Recenze: Timothy Snyder příliš zjednodušuje tyranii

Eseje, které předkládá v knize Tyranie: 20 lekcí z 20. století věhlasný americký historik Timothy Snyder, udiví svou přepjatou angažovaností. A uvedou nakonec i ve zmatek, do jaké míry může renomovaný vědec sklouznout na šikmou plochu ideologických zjednodušení a moralizace, která si často nevidí ani na špičku nosu.

Timothy Snyder (*1969) je erudovaný autor, o čemž svědčí bestsellery, jež dorazily i k nám: Krvavé země (Paseka-Prostor, 2013) a Černá zem (Paseka-Prostor, 2015). Budiž mu proto v zásadě odpuštěno, že se nechal trochu více strhnout, patrně především situací kolem volby značně neortodoxního amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Co mu ale odpustit nelze, jsou příliš častá zjednodušení: komunismus, fašismus a nacismus hrají hlavní role negativních nálepek, jež používá nejen pro minulost, ale mnohdy i pro současnost. Snyder si často vystačí s tím, co se mu hodí. Jeho kniha esejů Tyranie: 20 lekcí z 20. století chce být zkrátka bojovnou knihou, dá se přečíst rychle – i bez bolesti. Roztrpčení ale přesto zůstává…

Dějiny jako zdroj poučení

Tyranie
Zdroj: Paseka

Proč tato kniha? Historik Snyder se bojí nástupu tyranie. Bojí se zla, kdy skupina nebo jednotlivec na sebe strhnou moc. Dvacet lekcí z dvacátého století, jak zní podtitul, je proto uvozeno prologem, jenž vysvětluje základní rámec vztahu mezi historií a tyranií a následný autorův úmysl podat k tomu „dvacet poučení“.

„Historie se sice nikdy neopakuje, ale skýtá nám poučení,“ píše Snyder. Kniha je v zásadě rukovětí, manuálem na obranu demokracie proti tyranii. Tu pro autora zosobňuje v mnoha ohledech především Donald Trump, nově zvolený americký prezident, jenž u něj vyvolává obavy.

Dějiny západních demokracií, jak Snyder připomíná, nejsou jenom dějinami triumfu, ale i úpadku a rozkladu, jež podle něj mají jistou podobnost se současnou situací. Autoritářství, demagogie, ale i masová organizovanost byly odpověďmi na míru globalizace, jež nakonec vedly ke vzniku fašismu a komunismu. Ideologií nepřátelských k demokracii – to platilo kdysi, stejně jako dnes.

Co se s tím dá ale dělat? Timothy Snyder v zásadě nabízí vzdor – odvahu se nepodřídit, bránit instituce, přijmout zodpovědnost a vystupovat i proti milicím i vládě jedné strany. Výrazným rysem obrany je u něj etika, silná touha po pravdě, dobročinnost a budování občanské společnosti. Stručně řečeno: proti tyranii stojí svoboda. Všude tam, kde je svoboda ohrožena, bují zavrženíhodné režimy. A umírá demokracie.

Vyvolávání starých duchů

Snyder v zásadě správně upozorňuje na problematické jevy. Dnes demagogičtí vůdci jako Trump už ale nepotřebují masové strany, mají k tomu technologie (televizi i sociální sítě) – stále ale především zbraně. Snyder s velkým zaujetím ve své knize cílí na Rusko jako zdroj expanzivní politiky (Sýrie, Ukrajina), zapomíná ale často, že na svržení problematických režimů (Kaddáfího i Husajna) na Blízkém východě a vzniku nestability se především podílel Západ v čele se Spojenými státy americkými. A to ještě v éře, která o Trumpovi vůbec nevěděla. Není Trump odpovědí na tuto politiku?

I Západ přece používal a používá vhodné ideologie – od lidských práv přes budování občanské společnosti, aby ale nakonec kývnul na humanitární bombardování (preventivní údery v krizových oblastech) včetně cílené likvidace protivníků (bez soudů a obžalob). V postpravdivém světě, jakémsi předstupni nového fašismu, kde nezáleží na faktech, je ale příliš lehké nálepkovat – fašismus sem, komunismus tam, a co dál? Nasadit někomu psí hlavu je přece snadné. Ale nevidět sám sobě do talíře? To již vyžaduje opravdu velké popření vlastní inteligence.

Jistě, Snyder si je vědom, že americká „politika nevyhnutelnosti“ se dlouho pěstovala jako jediná možná forma americké nadvlády nad světem. Svět ale bohužel dohnala do současné ekonomické a mezinárodní krize. Amerika sama ztratila na chvíli svého nepřítele. Musela si proto rychle vymyslet nového? Vítězství nostalgie je možná předzvěstí zániku. Snaha nové politické garnitury ustanovit „politiku věčnosti“ bez ohledu na současná nebezpečí bude patrně při analýze vyžadovat trochu jiný slovník než ten historický, který používá Snyder. Pokud se totiž nemá historie opakovat, neměli bychom neopatrně vyvolávat její staré duchy.

Timothy Snyder: Tyranie. 20 lekcí z 20. století (On Tyranny:Twenty Lessons from the Twentieth Century). V překladu Martina Pokorného vydalo nakladatelství Paseka-Prostor, Praha 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
před 51 mminutami

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
před 1 hhodinou

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
před 22 hhodinami

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
před 23 hhodinami

Hon na čarodějnice? Nástroje AI hledají spisovatele, kterým pomohla AI

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.
včera v 11:50‌‌

VideoFilmové premiéry: Kluci to vidí jinak než holky, Generál Golian či Rozum a cit

Do kin vstupuje letošní festivalový hit Napořád sledující berlínskou rodinu, kterou zasáhne tragédie a která odjíždí truchlit na Tenerife. David Ondříček novou komedií Kluci to vidí jinak než holky odkazuje mimo jiné ke svým Samotářům. Další adaptace se dočkal román Jane Austenové Rozum a cit. A slovensko-české historické drama Generál Golian vypráví příběh velitele Slovenského národního povstání a jeho manželky.
včera v 10:35‌‌

Třikrát Mucha. Brněnské Národní propojilo epopej, zpěvačku a boudu

Zpěvačka Nikola Mucha, Slovanská epopej Alfonse Muchy a Muchova bouda s rychlým občerstvením. Tuto trojici jihomoravských atributů můžou diváci vidět v nové komedii Národního divadla Brno s příznačným názvem Mucha, Mucha, Mucha. Premiéru má v pátek na scéně divadla Reduta.
21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.