Recenze: Operace Anthropoid v lehce hollywoodském aranžmá

Cillian Murphy alias filmový Jozef Gabčík uvedl do českých kin česko-britské drama Anthropoid o atentátu na Heydricha. Premiéru měl snímek hříčkou osudu v den, kdy se přesně před 75 lety stal Heydrich zastupujícím říšským protektorem. Slušná anatomie atentátu „ v přímém přenosu“ vstupuje do českých kin 28. září, na Den české státnosti.

Autentické, velké a silné téma atentátu na Heydricha objevili filmaři již dávno předtím, než se britský režisér, scenárista a kameraman Sean Ellis začal před nějakými patnácti lety připravovat na jeho zfilmování.

O Anthropoidu před Anthropoidem

Nejrychleji zareagoval slavný Fritz Lang téměř dvouapůlhodinovou válečnou pohádkou I katové umírají (1943), která ovšem fabulovala ve velkém (americkém) stylu a s historickou pravdou si moc netykala. Zhruba o dvě desetiletí později vznikla česká válečná klasika, Atentát (1964) Jiřího Sequense, která má působivou atmosféru napínavé rekonstrukce, zatímco Operace Daybreak z roku 1975, bondovského režiséra Lewise Gilberta, dělá znovu z historické reality vlažnou bramboračku.

Atentát (1964, režie: Jiří Sequens)
Zdroj: LFŠ

Návrat k fascinující a výmluvné síle historických faktů pak představuje zdařilý slovenský dokument s ilustrativním názvem Atentát na Heydricha – Príbeh Jozefa Gabčíka a Jana Kubiša, který toto téma reflektoval před třemi lety, tedy v době, kdy Sean Ellis vítězí na festivalu Sundance svým drsným snímkem Metro Manila a rozhoduje se, že jeho následujícím opusem bude již dlouho připravovaný a opečovávaný projekt Anthropoid.

Hollywoodské aranžmá

Má tohle téma poctivě nastudováno, ví s kým, co a jak chce točit. S respektem k příběhu odvahy a obětování začíná v létě 2015 natáčet na super šestnáctku handkou, které se sám ujal, aby zprostředkoval syrovou, stísněnou a zoufalou atmosféru osobního a fascinujícího příběhu dvou mužů, kteří to nevzdali.

Československá exilová vláda v Londýně v prosinci 1941 ve snaze oživit domácí odboj vyslala na území protektorátu hned tři diverzní výsadky, z nichž jeden nesl krycí název Anthropoid. Tato mise měla nejvyšší prioritu, neboť jejím úkolem bylo provést atentát na jednoho z klíčových inicátorů holocaustu, zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který si vysloužil přezdívku „pražský řezník“.

Příběh jako je tento je specifický tím, že jeho průběh i pointu všichni známe. A přesto nás dokáže znovu zaujmout a oslovit. A to i v Ellisově lehce „hollywoodském“ aranžmá, které pracuje se stylizovaným patosem v závěru, explicitní brutalitou, která jako by sem pronikla z jiného žánru, tíživým vizuálem okupované Prahy a profesionálně zvládnutými akčními sekvencemi (atentát na Heydricha a zejména závěrečná, nerovná bitva v Chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici).

Odhodlaný Gabčík, mdlý Kubiš

V ústředním hereckém tandemu dominuje odhodlaný, neváhající a nepochybující Gabčík Cilliana Murphyho, jemuž spíš mdle sekunduje až v závěru probuzený, monotónní „manekýn“ Jamie Dornan (Padesát odstínů šedi) jako Jan Kubiš.

Anna Geislerová to ve dvojici s Charlotte Le Bonovou nemá snadné, ale typově přesně zahrála ženu, která zná cenu za vybraný terč a je ochotná ji zaplatit. Jen práce s akcenty a kvalita některých dialogů způsobuje, že na film se lépe kouká, nežli se poslouchá.

6 minut
Anthropoid v českých kinech
Zdroj: ČT24

Celkově je Anthropoid autentickým, syrovým, nekašírovaným a postupně gradujcím svědectvím o odvaze, zradě, obětování a nutnosti vybrat si svoji stranu bojiště. Svědectvím, jemuž je možné věřit a které je nutné si připomínat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela Loretta Switová, známá jako „Šťabajzna“ ze seriálu M.A.S.H.

V pátek krátce po půlnoci zemřela americká televizní a filmová herečka Loretta Switová. Bylo jí 87 let. Proslavila se hlavně rolí Margarety „Šťabajzny“ Houlihanové v americkém válečném komediálním seriálu M.A.S.H., který běžel mezi roky 1972 a 1983.
před 5 hhodinami

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
před 11 hhodinami

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 14 hhodinami

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
před 18 hhodinami

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
29. 5. 2025Aktualizováno29. 5. 2025

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
29. 5. 2025

Do Česka míří film, jemuž se v Cannes tleskalo 19 minut

Mezigenerační trauma jedné umělecky založené rodiny zvedlo publikum canneského festivalu na nohy na devatenáct minut vyplněných potleskem. Pro české distributory i to může být posvěcením šťastné ruky. Filmy totiž někdy nakupují už roky před premiérou, kdy nemají k dispozici ani scénář, což může přinést obchodní riziko. Jindy vybírají přímo na festivalu.
29. 5. 2025

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
29. 5. 2025
Načítání...