, rasově i národnostně vybalancovaném castingu dominují Jake Gyllenhaal, Ryan Reynolds a Rebecca Fergusonová – přestože ani jejich party velké herecké příležitosti nenabízejí. Klíčové monstrum Calvin bylo spíše příruční než monumentální, ale perspektivně dostatečně zlověstné, pointa nečekaná a závěrečný záběr otevřený k dalšímu scenáristickému nadechnutí.

Život rozhodně není špatný film a ti, kteří jsou schopni skousnout klišé, béčko a koláž více či méně adresných citací odjinud a nebudou se nimrat v komparacích (Vetřelec je opravdu jen jeden), se při něm mohou docela dobře bavit. Tvůrci usilovali o realistickou sci-fi, ale nabízejí spíše zručně slepenou sci-fi, kterou Espinosa natočil stylově, s přehledem, jistotou a citem pro žánr, akční hororové scény a atmosférický vizuál. Možná, že ambice tvůrců šla ještě dál a oni chtěli dát víc, než nakonec dali. Ale rozhodně toho nedali málo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 19 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 22 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...