Recenze: Odysea oceánografa Cousteaua propluje i úskalími

Loď Calypso právě vplula do českých kin a za kormidlem je kapitán Jacques-Yves Cousteau. Během jeho filmové Odysey se s ním diváci ponoří nejen pod mořskou hladinu, ale i pod povrch jeho neklidného života.

Za symbolický jeden frank si Cousteau bývalou minolovku pronajal od irského pivního magnáta sira Thomase Loela Guinnesse a učinil z ní zřejmě nejslavnější oceánografickou kocábku všech dob. K její i Cousteauově popularitě hodně přispěl legendární dokument Svět ticha (který vítězně zčeřil vodu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes i na Oscarech) a populární televizní seriály (typu Cousteauova odysea nebo Podmořský svět Jacquese Cousteaua).

Všechno ale začalo mnohem dřív, v okamžiku, kdy tehdejší námořní důstojník Jacques-Yves Cousteau spolu s inženýrem Emilem Cagnanem zkonstruovali v roce 1943 přelomový potápěčský přístroj akvalung, který umožnil dýchat pod vodou stejně svobodně, jako dýchají ryby. A s každým výdechem, jenž uvolní oblak stříbrných bublin, které se jako symbol života roztančí hlubinou, se Jacques-Yves přibližuje k naplnění svých snů. Jeho sen ale není jen čirá, spirituální esence, ale má i svůj dramatický a kontroverzní background, skrytou a někdy i trpkou pravdu o rytíři moří, jehož štít nebyl vždy zcela neposkvrněný.

2 minuty
Dobrodruh Cousteau ve filmu
Zdroj: ČT24

Velkým snem kapitána Cousteaua byl dům na břehu moře, kde Odysea v roce 1949 začíná. Ale záhy je zřejmé, že tento dobyvatel podmořských světů, vynalézavý podnikatel, který to umí stejně dobře za kormidelním kolem jako před kamerou, a také neúnavný budovatel říše, která nejednou tone v dluzích, na souši dlouho nevydrží. A tak s ním poplujeme Rudým mořem, proklouzneme Hormuzským průlivem, budeme se potápět u Kapského města a z Ohňové země nabereme kurz k ledovcům Antarktidy, která dokoná přerod Cousteaua neúnavného byznysmana v Cousteaua zaťatého ekologa.

S respektem, ale bez adorace

Životopisný snímek Odysea je šestým celovečerákem režiséra Jerôma Sallea, jenž, podobně jako Cousteau, netočí film o podmořském světě živočichů, ale o lidech, kteří dobývají nové světy. Komponuje ho jako story muže, jenž žije na jeden dlouhý nádech, bez time outů a kompromisů, a který téměř dokonale naplnil svůj bonmot: „Nejlepší způsob, jak pozorovat ryby, je stát se sám rybou.“ Salle přistupuje k téhle legendární „ploutvi“ s respektem, ale bez svazující adorace, a nebojí se dotknout Cousteauových pochybností, omylů, sebestřednosti i manželských přešlapů.

Citlivou ruku prokázal při sestavení týmově fungujícího castingu, v němž dominuje tichá a stmelující síla Audrey Tautouové, kombinující empatii Amélie z Montmartru s odolností jediné ženy na palubě Calypsa; charismatický Lambert Wilson, který byl k vidění v Matrixu a jehož šarmu je snadné podlehnout, a talentovaný Pierre Niney, který se nám nedávno představil jako Yves Saint Laurent a tady dokazuje, jak nesnadné je být synem slavného otce.

Salleho Odysea zachycuje hlavně rodinný a osobní život výjimečného muže. Osudovým obloukem se v ní prolne prolog a finále, autentický vizuál, jehož podmořské záběry jsou tentokrát „jen“ spektakulární kulisou, povinné ekologické poselství a také pocit, že jsme byli svědky něčeho emotivního a starosvětsky nostalgického, co nám dnes tak trochu chybí. Roboti, kteří jsou levnější, bezpečnější a nemají problémy s dekompresí, tohle nahradit nemohou. Dvě hodiny s touhle posádkou a jejím kapitánem utečou jako voda, ubíhající pod kýlem Calypsa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...