Výjimečný, poetický a noblesní. Italský spisovatel Paolo Cognetti (*1978) svým románem Osm hor dosáhl zatímního vrcholu své tvorby. Český překlad Alice Flemrové nabízí mimořádný zážitek z četby, jež není ovšem prosta sociální kritiky ani tíživé fatality života.
Cognettiho vyprávění, složené ze tří oddílů (Hora dětství, Dům usmíření, Kamarádova zima), je založeno na protikladu osudu dvou přátel, jejichž východiska jsou zásadně odlišná. Bruno pochází z hor, Pietro je synem města. Přesto jejich společná láska k horám zdolává téměř všechno – rozdíly v individuální citlivosti, odstup v historickém čase a částečně i fatalitu samotného lidského bytí. Překonává i lásku.
Jsou lidé horalé – a potom lidé městští. Takový by mohl být pohodlný závěr na konci četby románu, jímž vstoupil italský spisovatel Paolo Cognetti do českého kontextu. Nicméně jeho příběh může být v zemi, kde nejvyšší vrchol vykazuje značný deficit růstu, vnímán poněkud zkresleně. Přesto, nebo možná právě proto, jde o knihu, jež by neměla být přehlédnuta v Česku na horách ani v nížinách.
Přátelství hory přenáší
I přes zdánlivou střídmost stylu je Cognettiho největší síla v obraznosti, jež se nebojí ani zřetelně otevřeného patosu. Příběh se odehrává v alpském masivu Monte Rosa, odehrát by se ale mohl kdekoliv. Špičky ledovců, na nichž zanechávají oba muži své stopy, totiž vyprávějí o nezdolné touze překonávat nejen vrcholy, ale i vlastní malost.
Stopy vězí ale i v malichernostech, touha je přítomná v zápase s predestinací – předurčením. Přesto, a nelze to přehlédnout, na povrch vzlíná sociální kritika, když autor popisuje odlišná materiální východiska jak v ideových postojích obou mladých mužů, tak v jejich osobních, místy až filozofických přesvědčeních. Není za tím jen odlišný původ těchto dvou přátel, ale také vztahy mezi jejich rodiči.
Víc než průvodce
Zjevné autobiografické zázemí autora prostupuje knihou na každé stránce, dodává jí na síle přesvědčivosti, stojí patrně i za způsobem slovesných prostředků, jež Cognetti volí. To není uhranutost náhlého setkání, ale intimní znalost.
Odtud pochází i noblesa a střídmost, v níž není na obdiv dávána poetičnost. Přesto tu je – a nebýt této poetické kvality mohla by kniha být jen trochu lepším průvodcem po jednom alpském údolí a jeho vrcholech ve čtyřech ročních obdobích (zimě a létě zejména).
Paolo Cognetti: Osm hor (Le otto montagne), v překladu Alice Flemrové vydalo nakladatelství Odeon, 2017.
