Recenze: Tajní vojáci z Benghází nabízí chlapácké akční řemeslo

K jedenáctému výročí útoku na newyorská „Dvojčata“ zaútočili v Benghází teroristé na americký konzulát a základnu CIA. Predikce, které zpravodajské služby bagatelizovaly, se naplnily a skupina bývalých elitních vojáků se musela rozhodnout, zda do toho vletí.

V roce 2012, po svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, nastal v zemi chaos a představy o demokratickém arabském jaru šly do kopru. Benghází bylo tehdy časovanou bombou, kde o moc bojovaly milice, které vyrabovaly Kaddáfího zbrojnice. Na tržištích se snáze než fíky a datle sehnalo ákáčko nebo pancéřovka RPG. A tak se tohle město stalo jedním z nejrizikovějších míst na světě. Zastupitelské úřady to tady už dávno zabalily, až na americký konzulát a operativní základnu CIA, pro jejíž ochranu agentura angažovala šestičlennou skupinu bývalých elitních vojáků. A 13 hodin je jejich drsný příběh, jemuž svět jen nezúčastněně přihlížel, zatímco oni dělali to, co museli.

Namakaní kovbojové

Agresivní epizody, jakou zažil cestou z letiště Jack Silva (chlapsky zarostlý John Krasinski), který se vrací znovu do práce, se vyhrotily ve válku. Tehdy to v horkých uličkách Benghází, kde nerozeznáš Zlé od Hodných, ještě zachránil jeho kámoš Tyrone „Rone“ Woods (podobně chlapácký James Badge Dale), když chladnokrevně blufoval: „Vidíš toho drona? Ne? Ale on vidí tebe. A když nás nepustíš, spočítá to tobě i tvé rodině.“

Jenomže pak začalo jít do tuhého. Velitel místní posádky CIA, kterou měli chránit, byl byrokratický vůl, který byl přesvědčený, že to není zapotřebí. Pokládal tuhle nabušenou partu za zbytečně najatou sílu, kterou je třeba držet na uzdě, aby se zbytečně nepletla do sofistikované zpravodajské práce absolventů Harvardu a Yale. Tohle byla jeho poslední štace před důchodem a on nehodlal připustit, aby mu ji zmrvili namakaní kovbojové, které odmítal pustit ze řetězu. A to i ve chvíli, kdy útočníci obsadili a zapálili areál konzulátu, ohrožovali život amerického velvyslance a každému rangerovi bylo jasné, že dalším terčem bude profláklá základna CIA, jejíž adresu znalo v Benghází každé malé dítě.

Šest mužů na odstřel

Takže přestali přijímat rozkazy od kravaťáka, protože tohle byla skutečná válka, jejich svět, kterému rozuměli a v němž dokázali najít odvahu a udělat to, co bylo správné. A je to také chvíle, kdy akční šampion Michael Bay (Skála) mohl úlevně zapomenout na Transformes a konečně to odpálit tak, jak to umí. 13 hodin natočil podle knihy Mitchella Zuckoffa (jenž je podepsaný i pod scénářem) jako pravdivý příběh osamělých bojovníků, kteří mají šanci tisíc ku jedné, umírají někde, kde neměli být, v zemi, která pro ně nic neznamená, a v bitvě, kde mají jen jeden druhého. Mají palebnou sílu a noktovizory, ale nemohou se spolehnout, že je z toho vytáhnou Black Hawky nebo ef šestnáctky, které tentokrát nevzlétly.

Americká ambasáda v Tripolisu, velitelství pro severní Afriku a centrála v Langley se tentokrát moc nevytáhly, což Bay nehodnotí, spíš jen mimochodem konstatuje. Tajní vojáci z Benghází jedou v linii Černý jestřáb sestřelen, Na život a na smrt či Americký sniper. Klišé, patos a kýč jsou tu převálcovány hustou bayovskou akcí, která střídá pomalejší (a stopáž zbytečně natahující) rozjezd. Někdy se v ultimátní válečné řeži ztrácí kamera, střih i filmový divák.

Testosteron, krev a patriotismus

Šťastnou ruku měl při sestavování castingu, složeného z chlapáckých hvězd televizních seriálů, které vzbuzují dojem, že v jiné sestavě by nepřežily. Tihle drsňáci, mezi nimiž dominuje tandem Krasinski a Dale, se pevně chytli své šance a slušně odehráli, co měli, byť je někdy problém je podle zarostlých a krví a potem zbrocených tváří od sebe navzájem rozeznat. Točilo se hlavně na Maltě s českými kaskadéry a Bay tu sice nepřekročil svůj stín, ale vrátil se ke svému akčnímu rukopisu a kořenům. A to je dobře!

Film Tajní vojáci z Benghází je orgastické military, kde stříká testosteron, krev a heroický patriotismus. Bay nám dává přesně to, co od něj očekáváme. Otázky sice spíš pokládá, než by na ně odpovídal, a padesát milionů investovaných dolarů se vrací pomaleji, než se předpokládalo. Ale své diváky si tohle neodbyté akční řemeslo určitě najde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 20 mminutami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 14 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 16 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.