Recenze: Timeless Baletu Národního divadla je nadčasový. Jen nesmí povolit uzel

Nahrávám video

V závěru minulého týdne měl premiéru baletní večer Timeless, první velký komponovaný program Baletu Národního divadla této sezony a také první představení pod vedením nového uměleckého šéfa souboru Filipa Barankiewicze. Jak už jeho název napovídá, má se jednat o večer nadčasový. Inscenace legendárních choreografů Georga Balanchina a Glena Tetleyho takové bezesporu jsou, novinka izraelského autora Emanuela Gata se jim ale v tomto ohledu může rovnat jen stěží.

Program otevřela Serenáda, nádherné dílo geniálního choreografa Balanchina, který dal ve dvacátém století vzniknout neoklasice – novému pohledu na klasickou taneční techniku. Přestože choreografie na hudbu Petra Iljiče Čajkovského od svého prvního uvedení v roce 1934 doznala mnoha úprav, už dávno se zařadila mezi světové perly tanečního umění, které může divák vidět třeba i stokrát, a pokaždé si je dovede vychutnat a najít v nich něco nového.

Serenáda je nesmírně muzikální kus. Hloubku hudební předlohy vykresluje Balanchine svými pohyby do posledního tónu. Sledujeme nádherně čisté nedějové obrazy, v nichž se fantazie mísí s realitou, expresivní tok energie v záplavě ledově modré barvy, specifické opakující se variace plné dynamiky, radosti i melancholie.

Timeless: Serenáda
Zdroj: Národní divadlo Praha

Objevují se zde všechny pro Balanchina typické znaky, jako jsou vytočené dolní končetiny, vysoko zdvižené arabesky, vedení paží, otevřené effacé pózy či precizní allegrové prvky. Dámské sbory, které se podobají nebeským andělům ve světle modrých kostýmech, se svého úkolu v premiérovém večeru zhostily se ctí.

Skupinové formace se přelévaly v absolutní jednotě s hudbou, jejich pohyby byly synchronní, kompozice symetrické a prostorově přesné. Všechny tři ženy v sólových partech (Aya Watanabe, Alina Nanu a Miho Ogimoto) v náročných variacích zářily a tančily s hravostí a zároveň noblesou. 

Po první pauze následoval duet Separate Knots, který vytvořil přímo pro tuto premiéru choreograf Emanuel Gat na hudbu Fryderyka Chopina. Tančili jej Morgane Lanoue a Federico Ievoli, v jiných obsazeních mohou choreografii ale stejně tak interpretovat dvě ženy či dva muži. Duet v rámci tohoto večera bohužel zanikl. Strukturované pohybové vazby nejsou vizuálně příliš zapamatovatelné, vztah a emoce mezi dvojicí působí do značné míry odosobněně, jejich gesta pak spíše odtažitě až chladně.

Timeless: Separate Knots
Zdroj: Národní divadlo Praha

V prostoru, jako je Národní divadlo, se ale zákonitě vytrácí jakákoliv intimita. Choreografie by možná lépe slušela menšímu jevišti, kde by měli diváci tanečníky takřka na dosah ruky, a díky tomu by byl jejich prožitek o mnoho kontaktnější. Hudebně krásné jsou v každém případě části Chopinovy klavírní sonáty, které přímo na scéně živě provádí Martin Levický.

Závěr byl věnován dalšímu dílu ze zlatého fondu baletního odkazu: Svěcení jara choreografa Glena Tetleyho. Od prvního inscenování v původní choreografii Vaclava Nižinského, které publikum v roce 1913 vypískalo, je uvádění bouřlivé Stravinského skladby na světových scénách spjato s výjimečnými tvůrčími osobnostmi. Tetley vytvořil svou verzi, která v sobě mísí klasickou a moderní frazeologii, pro Bavorský státní balet v roce 1974.

Tématem Svěcení jara je rituál a obětní vražda. Hlavní postavou je Vyvolený (Ondřej Vinklát). Ten je ztělesněním lidské viny, bolesti a utrpení. Umírá, aby se s příchodem jara znovu zrodil coby symbol naděje a příslibu nového života. Ústředním párem, který v dramatickém baletu zastává role Matky a Otce, byli na premiéře Nikola Márová a Michal Štípa.

Timeless: Svěcení jara
Zdroj: Národní divadlo Praha

Inscenací prochází strhující, výbušná energie, která se žene vpřed v nezastavitelném tempu. Napětí na jevišti roste s každým tónem skladby. Svěcení jara je pro interprety výzvou, při které občas sáhnou až na dno svých sil. Jejich party jsou velmi tělesné, fyzicky náročné, choreografie je plná divokých, instinktivních pohybů, kontrakcí, gest, těžkých zvedaček. Tanečníci se vrhli do nelehké interpretace s velkým nasazením a vervou… a obstáli.

Byť prostřední dílo v dramaturgii večera zapadlo, dva skvosty světové choreografie, to už je dost dobrý důvod pro návštěvu nového představení. Balet Národního divadla zahájil sezonu důstojně a rozšířil svůj repertoár o večer, který stojí za to vidět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
14:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kostková a Eben budou moderovat StarDance naposledy

Letošní řada taneční soutěže StarDance bude poslední, kterou budou moderovat Tereza Kostková a Marek Eben. Moderátorská stálice to oznámila při představování letošních novinek. První taneční večer odvysílá Česká televize v sobotu 10. října.
12:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTočím pro sebe jako diváka za deset let, říká Hřebejk

Od režiséra Jana Hřebejka vysílá Česká televize aktuálně seriál Na tělo o současných padesátnících, vedle toho Hřebejk chystá Jobovku, tedy příběh pražské rodiny, která se přestěhuje na venkov. „Každý, kdo se na to bude dívat, to bude posuzovat podle svých zkušeností,“ podotkl Hřebejk v Interview ČT24 k diváckému přijetí svých počinů. Při natáčení vede dialog sám se sebou jako potenciálním divákem a ptá se, jestli ho film či seriál bude bavit i za deset let. To se mu stalo při zhlédnutí jeho celovečerního debutu Šakalí léta. Naopak snímek Medvídek podle něho mohl dopadnout lépe.
před 7 hhodinami

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 16 hhodinami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
včera v 16:35

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
včera v 10:00

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.