Recenze: Smrt Timu Rothovi sluší

Drama Chronic mexického režiséra Michela Franca nebude diváky nezávazně bavit, ale musí si ho odpracovat – a pak se na něj pracně pokusit zapomenout, aby jim neuvízl příliš hluboko pod kůží. Je osobní a minimalistický a vlastně i trochu stereotypní svým opakovaným motivem skonu a také nekompromisně otevřený a voyersky sledující poslední krok člověka do nicoty. V doprovodu Tima Rotha coby paliativního ošetřovatele, na jehož empatii je cosi zneklidňujícího.

Současní mexičtí filmoví tvůrci se s ničím moc nemažou, nic moc neokecávají, neobrušují a nemaskují. Na bránu táhnou většinou brutálně, věcně a přímočaře, žádné tabu pro ně není nedotknutelné a nic bizarně lidského jim není cizí. Jejich filmy jsou o reálném životě i o smrti, která v jejich interpretaci není opakem života, ale spíše jeho vyhasínající součástí, a extrémně dlouhé záběry, kterými o tom vypovídají, mají rádi skoro stejně jako tequilu blanco a tortilly přelité fazolovou omáčkou.

V tomto duchu komponuje mexický režisér a scenárista Michel Franco, jehož filmy pravidelně bodují na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes, svůj poslední autorský opus Chronic, jenž si z Cannes odnesl cenu za nejlepší scénář, přiklepnutou porotou, v jejímž čele stáli bratři Coenové, kteří dobře ví, jak se takový dobrý scénář píše.

Smrtící sólo pro Tima Rotha

Ten Francův původně počítal s tím, že se jeho drama o posledních dnech člověka, smrti, utrpení a umírání bude odehrávat v Mexiku a jeho klíčovou protagonistkou bude zdravotní sestra provozující paliativní praxi. Pak do hry vstoupil Tim Roth (Pulp Fiction, Rob Roy), který má rád nezávislé režiséry, netriviální témata a nestandardní a alespoň trochu obsesivní role.

Chronic
Zdroj: Film Europe

A vzápětí začal Franco snaživě přepisovat scénář, děj přesunul do Spojených států a jeho novým protagonistou se stal ošetřovatel David, který zná všechnu bídu a beznaděj umírajících, v jejichž blízkosti se cítí dobře.

Tenhle obětavý chlapík, trpělivě a se zvláštní něhou omývá zvratky a výkaly z nemocí pokřivených a odevzdaných lidských těl (což je jen obtížně stravitelný vizuální leitmotiv Chronicu), je na hony vzdálený zdravotnímu bratru Jebalovi Bena Stillera (Fotr je lotr) a daleko spíše vyvolává vzdálené asociace na Georgese Laurenta, ztvárněného Jeanem-Louisem Trintignantem v Henekeho hořkém filmu Láska. David není úchyl, jak si někteří myslí, ale něco s ním zřejmě není úplně v pořádku…

Film, který nechceme vidět

Takový je Chronic, jehož tíha, naléhavost a neodvolatelnost je zvláštním způsobem adresná a nelze před ní uhnout do světa fikce, která se nás netýká. Tím spíše, že režisér Michel Franco, kameraman Yves Cape a klíčový herec Tim Roth dělají všechno proto, aby vzbudili dojem autentického, téměř dokumentárně zachyceného života na konci, který se může kdekoli týkat kohokoli.

Chronic
Zdroj: Film Europe

Moc se tu nemluví, protože smrt se nedá ukecat, místo soundtracku tu sem tam zazní úsporný dialog, prolínaný autentickými gerojši – a celé to působí jako dusný mix nevyhnutelného a fatálního, explicitního a intimního a také pomalého, neboť není kam a proč chvátat, protože smrti stejně nezdrhneš. 

Klíčovou (a vlastně jedinou výraznou figurou) této seance, kterou každý neskousne, je umírajícím až fanaticky oddaný David Tima Rotha, jenž tu bez patosu a rozmáchlých gest předvádí neokázale silné herectví. Bez jeho účasti by z Chronicu vyprchaly emoce i obsah, jenž nám připomíná, že důstojně umírat není snadné. Důstojné umírání je vlastně poslední životní klika, která nás může potkat, což (jak uznáte) člověka nenabíjí zvláštním optimismem.

Ve Francově opusu je smrt hraniční a silnou ingrediencí, kterou ničím nerozmělňuje. Je to fenomén hrozící, ale také fascinující jako něco, co můžeme (musíme) prožít jen jednou. Přiznávám (i když vím, že to není správné ani výchovné), že bych po téhle projekci raději než na preventivní lékařskou prohlídku zašel na panáka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026
Načítání...