Recenze: Poprask v opeře sází na rozkroky a zesměšňování zpěvu

Národní divadlo uvedlo operní komedii Gaetana Donizettiho Poprask v opeře. Na prknech Stavovského divadla se rozehrává dílo s k neuvěření sofistikovaným humorem, který si mnozí na první scéně dosud nedokázali snad ani představit. Jeho epicentry jsou rozkrok a toaleta.

Děj Donizettiho komedie, která se ve světě obvykle uvádí pod názvem Viva la mamma a u nás jako Poprask v opeře, si utahuje z operních klišé, belcantového zpívání, manýrů a rozmarů pěveckých hvězd a mezilidských vztahů kumštýřů u divadla obecně. Dílo, které existuje ve více verzích, bylo doplněno předehrou k jiné ze skladatelových oper Rosmonda d'Inghilterra a áriemi z jiných kusů Donizettiho a dalších mistrů. 

Pražská inscenace začíná telefonátem produkčního představení, které do Prahy přijede nazkoušet a provést italská operní společnost. Vzhledem k rekonstrukci divadla, v němž se má kus hrát, musí vzít soubor zavděk tělocvičnou v Tyršově domu. K tomu nutno poznamenat, že budova Státní opery je již přes půl roku zavřená, neboť se měla začít opravovat… 

Režie se ujala významná osobnost světového mimického divadla a choreograf nedávného skvělého provedení Z mrtvého domu Leoše Janáčka Radim Vizváry. Náročného úkolu „dělat legraci“ se nezalekl a z Poprasku vydobyl mistrně sofistikovaný humor hodný těch nejbřitčích krasoduchů a nejostřejších ironiků. Výčet šprýmů by byl sáhodlouhý, navíc není vhodné potencionálním divákům předem prozradit velkolepé pointy, které nutí zuřivě se plácat do stehen, pročež bude následovat výčet jen těch nejzdařilejších.

Poprask v opeře ve Stavovském divadle
Zdroj: Národní divadlo/Patrik Borecký

Rozkrok a toaleta

Především se jedná o vtipy, které se orientují na pánský rozkrok, neboť spočívají v tom, že se do něj některý z operních pěvců udeří, což jej bolí, podrbe se v něm, což je legrační samo o sobě, případně, a to je třeba vyzdvihnout jako obzvlášť spanilomyslné, do oblasti umístí veliký předmět falického tvaru, jenž pak trčí jako ztopořený pyj. Bžunda. Chybí jen opaření slabin.

A tak Jiří Hájek coby operní pěvec Procolo vyskočí na gymnastickou kozu zcela neomylně a poté, co mu varlata k hurónskému pobavení obecenstva způsobí dostatečnou trýzeň, začne zpívat falsetem, neboť biologicky sice nepřesné, ale vžité představě, že se muži po naražení genitálií ontogeneticky na krátko vrací do fáze před mutací hlasu, není možné vzdorovat bez slz blaha. Aby toho nebylo málo, poté, co pan Hájek předstírá, že na koze nemůže udržet rovnováhu, seskočí a – hne si se zády!

Poprask v opeře ve Stavovském divadle
Zdroj: Národní divadlo/Patrik Borecký

Kromě rubu rozkrokální dimenze má inscenace ještě líc toaletního humoru. Proto je do pravého zadního rohu vedle žebřin situována ona místnost, jíž je nejkomičtěji využito, když z ní vyběhne Josef Moravec ztvárňující německého operního tenora Guglielma vleka za sebou toaletní papír. Jeho role, založená na třeskutých národnostních stereotypech, je dokonce okořeněna o jedno peprné „Scheiße“.

Na postavě šišlajícího tenoristy s germánským akcentem lze doložit i rozvinutou propracovanost hudebního vtipu. Moravcova parodie belcanta, kdy v árii v druhém dějství úmyslně zkazí nejvyšší tón, je nápadem tak neočekávatelným a šokujícím, že nevadí, že tentýž fór předvedou snad všichni zpěváci na jevišti. Jediný, kdo srandu kazí, je Kateřina Kněžíková, která coby primadona Daria zpívá čistě a z jejího hrdla zazní i skutečné belcanto.

Ukaž prsa, Agato!

Vpravdě okouzlující jsou travestitní herecké schopnosti Marka Gurbaľa, který ztvárnil matku Agatu, jíž Donizetti předepsal mužského protagonistu. Agata se snaží přesvědčit autora opery, aby složil rondo pro její dceru, a nakonec sama začne zpívat, a dokonce i baletit, což panu Gurbaľovi nejde a je to nesmírně legrační. Také ukazuje prsa. Vzhledem k druhořadému významu umění zpěvu pro tuto roli by nebylo od věci zamyslet se, zda do ní neobsadit Richarda Genzera, který má s parodováním operních pěvkyň a baletek bohaté zkušenosti. 

Ostatně, humor ve stylu nováckého pořadu Tele tele by se dal ve Stavovském divadle krájet a prodávat do zkostnatělejších operních domů. Zřejmě si to uvědomili i tvůrci inscenace, neboť na tělocvičnou kozu nechali v druhém dějství napsat slovo „skála“. Agata smaže čárku nad „a“ a připíše „la“, čímž je dokonán vtip otřásající samotné základy lidského pojmového uvažování. V Miláně by Vizváryho inscenaci mohli uvést při slavnostním zahájení příští sezony namísto plánovaného Chéniera s Netrebko.

Poprask v opeře ve Stavovském divadle
Zdroj: Národní divadlo/Patrik Borecký

Vtip je třeba opakovat

A tak se vystudovaní konzervatoristé pitvoří představením, předstírají, že neumí zpívat, přehrávají, mají alergické záchvaty a propšíkají celý výstup, nosí komické paruky a kopou se do zadnic. Ženám se kouká pod sukně a hned dvakrát se hraje na imaginární elektrickou kytaru. Opakování je mimochodem fenomén, na němž představení staví důkladně. Dvakrát do děje vpadne i produkční s otázkou, zda by si někdo nedal kafe, aby potřetí oznámil, že kafe došlo. Evoluce humoru dokonána jest.

Do legrácek se kongeniálně zapojil také orchestr Národního divadla pod vedením Enrica Dovica. Drobné falše v dřevech a žestích polechtají bránici, četné nepřesnosti, s jakými muzikanti a zpěváci kooperují, jsou spíše kameňákem. Obzvlášť ve scéně, kdy ansámbl sólistů stojí v hledišti před první řadou, tudíž zády k dirigentovi, pročež se ani trefit nemůže.

Ale vážně. Publikum se ve Stavovském divadle kromě několika bučících a protestujících konzervativců dobře bavilo a z nejednoho hrdla zazníval nepředstíraný smích. Nutno podotknout, že premiérové obecenstvo je často naladěno velkomyslně, neboť se přijdou podívat blízcí a známí tvůrců i účinkujících. Humor je však věcí nevyzpytatelnou a je proto otázkou, jak se bude představení pozdávat divákům při reprízách. Lze jen doufat, že budou od Národního divadla vyžadovat inteligentnější, civilizovanější zábavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...