Recenze: Tanečník Jiří Bubeníček skončil (v) nejlepším

„Člověk bohužel nemůže tuto profesi dělat donekonečna. Tanec na profesionální úrovni je velmi náročný, a to hlavně fyzicky,“ prohlásil vloni jeden z našich nejúspěšnějších tanečníků Jiří Bubeníček. Tehdy se rozhodl v nejlepším přestat a napřesrok svou kariéru ukončit. Den D nadešel ve středu 11. listopadu. První sólista drážďanské Semperoper se loučil před beznadějně vyprodanou domovskou scénou v roli rytíře Des Grieux v baletu Manon.

Autorem výpravného představení je jeden z nejznámějších choreografů 20. století Kenneth MacMillan, který patřil mezi vůdčí umělecké osobnosti své generace. Vytvořil mnoho celovečerních dějových baletů, z nichž Manon je bezpochyby jedním z nejproslulejších.

Děj MacMillanovy inscenace vychází z populární literární předlohy francouzského spisovatele Abbé Prévosta, románu, který je zasazen do období 18. století. Manon je půvabná, ale těžko předvídatelná mladá dívka, která svými půvaby okouzlí chudého rytíře Des Grieux. Jeho lásku je však schopna opakovaně vyměnit za peníze a život v blahobytu.

Po celá tři dějství s nestálou hlavní hrdinkou manipulují muži. Těch zásadních postav je několik - ať už je to její často opilý bratr, důstojník Lescaut, zámožný pan G.M., vidinou jehož bohatství se Manon nechá svést, nebo samotný mladý, pohledný, ale nepříliš zkušený Des Grieux, který se ve jménu lásky dopouští i těch největších zločinů. Právě v jeho náruči po mnoha složitých peripetiích Manon i umírá.

Od premiéry MacMillanova díla v roce 1974 uběhlo už víc než čtyřicet let, u baletního publika se ale těší stálé oblibě. Není divu, srozumitelně vyprávěný příběh je plný emocí, iniciátorem děje je vášeň a láska, city, které neomrzí. Dramaticky nosné obrazy jsou vystavěné geniálním způsobem, důmyslná choreografie jen násobí jejich účinek.

Taneční virtuozita

Jiří Bubeníček se ve svém rozlučkovém večeru ukázal v nejlepším. Vyzrálý tanečník je právem pánskou hvězdou souboru i mnoha světových jevišť. Vedle neoddiskutovatelných technických kvalit - suverénních piruet, bravurních revoltád a sebejistých tours en l'air - měl ve velkém dějovém baletu dostatek prostoru předvést i své herecké umění.

Manon
Zdroj: Semperoper/Ian Whalen

Roli rytíře Des Grieux prožíval naplno, skvělým způsobem psychologicky vykresloval i ty nejniternější pocity postavy. Spojení bezchybné techniky a autentického výrazu je v tak náročném a dlouhém partu skutečně virtuózním uměleckým mistrovstvím.

Dokonalý pár

Výjimečnost drážďanského uvedení inscenace potvrdilo i další špičkové obsazení. Jako Manon se představila hostující primabalerína Královského baletu v Londýně Melissa Hamiltonová.

Předvedla vytříbenou techniku, měkké pohyby, nádherné arabesky a balanc a bez zaváhání zvládla i ta nejobávanější místa baletu. Role Manon jako by byla drobné porcelánové blondýnce šitá na míru. Na jevišti rozehrála svůj svět, do něhož zapojila neopakovatelný šarm, živelnost a celou škálu ženských zbraní. S Bubeníčkem tvořili dokonalý pár, na výbornou obstáli i v obtížné „partneřině“ rozsáhlých pas de deux.

Jiří Bubeníček a Melissa Hamiltonová
Zdroj: Semperoper/Ian Whalen

Nový titul prověřil nejen kvality sólistů, ale i celého baletního ansámblu, který v této těžké zkoušce uspěl. Balet Semperoper, v jehož angažmá jsou tanečníci z celého světa, je plný talentů. 

Bubeníček ještě neřekl poslední „tanec“

Celé publikum tleskalo vestoje, vzduchem létaly zlaté konfety, pochvalné výkřiky a „klaněčky“ nebraly konce. „Teď je čas pro vás mladší, pro nastupující generaci, která přebere mou štafetu a poběží dál,“ prohlásil Jiří Bubeníček dojatě směrem k souboru, když se asi po dvaceti minutách opona drážďanské Semperoper zavřela naposledy.

Manon (Semperoper)
Zdroj: Semperoper/Ian Whalen

Pro něj samotného ten konec každopádně znamená nový začátek. My o něm ještě hodně uslyšíme, i když už ne coby o tanečníkovi, ale choreografovi. Už teď má totiž svůj pracovní diář plný až do roku 2017. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...