Recenze: Timeless Baletu Národního divadla je nadčasový. Jen nesmí povolit uzel

3 minuty
Reportáž: Novinkou Baletu Národního divadla je Timeless
Zdroj: ČT24

V závěru minulého týdne měl premiéru baletní večer Timeless, první velký komponovaný program Baletu Národního divadla této sezony a také první představení pod vedením nového uměleckého šéfa souboru Filipa Barankiewicze. Jak už jeho název napovídá, má se jednat o večer nadčasový. Inscenace legendárních choreografů Georga Balanchina a Glena Tetleyho takové bezesporu jsou, novinka izraelského autora Emanuela Gata se jim ale v tomto ohledu může rovnat jen stěží.

Program otevřela Serenáda, nádherné dílo geniálního choreografa Balanchina, který dal ve dvacátém století vzniknout neoklasice – novému pohledu na klasickou taneční techniku. Přestože choreografie na hudbu Petra Iljiče Čajkovského od svého prvního uvedení v roce 1934 doznala mnoha úprav, už dávno se zařadila mezi světové perly tanečního umění, které může divák vidět třeba i stokrát, a pokaždé si je dovede vychutnat a najít v nich něco nového.

Serenáda je nesmírně muzikální kus. Hloubku hudební předlohy vykresluje Balanchine svými pohyby do posledního tónu. Sledujeme nádherně čisté nedějové obrazy, v nichž se fantazie mísí s realitou, expresivní tok energie v záplavě ledově modré barvy, specifické opakující se variace plné dynamiky, radosti i melancholie.

Timeless: Serenáda
Zdroj: Národní divadlo Praha

Objevují se zde všechny pro Balanchina typické znaky, jako jsou vytočené dolní končetiny, vysoko zdvižené arabesky, vedení paží, otevřené effacé pózy či precizní allegrové prvky. Dámské sbory, které se podobají nebeským andělům ve světle modrých kostýmech, se svého úkolu v premiérovém večeru zhostily se ctí.

Skupinové formace se přelévaly v absolutní jednotě s hudbou, jejich pohyby byly synchronní, kompozice symetrické a prostorově přesné. Všechny tři ženy v sólových partech (Aya Watanabe, Alina Nanu a Miho Ogimoto) v náročných variacích zářily a tančily s hravostí a zároveň noblesou. 

Po první pauze následoval duet Separate Knots, který vytvořil přímo pro tuto premiéru choreograf Emanuel Gat na hudbu Fryderyka Chopina. Tančili jej Morgane Lanoue a Federico Ievoli, v jiných obsazeních mohou choreografii ale stejně tak interpretovat dvě ženy či dva muži. Duet v rámci tohoto večera bohužel zanikl. Strukturované pohybové vazby nejsou vizuálně příliš zapamatovatelné, vztah a emoce mezi dvojicí působí do značné míry odosobněně, jejich gesta pak spíše odtažitě až chladně.

Timeless: Separate Knots
Zdroj: Národní divadlo Praha

V prostoru, jako je Národní divadlo, se ale zákonitě vytrácí jakákoliv intimita. Choreografie by možná lépe slušela menšímu jevišti, kde by měli diváci tanečníky takřka na dosah ruky, a díky tomu by byl jejich prožitek o mnoho kontaktnější. Hudebně krásné jsou v každém případě části Chopinovy klavírní sonáty, které přímo na scéně živě provádí Martin Levický.

Závěr byl věnován dalšímu dílu ze zlatého fondu baletního odkazu: Svěcení jara choreografa Glena Tetleyho. Od prvního inscenování v původní choreografii Vaclava Nižinského, které publikum v roce 1913 vypískalo, je uvádění bouřlivé Stravinského skladby na světových scénách spjato s výjimečnými tvůrčími osobnostmi. Tetley vytvořil svou verzi, která v sobě mísí klasickou a moderní frazeologii, pro Bavorský státní balet v roce 1974.

Tématem Svěcení jara je rituál a obětní vražda. Hlavní postavou je Vyvolený (Ondřej Vinklát). Ten je ztělesněním lidské viny, bolesti a utrpení. Umírá, aby se s příchodem jara znovu zrodil coby symbol naděje a příslibu nového života. Ústředním párem, který v dramatickém baletu zastává role Matky a Otce, byli na premiéře Nikola Márová a Michal Štípa.

Timeless: Svěcení jara
Zdroj: Národní divadlo Praha

Inscenací prochází strhující, výbušná energie, která se žene vpřed v nezastavitelném tempu. Napětí na jevišti roste s každým tónem skladby. Svěcení jara je pro interprety výzvou, při které občas sáhnou až na dno svých sil. Jejich party jsou velmi tělesné, fyzicky náročné, choreografie je plná divokých, instinktivních pohybů, kontrakcí, gest, těžkých zvedaček. Tanečníci se vrhli do nelehké interpretace s velkým nasazením a vervou… a obstáli.

Byť prostřední dílo v dramaturgii večera zapadlo, dva skvosty světové choreografie, to už je dost dobrý důvod pro návštěvu nového představení. Balet Národního divadla zahájil sezonu důstojně a rozšířil svůj repertoár o večer, který stojí za to vidět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
10:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřel kytarista a klávesista skupiny The Cure Perry Bamonte

Britská alternativní hudební skupina The Cure v pátek oznámila, že zemřel její kytarista a klávesista Perry Bamonte. Hudebník byl členem kapely od roku 1990. Po krátké nemoci zemřel během vánočních svátků ve věku 65 let.
včera v 10:22

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
24. 12. 2025

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
23. 12. 2025

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
23. 12. 2025

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
23. 12. 2025

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...