Recenze: Timothy Snyder příliš zjednodušuje tyranii

Eseje, které předkládá v knize Tyranie: 20 lekcí z 20. století věhlasný americký historik Timothy Snyder, udiví svou přepjatou angažovaností. A uvedou nakonec i ve zmatek, do jaké míry může renomovaný vědec sklouznout na šikmou plochu ideologických zjednodušení a moralizace, která si často nevidí ani na špičku nosu.

Timothy Snyder (*1969) je erudovaný autor, o čemž svědčí bestsellery, jež dorazily i k nám: Krvavé země (Paseka-Prostor, 2013) a Černá zem (Paseka-Prostor, 2015). Budiž mu proto v zásadě odpuštěno, že se nechal trochu více strhnout, patrně především situací kolem volby značně neortodoxního amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Co mu ale odpustit nelze, jsou příliš častá zjednodušení: komunismus, fašismus a nacismus hrají hlavní role negativních nálepek, jež používá nejen pro minulost, ale mnohdy i pro současnost. Snyder si často vystačí s tím, co se mu hodí. Jeho kniha esejů Tyranie: 20 lekcí z 20. století chce být zkrátka bojovnou knihou, dá se přečíst rychle – i bez bolesti. Roztrpčení ale přesto zůstává…

Dějiny jako zdroj poučení

Tyranie
Zdroj: Paseka

Proč tato kniha? Historik Snyder se bojí nástupu tyranie. Bojí se zla, kdy skupina nebo jednotlivec na sebe strhnou moc. Dvacet lekcí z dvacátého století, jak zní podtitul, je proto uvozeno prologem, jenž vysvětluje základní rámec vztahu mezi historií a tyranií a následný autorův úmysl podat k tomu „dvacet poučení“.

„Historie se sice nikdy neopakuje, ale skýtá nám poučení,“ píše Snyder. Kniha je v zásadě rukovětí, manuálem na obranu demokracie proti tyranii. Tu pro autora zosobňuje v mnoha ohledech především Donald Trump, nově zvolený americký prezident, jenž u něj vyvolává obavy.

Dějiny západních demokracií, jak Snyder připomíná, nejsou jenom dějinami triumfu, ale i úpadku a rozkladu, jež podle něj mají jistou podobnost se současnou situací. Autoritářství, demagogie, ale i masová organizovanost byly odpověďmi na míru globalizace, jež nakonec vedly ke vzniku fašismu a komunismu. Ideologií nepřátelských k demokracii – to platilo kdysi, stejně jako dnes.

Co se s tím dá ale dělat? Timothy Snyder v zásadě nabízí vzdor – odvahu se nepodřídit, bránit instituce, přijmout zodpovědnost a vystupovat i proti milicím i vládě jedné strany. Výrazným rysem obrany je u něj etika, silná touha po pravdě, dobročinnost a budování občanské společnosti. Stručně řečeno: proti tyranii stojí svoboda. Všude tam, kde je svoboda ohrožena, bují zavrženíhodné režimy. A umírá demokracie.

Vyvolávání starých duchů

Snyder v zásadě správně upozorňuje na problematické jevy. Dnes demagogičtí vůdci jako Trump už ale nepotřebují masové strany, mají k tomu technologie (televizi i sociální sítě) – stále ale především zbraně. Snyder s velkým zaujetím ve své knize cílí na Rusko jako zdroj expanzivní politiky (Sýrie, Ukrajina), zapomíná ale často, že na svržení problematických režimů (Kaddáfího i Husajna) na Blízkém východě a vzniku nestability se především podílel Západ v čele se Spojenými státy americkými. A to ještě v éře, která o Trumpovi vůbec nevěděla. Není Trump odpovědí na tuto politiku?

I Západ přece používal a používá vhodné ideologie – od lidských práv přes budování občanské společnosti, aby ale nakonec kývnul na humanitární bombardování (preventivní údery v krizových oblastech) včetně cílené likvidace protivníků (bez soudů a obžalob). V postpravdivém světě, jakémsi předstupni nového fašismu, kde nezáleží na faktech, je ale příliš lehké nálepkovat – fašismus sem, komunismus tam, a co dál? Nasadit někomu psí hlavu je přece snadné. Ale nevidět sám sobě do talíře? To již vyžaduje opravdu velké popření vlastní inteligence.

Jistě, Snyder si je vědom, že americká „politika nevyhnutelnosti“ se dlouho pěstovala jako jediná možná forma americké nadvlády nad světem. Svět ale bohužel dohnala do současné ekonomické a mezinárodní krize. Amerika sama ztratila na chvíli svého nepřítele. Musela si proto rychle vymyslet nového? Vítězství nostalgie je možná předzvěstí zániku. Snaha nové politické garnitury ustanovit „politiku věčnosti“ bez ohledu na současná nebezpečí bude patrně při analýze vyžadovat trochu jiný slovník než ten historický, který používá Snyder. Pokud se totiž nemá historie opakovat, neměli bychom neopatrně vyvolávat její staré duchy.

Timothy Snyder: Tyranie. 20 lekcí z 20. století (On Tyranny:Twenty Lessons from the Twentieth Century). V překladu Martina Pokorného vydalo nakladatelství Paseka-Prostor, Praha 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSuzanne Vega v Praze prošla čtyři dekády své tvorby. Na pódiu se dnes cítí svobodněji

Americká písničkářka Suzanne Vega představila v Praze skladby ze čtyř desetiletí své kariéry i nejnovější album Flying with Angels. Jeho název ji napadl ve snu a nejprve podle něj napsala píseň. Jako zkušenější interpretka se podle svých slov cítí sebevědoměji, na pódiu se více pohybuje a vyjadřuje se způsoby, na které byla před čtyřiceti lety příliš citlivá. Rozhovor se zpěvačkou vedla Alžběta Stančáková.
před 22 hhodinami

Zemřela oscarová herečka Frickerová, proslavila se i rolí v Sám doma 2

V Dublinu ve čtvrtek večer po vleklých zdravotních problémech zemřela v 81 letech irská oscarová herečka Brenda Frickerová, napsala agentura AP. Čeští diváci ji znají například jako holubí ženu ze snímku Sám doma 2: Ztracen v New Yorku.
17. 7. 2026

Odysseus od Nolana vplouvá do českých kin

Odyssea, desetiletá cesta zachycená v celovečerním filmu, jde do kin. Očekávaná adaptace antického eposu v podání americko-britského režiséra Christophera Nolana si odbyla tuzemskou premiéru.
16. 7. 2026

Začal festival Masters of Rock. Tahákem prvního dne je kapela Helloween

Návštěvníkům ve čtvrtek otevřel brány festival Masters of Rock – jedna z největších hudebních akcí zaměřených na rockovou a metalovou hudbu v Evropě. Festival ve Vizovicích na Zlínsku potrvá čtyři dny a pořadatelé očekávají na dvacet tisíc fanoušků z celého světa. Hlavní hvězdou úvodního dne je německá kapela Helloween.
16. 7. 2026

Připravte se na rozmary počasí, vyzývají organizátoři návštěvníky Colours

V ostravských Dolních Vítkovicích začal mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava. Brány areálu se návštěvníkům otevřely v poledne. Během čtyř dnů festival nabídne vystoupení 110 interpretů. Přípravy mírně zkomplikoval déšť a proměnlivé počasí má podle předpovědi pokračovat po celou dobu festivalu. Organizátoři proto vyzývají návštěvníky, aby se připravili na jeho rozmary.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Po Číně se i Hollywood zajímá o mikrodramata. Minutové seriály pro mobily

Filmový večer dvou párů naruší hacker a každého ze čtveřice nutí vyzradit jeho nejtemnější tajemství. Seriál Screen Time vznikl pro TikTok a jen během prvního týdne zaznamenal sedmdesát pět milionů zhlédnutí. Je dokladem, že i hollywoodské produkce si všimly potenciálu takzvaných mikrodramat, která už mají své nadšené diváky i zavedené tvůrce v Číně.
15. 7. 2026

Colours of Ostrava nabídne 130 koncertů, dopravci posílí spoje

V Ostravě začne ve středu 23. ročník festivalu Colours of Ostrava. Do areálu Dolních Vítkovic pravidelně míří desítky tisíc lidí. Festival nabídne na 130 koncertů a jeho součástí bude také diskusní fórum, na kterém vystoupí více než 150 řečníků. Organizátoři návštěvníkům doporučují, aby využili hromadnou dopravu. Dopravci posílí vlakové a autobusové spoje i MHD.
14. 7. 2026

Dobrá hudba není pro Rolling Stones cizí jazyk, potvrzuje nové album

Ani po více než šesti dekádách na scéně neopouští The Rolling Stones chuť tvořit. Nejnovějším přírůstkem do bohaté diskografie se stalo album Foreign Tongues. Veskrze pozitivní recenze vyzdvihují pestrost, řadu slavných hostů i politický podtext.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.