Recenze: Paolo Cognetti v Osmi horách zdolává vrcholy

Výjimečný, poetický a noblesní. Italský spisovatel Paolo Cognetti (*1978) svým románem Osm hor dosáhl zatímního vrcholu své tvorby. Český překlad Alice Flemrové nabízí mimořádný zážitek z četby, jež není ovšem prosta sociální kritiky ani tíživé fatality života.

Cognettiho vyprávění, složené ze tří oddílů (Hora dětství, Dům usmíření, Kamarádova zima), je založeno na protikladu osudu dvou přátel, jejichž východiska jsou zásadně odlišná. Bruno pochází z hor, Pietro je synem města. Přesto jejich společná láska k horám zdolává téměř všechno – rozdíly v individuální citlivosti, odstup v historickém čase a částečně i fatalitu samotného lidského bytí. Překonává i lásku.

Jsou lidé horalé – a potom lidé městští. Takový by mohl být pohodlný závěr na konci četby románu, jímž vstoupil italský spisovatel Paolo Cognetti do českého kontextu. Nicméně jeho příběh může být v zemi, kde nejvyšší vrchol vykazuje značný deficit růstu, vnímán poněkud zkresleně. Přesto, nebo možná právě proto, jde o knihu, jež by neměla být přehlédnuta v Česku na horách ani v nížinách.

Přátelství hory přenáší

Osm hor
Zdroj: Odeon

I přes zdánlivou střídmost stylu je Cognettiho největší síla v obraznosti, jež se nebojí ani zřetelně otevřeného patosu. Příběh se odehrává v alpském masivu Monte Rosa, odehrát by se ale mohl kdekoliv. Špičky ledovců, na nichž zanechávají oba muži své stopy, totiž vyprávějí o nezdolné touze překonávat nejen vrcholy, ale i vlastní malost.

Stopy vězí ale i v malichernostech, touha je přítomná v zápase s predestinací – předurčením. Přesto, a nelze to přehlédnout, na povrch vzlíná sociální kritika, když autor popisuje odlišná materiální východiska jak v ideových postojích obou mladých mužů, tak v jejich osobních, místy až filozofických přesvědčeních. Není za tím jen odlišný původ těchto dvou přátel, ale také vztahy mezi jejich rodiči.

Víc než průvodce

Zjevné autobiografické zázemí autora prostupuje knihou na každé stránce, dodává jí na síle přesvědčivosti, stojí patrně i za způsobem slovesných prostředků, jež Cognetti volí. To není uhranutost náhlého setkání, ale intimní znalost.

Odtud pochází i noblesa a střídmost, v níž není na obdiv dávána poetičnost. Přesto tu je – a nebýt této poetické kvality mohla by kniha být jen trochu lepším průvodcem po jednom alpském údolí a jeho vrcholech ve čtyřech ročních obdobích (zimě a létě zejména). 

Paolo Cognetti: Osm hor (Le otto montagne), v překladu Alice Flemrové vydalo nakladatelství Odeon, 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 3 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 6 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled