Recenze: Václav Fiala / Můj dům - tvůj dům

Čtete poznámku vystavovatele a tak trochu kurátora. Místo výstavy je v myslích návštěvníků poněkud vzdáleno, i když to je naprostý nesmysl, otázka po vzdálenosti je spíš otázkou o stavu ducha, nikoliv těla… Václava Fialu jsem potkal na řadě míst a akcí, na kterých jsem nějakou formou spolupracoval. Pamatuji si jeho nadšenou účast na sympoziu a workshopu Socha a dřevo ve Františkových Lázních, překvapen jsem byl jeho objektem v chrámu sv. Bartoloměje v Chebu i barevnou i tvarovou uvolněností jeho oharků před Kongresovým centrem v Praze. Poznávání tudíž nebylo povrchní, poznal jsem i jeho plné velké ateliérové haly v bývalých tankových kasárnách v Klatovech.

Nemohl jsem si nevšimnout jeho grandiozního výkonu a zaměření jeho produkce. Jeho pomníková tvorba je u nás svým rozsahem, strukturou a zaměřením něčím naprosto výjimečným. Navíc vždy přináší nejen vtipný nápad, ale také dokonalé materiálové pojetí a zpracování. A když jsem přečetl i řadu jeho textů i vzpomínkovou knihu na nedávné developerské brutální pokoření města Klatov, když jsem pochopil jeho cit pro skutečnou výpověď prostředí, ve kterém z velké části žijeme (myslím tím také poválečné zúčtování se vším přebytečným, přečnívajícím, německým a podobně), rozhodnutí o jeho výstavě v Sokolově bylo jasné.

Expozice Můj dům, Tvůj dům vypráví o odchodech. Domy, které v chrámu stojí, jsou sestaveny z trámů starých rozbořených budov ze zchátralých či přímo zmizelých vesniček, samot i malých měst. V tomto případě v místech jižně od Klatov, kde je Fiala léta sbíral a uschovával. Poznamenané svými vlastními dějinami, zbrocené potem i krví, děravé od kulek i skob, uvláčené, a přesto pevné vyprávějí tu svůj památný příběh. Nechávají vám čas na zamyšlení. Jsou doplněny textem, který mistrně a stručně popisuje pohled autora a pomáhá i pohledu vašemu.

Výstava je doplněna nejen přehledem Fialovy činnosti a díla, ale také vloženou rozsáhlou výstavou o zmizelých místech, vesnicích i městečkách na Březovsku v oblasti bývalého Kaiserwaldu, dnes pohoří Slavkovský les, mezi Sokolovem a Karlovými Vary. Dohromady nabízejí hořkosladký zážitek, ladící s dnešním počasím.

kde: Výstavní a koncertní síň města Sokolov, chrám sv. Antonína Paduánského; kdy: výstava trvá do 28. 10. 2010, otevřeno denně mimo pondělí 10.00–18.00, vstup zdarma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 14 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 17 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...