Recenze: Paolo Cognetti v Osmi horách zdolává vrcholy

Výjimečný, poetický a noblesní. Italský spisovatel Paolo Cognetti (*1978) svým románem Osm hor dosáhl zatímního vrcholu své tvorby. Český překlad Alice Flemrové nabízí mimořádný zážitek z četby, jež není ovšem prosta sociální kritiky ani tíživé fatality života.

Cognettiho vyprávění, složené ze tří oddílů (Hora dětství, Dům usmíření, Kamarádova zima), je založeno na protikladu osudu dvou přátel, jejichž východiska jsou zásadně odlišná. Bruno pochází z hor, Pietro je synem města. Přesto jejich společná láska k horám zdolává téměř všechno – rozdíly v individuální citlivosti, odstup v historickém čase a částečně i fatalitu samotného lidského bytí. Překonává i lásku.

Jsou lidé horalé – a potom lidé městští. Takový by mohl být pohodlný závěr na konci četby románu, jímž vstoupil italský spisovatel Paolo Cognetti do českého kontextu. Nicméně jeho příběh může být v zemi, kde nejvyšší vrchol vykazuje značný deficit růstu, vnímán poněkud zkresleně. Přesto, nebo možná právě proto, jde o knihu, jež by neměla být přehlédnuta v Česku na horách ani v nížinách.

Přátelství hory přenáší

Osm hor
Zdroj: Odeon

I přes zdánlivou střídmost stylu je Cognettiho největší síla v obraznosti, jež se nebojí ani zřetelně otevřeného patosu. Příběh se odehrává v alpském masivu Monte Rosa, odehrát by se ale mohl kdekoliv. Špičky ledovců, na nichž zanechávají oba muži své stopy, totiž vyprávějí o nezdolné touze překonávat nejen vrcholy, ale i vlastní malost.

Stopy vězí ale i v malichernostech, touha je přítomná v zápase s predestinací – předurčením. Přesto, a nelze to přehlédnout, na povrch vzlíná sociální kritika, když autor popisuje odlišná materiální východiska jak v ideových postojích obou mladých mužů, tak v jejich osobních, místy až filozofických přesvědčeních. Není za tím jen odlišný původ těchto dvou přátel, ale také vztahy mezi jejich rodiči.

Víc než průvodce

Zjevné autobiografické zázemí autora prostupuje knihou na každé stránce, dodává jí na síle přesvědčivosti, stojí patrně i za způsobem slovesných prostředků, jež Cognetti volí. To není uhranutost náhlého setkání, ale intimní znalost.

Odtud pochází i noblesa a střídmost, v níž není na obdiv dávána poetičnost. Přesto tu je – a nebýt této poetické kvality mohla by kniha být jen trochu lepším průvodcem po jednom alpském údolí a jeho vrcholech ve čtyřech ročních obdobích (zimě a létě zejména). 

Paolo Cognetti: Osm hor (Le otto montagne), v překladu Alice Flemrové vydalo nakladatelství Odeon, 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 8 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 13 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 17 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...