Recenze: Super 8

Kdo jiný nežli režisér Jeffrey Jacob Abrams a producent Steven Spielberg by mohli nabídnout autentičtější nostalgické sci-fi retro ze sedmdesátých let o tom, jak se z kluků stávají „báječní muži s klikou“? Chtěli točit amatérský zombie horor, ale sami se stali součástí děsivých událostí, které zastrčený zapadák kdesi v Ohiu proměnily ve smrtonosnou past. Naštvali „emzáka“, ze kterého už nikdy nebude kámoš jako E.T., a proměnili ho ve vraždícího vetřelce, s nímž je možné jen blízké setkání toho druhu, jenž smrdí krchovem.

Jsou zlatá dobrá sedmdesátá léta minulého století. Tančí se Poslední tango v Paříži a na světlo světa přichází walkman, Kmotr, Rocky i Drsný Harry Callahan (jimž v našich zeměpisných šířkách konkuroval kontrastní Hogo fogo Homolka). Jsou sedmdesátá léta a zázračné dítě Hollywoodu Steven Spielberg točí Čelisti a Blízká setkání třetího druhu (jako alternativu k Lucasovým Hvězdným válkám) – a osmiletý J. J. Abrams zachycuje na super osmičku od Kodaku svá první klukovská témata (což je o čtyři roky dříve, než o dvacet let před ním začal na osmičkový formát zaznamenávat své kraťasy velký Steven).

Takže se zdá vcelku logické, že téma tohoto amatérského „osmičkového“ formátu, který byl pro oba vstupní branou do světa „velkého“ filmu, po letech tyhle velké kluky znovu spojilo.

Děti (a psi) většinou přežívají…

… i ty nejvražednější nástrahy mainstreamových hororů, thrillerů či katastrofických opusů, přičemž věková hranice, za níž již i jim jde o kejhák, je dána teenagerovskými vyvražďovačkami typu Tajemství loňského léta nebo Pátek 13. Není jediný důvod, proč by tomu mělo být v tomto případě jinak. Může se sice zdát, že když se děti nedopatřením zapletou do soukromé války jednoho proklatě nabuzeného vesmírného monstra s naším světem, nedožijí se puberty! Jak by také mohla parta čtrnáctiletých, která ve stylu Eda Wooda a raného Marka Dobeše točí o prázdninách na Super osmičku amatérský zombie krvák, přežít řežbu s galaktickým slizounem, jenž s nadhledem válcuje speciální armádní jednotky a postupně likviduje jedno malé městečko v Ohiu?

Docela snadno, vážení. Stačí jen, když se stanou postavami hollywoodského opusu, který je k adolescentům, ať již se zapletou do čehokoli, zpravidla milosrdný. A v tomto případě je ještě zvláštní zárukou, že jsou pod ním podepsáni tentokrát „nekrvelační“ tvůrci Steven Spielberg (který jako protiváhu k Vetřelci natočil E.T. – Mimozemšťana) a J. J. Abrams (jenž v tomto případě vzal na vědomí, že nekřísí Mission Impossible, ale točí poctu svému učiteli, kombinovanou se vzpomínkami na vlastní dětství).

A tak může amatérský filmový štáb školáků ve složení režisér a scenárista Charles, maskér Joe, pyrotechnik Cary a herci Preston, Martin a Alice Dainardová (ze které jsou všichni paf) v pohodě založit film do vypůjčené Super osmičky a vyrazit na noční natáčení, v němž jim do záběru vletí explodující vojenský vlak, z něhož se v ohni a dýmu vyplíží do tmavé noci něco, co převážel z tajné oblasti 51 – něco, co brutálně zasáhne do jejich životů a proti čemuž jsou jejich „zombíci“ jen neškodní, bezzubí vegetariáni.

Pane, pojďte si hrát!

Tak trochu v tomto stylu točí Abrams vzpomínku na staré časy a na to, jací jsme byli. Kdo tuhle laskavou hru přijme, vrátí se tam, kde mu bylo dobře, ti ostatní, na které tohle „déjà vu“ nefunguje, se mohou začít po čase i kapánek nudit. Z řečeného je patrné, že jakkoli se Super 8 tváří jako dětské sci-fi dobrodružství, je aranžováno spíše jako „taneční“ pro starší a pokročilé, které sází na sdílenou zkušenost a minulý prožitek, což současného dětského diváka staví poněkud do autu. Fakt, že může být někdo vydřený z primitivního walkmana, může v současných dětech v lepším případě vzbudit soucitné rozpaky, v horším pohrdání a nezájem a příliš je neosloví ani fakt, že se musí dlouho spokojovat jen s tajuplným vlněním křovin a fragmenty siluety, než se konečně v závěru zjeví digitální galaktické monstrum, které sice není odbyté (což by Spielberg ILM zcela jistě neodpustil), ale také nijak neohromí.

Sci-fi motiv je tak trochu přilepený ke klasickému dětskému dobrodružství, takže vyznavače žánru spíše jen lehce podráždí, a tak musí mnohé zachraňovat opulentní stopáž i dimenze poctivě masakrovaného vojenského vlaku. A když své potomky přidržíte v sedadle až do titulků, budou se možná nejvíce bavit při projekci amatérského zombie hororu, který jejich vrstevníci navzdory všemu nakonec přece jen natočili.

(Ne)naplněná očekávání

Ve srovnání se současnými agresivními digitálními vypalovačkami pro dětského diváka je Super 8 střižen v příliš klasickém stylu a může se tak zdát někomu méně výrazný a ani v klasickém sci-fi žánru zřejmě nezanechá výraznější stopu. Navzdory tomu je to milý, čistý příběh, který při jisté vstřícnosti zúčastněných může plnit roli kvalitní rodinné zábavy, kde retro nemá pachuť fundusu, ale nostalgické atmosféry, kterou není špatné čas od času zažít. V tomto smyslu pojal Abrams svoji režii, tomuto podřizuje poetiku svého vyprávění i její humanistický akcent, vyrůstající z kontur dobrodružství s ušlechtilým happy endem a věrohodně vykresleného dětského světa.

  • Super 8 zdroj: Bontonfilm
  • Super 8 zdroj: Bontonfilm

Při jeho budování mu hodně pomáhají skvěle vybraní dětští herečtí protagonisté, mezi nimiž navzdory klukovské přesilovce dominuje vycházející hvězdička Elle Fanningová (která dokazuje, že její výkon v Odnikud nikam nebyla náhoda, a o níž určitě ještě uslyšíme). Casting, který je významnou položkou tohoto filmu, navíc dokazuje, že absence hvězd nemusí být vždy nutně zásadní nevýhodou a že i jednoduchá typizace figur může fungovat a zaujmout.

Super 8 je laskavý film, který nic nepředstírá, ale na jehož vlnu je třeba se naladit. Za padesát dobře investovaných milionů dolarů (více než dvě třetiny se producentům vrátily za první víkend) je to návrat ke klasické filmařině spielbergovské éry, chvála poctivého řemesla a vyprávění, které nutně nemusejí přehlušovat permanentní digitální exploze a ornamenty. A rozhodně nemusíte být bytostnými staromilci, abyste se bavili. O víc tu nejde – ale to rozhodně není málo!

SUPER 8. USA 2011, 112 min., přístupný. Režie a scénář: J. J. Abrams. Kamera: Larry Fong. Hudba: Michael Giacchino. Hrají: Elle Fanningová (Alice Dainardová), Joel Courtney (Joe Lamb), Riley Griffiths (Charles), Ryan Lee (Cary), Gabriel Basso (Martin), Zach Mills (Preston), Kyle Chandler (Jackson Lamb). V kinech od 8. září 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nevyléčitelně nemocným pomáhá Sanitka splněných snů. Vznikl o ní dokument

Dokument Do posledního snu vypráví příběhy nevyléčitelně nemocných lidí, kteří si v posledních okamžicích života plní své sny díky Sanitce splněných snů. Autorka dokumentu, redaktorka ČT Lea Surovcová přiblížila v 90′ ČT24 zrod filmu. Jednu ze zakladatelek projektu Petru Homolovou potkala asi před dvěma lety a ta ji následně propojila i s jedním z hlavních hrdinů filmu Ondřejem Míčkem. Petra Homolová byla také hostem 90′ ČT24.
20. 12. 2025

Na česká pódia v roce 2026 zamíří MGK, Nick Cave nebo Marilyn Manson

Hudební hvězdy plánují své koncerty i několik let dopředu. Už je tak jasné, kdo z těch zahraničních má v roce 2026 v kalendáři jako svou zastávku také Česko.
20. 12. 2025

Oscar následuje diváky, od roku 2029 se přesouvá na YouTube

Na internetu a zdarma má být od roku 2029 k vidění ceremoniál cen Oscar. Prestižní filmové ocenění tak po desítkách let opouští televizní obrazovky a přesouvá se výhradně na největší on-line videoplatformu YouTube. Ostatně podobně jako spousta diváků, kteří si už zvykli sledovat filmy prostřednictvím streamovacích služeb spíš než v televizi nebo v kinech.
19. 12. 2025

Stávka v Louvre je u konce, muzeum se zcela otevřelo návštěvníkům

Pařížské muzeum Louvre se v pátek zcela otevřelo návštěvníkům poté, co odboráři ukončili stávku za lepší pracovní podmínky pro zaměstnance a větší výdaje na jejich bezpečnost, píše agentura AFP. Stávka, do které se zapojilo nejméně tři sta zaměstnanců, trvala od pondělí.
19. 12. 2025
Načítání...