Recenze: Timothy Snyder příliš zjednodušuje tyranii

Eseje, které předkládá v knize Tyranie: 20 lekcí z 20. století věhlasný americký historik Timothy Snyder, udiví svou přepjatou angažovaností. A uvedou nakonec i ve zmatek, do jaké míry může renomovaný vědec sklouznout na šikmou plochu ideologických zjednodušení a moralizace, která si často nevidí ani na špičku nosu.

Timothy Snyder (*1969) je erudovaný autor, o čemž svědčí bestsellery, jež dorazily i k nám: Krvavé země (Paseka-Prostor, 2013) a Černá zem (Paseka-Prostor, 2015). Budiž mu proto v zásadě odpuštěno, že se nechal trochu více strhnout, patrně především situací kolem volby značně neortodoxního amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Co mu ale odpustit nelze, jsou příliš častá zjednodušení: komunismus, fašismus a nacismus hrají hlavní role negativních nálepek, jež používá nejen pro minulost, ale mnohdy i pro současnost. Snyder si často vystačí s tím, co se mu hodí. Jeho kniha esejů Tyranie: 20 lekcí z 20. století chce být zkrátka bojovnou knihou, dá se přečíst rychle – i bez bolesti. Roztrpčení ale přesto zůstává…

Dějiny jako zdroj poučení

Tyranie
Zdroj: Paseka

Proč tato kniha? Historik Snyder se bojí nástupu tyranie. Bojí se zla, kdy skupina nebo jednotlivec na sebe strhnou moc. Dvacet lekcí z dvacátého století, jak zní podtitul, je proto uvozeno prologem, jenž vysvětluje základní rámec vztahu mezi historií a tyranií a následný autorův úmysl podat k tomu „dvacet poučení“.

„Historie se sice nikdy neopakuje, ale skýtá nám poučení,“ píše Snyder. Kniha je v zásadě rukovětí, manuálem na obranu demokracie proti tyranii. Tu pro autora zosobňuje v mnoha ohledech především Donald Trump, nově zvolený americký prezident, jenž u něj vyvolává obavy.

Dějiny západních demokracií, jak Snyder připomíná, nejsou jenom dějinami triumfu, ale i úpadku a rozkladu, jež podle něj mají jistou podobnost se současnou situací. Autoritářství, demagogie, ale i masová organizovanost byly odpověďmi na míru globalizace, jež nakonec vedly ke vzniku fašismu a komunismu. Ideologií nepřátelských k demokracii – to platilo kdysi, stejně jako dnes.

Co se s tím dá ale dělat? Timothy Snyder v zásadě nabízí vzdor – odvahu se nepodřídit, bránit instituce, přijmout zodpovědnost a vystupovat i proti milicím i vládě jedné strany. Výrazným rysem obrany je u něj etika, silná touha po pravdě, dobročinnost a budování občanské společnosti. Stručně řečeno: proti tyranii stojí svoboda. Všude tam, kde je svoboda ohrožena, bují zavrženíhodné režimy. A umírá demokracie.

Vyvolávání starých duchů

Snyder v zásadě správně upozorňuje na problematické jevy. Dnes demagogičtí vůdci jako Trump už ale nepotřebují masové strany, mají k tomu technologie (televizi i sociální sítě) – stále ale především zbraně. Snyder s velkým zaujetím ve své knize cílí na Rusko jako zdroj expanzivní politiky (Sýrie, Ukrajina), zapomíná ale často, že na svržení problematických režimů (Kaddáfího i Husajna) na Blízkém východě a vzniku nestability se především podílel Západ v čele se Spojenými státy americkými. A to ještě v éře, která o Trumpovi vůbec nevěděla. Není Trump odpovědí na tuto politiku?

I Západ přece používal a používá vhodné ideologie – od lidských práv přes budování občanské společnosti, aby ale nakonec kývnul na humanitární bombardování (preventivní údery v krizových oblastech) včetně cílené likvidace protivníků (bez soudů a obžalob). V postpravdivém světě, jakémsi předstupni nového fašismu, kde nezáleží na faktech, je ale příliš lehké nálepkovat – fašismus sem, komunismus tam, a co dál? Nasadit někomu psí hlavu je přece snadné. Ale nevidět sám sobě do talíře? To již vyžaduje opravdu velké popření vlastní inteligence.

Jistě, Snyder si je vědom, že americká „politika nevyhnutelnosti“ se dlouho pěstovala jako jediná možná forma americké nadvlády nad světem. Svět ale bohužel dohnala do současné ekonomické a mezinárodní krize. Amerika sama ztratila na chvíli svého nepřítele. Musela si proto rychle vymyslet nového? Vítězství nostalgie je možná předzvěstí zániku. Snaha nové politické garnitury ustanovit „politiku věčnosti“ bez ohledu na současná nebezpečí bude patrně při analýze vyžadovat trochu jiný slovník než ten historický, který používá Snyder. Pokud se totiž nemá historie opakovat, neměli bychom neopatrně vyvolávat její staré duchy.

Timothy Snyder: Tyranie. 20 lekcí z 20. století (On Tyranny:Twenty Lessons from the Twentieth Century). V překladu Martina Pokorného vydalo nakladatelství Paseka-Prostor, Praha 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Mexiku se přou o díla Fridy Kahlo. Pocházejí ze sbírky české emigrantky

V Mexiku se vedou spory o spravování děl Fridy Kahlo, jedné z nejzajímavějších postav světového malířství. Sbírka, z níž pochází, nese i českou stopu. Kulturní veřejnost se ozvala proti plánům vystavit obrazy ve Španělsku. Postrádá totiž garanci, že se ze zahraničí vrátí.
před 15 mminutami

VideoFilmové premiéry: Krvavá nevěsta, Mavka, Šampion či Šepot lesa

Co nového nabízejí kina? Ukrajinská fantasy Mavka: Pravdivá legenda si pohrává s magií a vášní. Snímek Krvavá nevěsta: Hra začíná přináší pokračování hororově laděného příběhu plného akce, temné zábavy a adrenalinu. Životopisný film Šampion přiblíží československého mistra světa v krasobruslení Ondreje Nepelu. A francouzský dokument Šepot lesa předloží divákům v kinech vizuálně poetické vyznání lásky k rodině a přírodě.
před 6 hhodinami

Zemřel německý herec Adorf, známý z Plechového bubínku i Vinnetoua

Ve věku 95 let zemřel jeden z nejvýznamnějších německých filmových a divadelních herců Mario Adorf. S odvoláním na jeho manažera Michaela Starka a filmovou agenturu Reinholz o tom informoval bulvární deník Bild. Rodák z Curychu se proslavil rolemi otce trpasličího hrdiny v oscarovém snímku Plechový bubínek, čeští diváci ho znali především jako vůdce banditů Santera ve Vinnetouovi.
09:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSmetanova Má vlast zazněla díky Matyáši Novákovi v newyorské Carnegie Hall

Přepis cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast pro klavír, dílo Jindřicha Káana, uvedl v noci na středu v newyorské Carnegie Hall klavírista z Hradce Králové Matyáš Novák. Absolvent pražské Akademie múzických umění, žák profesora Ivana Klánského, nastudoval dílo v roce stého výročí úmrtí autora. Sám i notový zápis místy dotvořil. Jindřich Káan z Albestů byl český klavírní virtuóz, skladatel a pedagog. Před vznikem republiky vedl konzervatoř v Praze. Na přepisy děl jiných autorů pro klavír se zaměřoval. V červnu uslyší Mou vlast v podání Matyáše Nováka na klavír diváci na festivalu Smetanova Litomyšl.
před 11 hhodinami

Drama o střelbě ve škole zasáhlo citlivá místa

Jaká je nejhorší věc, kterou jste kdy udělali? Odpověď na tuto otázku zásadně zasáhne do svatby, kterou ve filmu nazvaném Drama chystají snoubenci v podání Zendayi a Roberta Pattinsona. Snímek, promítaný od začátku dubna i v českých kinech, provází v USA kritika za to, jakým způsobem se zhostil vážného tématu.
včera v 16:44

Jednou měsíčně zdarma otevře dalších pět muzeí, oznámilo ministerstvo

V neděli zdarma otevřou stálé expozice Národního muzea, brněnského a opavského Moravského a Slezského zemského muzea, pražského a brněnského technického muzea. Oznámilo to ministerstvo kultury. Muzea, která patří mezi organizace zřizované tímto resortem, by tak měla být otevřena pravidelně každou druhou neděli v měsíci.
včera v 16:02

Nebojíme se shodit své neúspěchy, říká možný objev roku Gufrau

Vytváří něco mezi rapem, RnB a elektronickou hudbou a občas je to prý experiment. Tříčlenné uskupení Gufrau patří k nejviditelnějším objevům posledního roku. Společně s Victorem Kalem mají šanci získat hned tři ceny Anděl.
včera v 08:00

Kulturní instituce a odbory požadují stejnou částku z rozpočtu, jaká byla loni

Zástupci živého i neživého umění a kulturních odborů požadují stejnou částku z rozpočtu jako v roce 2025. Vyzvou ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) a ministra kultury Otu Klempíře (za Motoristy) k jednání. Po úterním jednání tripartity v kultuře to řekl prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký. V letošním státním rozpočtu se pro kulturu počítá s 17,6 miliardy korun. Oproti loňsku jde o osmnáctiprocentní pokles. Loni ministerstvo hospodařilo s částkou 21,52 miliardy korun. Klempíř uvedl, že má přislíbeno zhruba 180 milionů navíc.
7. 4. 2026
Načítání...