Recenze: Poprask v opeře sází na rozkroky a zesměšňování zpěvu

Národní divadlo uvedlo operní komedii Gaetana Donizettiho Poprask v opeře. Na prknech Stavovského divadla se rozehrává dílo s k neuvěření sofistikovaným humorem, který si mnozí na první scéně dosud nedokázali snad ani představit. Jeho epicentry jsou rozkrok a toaleta.

Děj Donizettiho komedie, která se ve světě obvykle uvádí pod názvem Viva la mamma a u nás jako Poprask v opeře, si utahuje z operních klišé, belcantového zpívání, manýrů a rozmarů pěveckých hvězd a mezilidských vztahů kumštýřů u divadla obecně. Dílo, které existuje ve více verzích, bylo doplněno předehrou k jiné ze skladatelových oper Rosmonda d'Inghilterra a áriemi z jiných kusů Donizettiho a dalších mistrů. 

Pražská inscenace začíná telefonátem produkčního představení, které do Prahy přijede nazkoušet a provést italská operní společnost. Vzhledem k rekonstrukci divadla, v němž se má kus hrát, musí vzít soubor zavděk tělocvičnou v Tyršově domu. K tomu nutno poznamenat, že budova Státní opery je již přes půl roku zavřená, neboť se měla začít opravovat… 

Režie se ujala významná osobnost světového mimického divadla a choreograf nedávného skvělého provedení Z mrtvého domu Leoše Janáčka Radim Vizváry. Náročného úkolu „dělat legraci“ se nezalekl a z Poprasku vydobyl mistrně sofistikovaný humor hodný těch nejbřitčích krasoduchů a nejostřejších ironiků. Výčet šprýmů by byl sáhodlouhý, navíc není vhodné potencionálním divákům předem prozradit velkolepé pointy, které nutí zuřivě se plácat do stehen, pročež bude následovat výčet jen těch nejzdařilejších.

Poprask v opeře ve Stavovském divadle
Zdroj: Národní divadlo/Patrik Borecký

Rozkrok a toaleta

Především se jedná o vtipy, které se orientují na pánský rozkrok, neboť spočívají v tom, že se do něj některý z operních pěvců udeří, což jej bolí, podrbe se v něm, což je legrační samo o sobě, případně, a to je třeba vyzdvihnout jako obzvlášť spanilomyslné, do oblasti umístí veliký předmět falického tvaru, jenž pak trčí jako ztopořený pyj. Bžunda. Chybí jen opaření slabin.

A tak Jiří Hájek coby operní pěvec Procolo vyskočí na gymnastickou kozu zcela neomylně a poté, co mu varlata k hurónskému pobavení obecenstva způsobí dostatečnou trýzeň, začne zpívat falsetem, neboť biologicky sice nepřesné, ale vžité představě, že se muži po naražení genitálií ontogeneticky na krátko vrací do fáze před mutací hlasu, není možné vzdorovat bez slz blaha. Aby toho nebylo málo, poté, co pan Hájek předstírá, že na koze nemůže udržet rovnováhu, seskočí a – hne si se zády!

Poprask v opeře ve Stavovském divadle
Zdroj: Národní divadlo/Patrik Borecký

Kromě rubu rozkrokální dimenze má inscenace ještě líc toaletního humoru. Proto je do pravého zadního rohu vedle žebřin situována ona místnost, jíž je nejkomičtěji využito, když z ní vyběhne Josef Moravec ztvárňující německého operního tenora Guglielma vleka za sebou toaletní papír. Jeho role, založená na třeskutých národnostních stereotypech, je dokonce okořeněna o jedno peprné „Scheiße“.

Na postavě šišlajícího tenoristy s germánským akcentem lze doložit i rozvinutou propracovanost hudebního vtipu. Moravcova parodie belcanta, kdy v árii v druhém dějství úmyslně zkazí nejvyšší tón, je nápadem tak neočekávatelným a šokujícím, že nevadí, že tentýž fór předvedou snad všichni zpěváci na jevišti. Jediný, kdo srandu kazí, je Kateřina Kněžíková, která coby primadona Daria zpívá čistě a z jejího hrdla zazní i skutečné belcanto.

Ukaž prsa, Agato!

Vpravdě okouzlující jsou travestitní herecké schopnosti Marka Gurbaľa, který ztvárnil matku Agatu, jíž Donizetti předepsal mužského protagonistu. Agata se snaží přesvědčit autora opery, aby složil rondo pro její dceru, a nakonec sama začne zpívat, a dokonce i baletit, což panu Gurbaľovi nejde a je to nesmírně legrační. Také ukazuje prsa. Vzhledem k druhořadému významu umění zpěvu pro tuto roli by nebylo od věci zamyslet se, zda do ní neobsadit Richarda Genzera, který má s parodováním operních pěvkyň a baletek bohaté zkušenosti. 

Ostatně, humor ve stylu nováckého pořadu Tele tele by se dal ve Stavovském divadle krájet a prodávat do zkostnatělejších operních domů. Zřejmě si to uvědomili i tvůrci inscenace, neboť na tělocvičnou kozu nechali v druhém dějství napsat slovo „skála“. Agata smaže čárku nad „a“ a připíše „la“, čímž je dokonán vtip otřásající samotné základy lidského pojmového uvažování. V Miláně by Vizváryho inscenaci mohli uvést při slavnostním zahájení příští sezony namísto plánovaného Chéniera s Netrebko.

Poprask v opeře ve Stavovském divadle
Zdroj: Národní divadlo/Patrik Borecký

Vtip je třeba opakovat

A tak se vystudovaní konzervatoristé pitvoří představením, předstírají, že neumí zpívat, přehrávají, mají alergické záchvaty a propšíkají celý výstup, nosí komické paruky a kopou se do zadnic. Ženám se kouká pod sukně a hned dvakrát se hraje na imaginární elektrickou kytaru. Opakování je mimochodem fenomén, na němž představení staví důkladně. Dvakrát do děje vpadne i produkční s otázkou, zda by si někdo nedal kafe, aby potřetí oznámil, že kafe došlo. Evoluce humoru dokonána jest.

Do legrácek se kongeniálně zapojil také orchestr Národního divadla pod vedením Enrica Dovica. Drobné falše v dřevech a žestích polechtají bránici, četné nepřesnosti, s jakými muzikanti a zpěváci kooperují, jsou spíše kameňákem. Obzvlášť ve scéně, kdy ansámbl sólistů stojí v hledišti před první řadou, tudíž zády k dirigentovi, pročež se ani trefit nemůže.

Ale vážně. Publikum se ve Stavovském divadle kromě několika bučících a protestujících konzervativců dobře bavilo a z nejednoho hrdla zazníval nepředstíraný smích. Nutno podotknout, že premiérové obecenstvo je často naladěno velkomyslně, neboť se přijdou podívat blízcí a známí tvůrců i účinkujících. Humor je však věcí nevyzpytatelnou a je proto otázkou, jak se bude představení pozdávat divákům při reprízách. Lze jen doufat, že budou od Národního divadla vyžadovat inteligentnější, civilizovanější zábavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
před 15 mminutami

ŽivěVe svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
15:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
13. 6. 2026

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026
Načítání...