Recenze: Timothy Snyder příliš zjednodušuje tyranii

Eseje, které předkládá v knize Tyranie: 20 lekcí z 20. století věhlasný americký historik Timothy Snyder, udiví svou přepjatou angažovaností. A uvedou nakonec i ve zmatek, do jaké míry může renomovaný vědec sklouznout na šikmou plochu ideologických zjednodušení a moralizace, která si často nevidí ani na špičku nosu.

Timothy Snyder (*1969) je erudovaný autor, o čemž svědčí bestsellery, jež dorazily i k nám: Krvavé země (Paseka-Prostor, 2013) a Černá zem (Paseka-Prostor, 2015). Budiž mu proto v zásadě odpuštěno, že se nechal trochu více strhnout, patrně především situací kolem volby značně neortodoxního amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Co mu ale odpustit nelze, jsou příliš častá zjednodušení: komunismus, fašismus a nacismus hrají hlavní role negativních nálepek, jež používá nejen pro minulost, ale mnohdy i pro současnost. Snyder si často vystačí s tím, co se mu hodí. Jeho kniha esejů Tyranie: 20 lekcí z 20. století chce být zkrátka bojovnou knihou, dá se přečíst rychle – i bez bolesti. Roztrpčení ale přesto zůstává…

Dějiny jako zdroj poučení

Tyranie
Zdroj: Paseka

Proč tato kniha? Historik Snyder se bojí nástupu tyranie. Bojí se zla, kdy skupina nebo jednotlivec na sebe strhnou moc. Dvacet lekcí z dvacátého století, jak zní podtitul, je proto uvozeno prologem, jenž vysvětluje základní rámec vztahu mezi historií a tyranií a následný autorův úmysl podat k tomu „dvacet poučení“.

„Historie se sice nikdy neopakuje, ale skýtá nám poučení,“ píše Snyder. Kniha je v zásadě rukovětí, manuálem na obranu demokracie proti tyranii. Tu pro autora zosobňuje v mnoha ohledech především Donald Trump, nově zvolený americký prezident, jenž u něj vyvolává obavy.

Dějiny západních demokracií, jak Snyder připomíná, nejsou jenom dějinami triumfu, ale i úpadku a rozkladu, jež podle něj mají jistou podobnost se současnou situací. Autoritářství, demagogie, ale i masová organizovanost byly odpověďmi na míru globalizace, jež nakonec vedly ke vzniku fašismu a komunismu. Ideologií nepřátelských k demokracii – to platilo kdysi, stejně jako dnes.

Co se s tím dá ale dělat? Timothy Snyder v zásadě nabízí vzdor – odvahu se nepodřídit, bránit instituce, přijmout zodpovědnost a vystupovat i proti milicím i vládě jedné strany. Výrazným rysem obrany je u něj etika, silná touha po pravdě, dobročinnost a budování občanské společnosti. Stručně řečeno: proti tyranii stojí svoboda. Všude tam, kde je svoboda ohrožena, bují zavrženíhodné režimy. A umírá demokracie.

Vyvolávání starých duchů

Snyder v zásadě správně upozorňuje na problematické jevy. Dnes demagogičtí vůdci jako Trump už ale nepotřebují masové strany, mají k tomu technologie (televizi i sociální sítě) – stále ale především zbraně. Snyder s velkým zaujetím ve své knize cílí na Rusko jako zdroj expanzivní politiky (Sýrie, Ukrajina), zapomíná ale často, že na svržení problematických režimů (Kaddáfího i Husajna) na Blízkém východě a vzniku nestability se především podílel Západ v čele se Spojenými státy americkými. A to ještě v éře, která o Trumpovi vůbec nevěděla. Není Trump odpovědí na tuto politiku?

I Západ přece používal a používá vhodné ideologie – od lidských práv přes budování občanské společnosti, aby ale nakonec kývnul na humanitární bombardování (preventivní údery v krizových oblastech) včetně cílené likvidace protivníků (bez soudů a obžalob). V postpravdivém světě, jakémsi předstupni nového fašismu, kde nezáleží na faktech, je ale příliš lehké nálepkovat – fašismus sem, komunismus tam, a co dál? Nasadit někomu psí hlavu je přece snadné. Ale nevidět sám sobě do talíře? To již vyžaduje opravdu velké popření vlastní inteligence.

Jistě, Snyder si je vědom, že americká „politika nevyhnutelnosti“ se dlouho pěstovala jako jediná možná forma americké nadvlády nad světem. Svět ale bohužel dohnala do současné ekonomické a mezinárodní krize. Amerika sama ztratila na chvíli svého nepřítele. Musela si proto rychle vymyslet nového? Vítězství nostalgie je možná předzvěstí zániku. Snaha nové politické garnitury ustanovit „politiku věčnosti“ bez ohledu na současná nebezpečí bude patrně při analýze vyžadovat trochu jiný slovník než ten historický, který používá Snyder. Pokud se totiž nemá historie opakovat, neměli bychom neopatrně vyvolávat její staré duchy.

Timothy Snyder: Tyranie. 20 lekcí z 20. století (On Tyranny:Twenty Lessons from the Twentieth Century). V překladu Martina Pokorného vydalo nakladatelství Paseka-Prostor, Praha 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
před 4 hhodinami

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
před 20 hhodinami

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
před 21 hhodinami

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
včeraAktualizovánovčera v 13:43

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
včera v 06:30

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026

Kvíz: Diváky táhne Urgent. Poznáte i další nemocniční seriály podle postav?

Mezi nejúspěšnější seriály z nemocničního prostředí posledních let patří americký Urgent. Vedle vysoké sledovanosti posbíral už i pět cen Emmy. Hlavním hercem seriálu je Noah Wyle, který si doktorský plášť neoblékl poprvé. V kvízu na konci článku si můžete ověřit, jestli víte, jak se jmenuje jeho postava a jestli si pamatujete i další hrdiny seriálových nemocnic.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...