Recenze: O život

Už úvodní titulková sekvence rukou natahujících kondomy na testovací kolík mnohé napovídá o cílovém divákovi, pro kterého je film určen. Titul lze označit za typickou teenagerskou komedii s přesahy sond do oblasti podvědomí a filozofie, zpracovaných v lehké nadsázce, místy až v parodii. Hlavní dějová linie je velmi jednoduchá a sama o sobě vystačí na tuctovou mládežnickou tragikomedii s nechtěným početím.

Student medicíny Michal přijíždí se svou kamarádkou na party do chaty v lese. Druhý den ráno zde zůstává shodou okolností sám s krásnou neznámou Zitou, což záhy vyústí ve vášnivé milování. Problém dvojice nastává ve chvíli, kdy dojde k protržení kondomu a následnému boji s časem nechtěného početí. Limit podání ochranného prostředku je do poledne následujícího dne, aniž by muselo dojít k potratu.
 
Režisér Šteindler spolu se scenáristy (Halina Pawlovská, Jiří Vejdělek, Tomáš Putna) se rozhodli tuto jednoduchou zápletku ozvláštnit řadou dalších motivů. Jedná se o sérii snových scén, kde sledujeme Michalova potlačená traumata a touhy (elektrizující výjimečné schopnosti, s jakými je schopen například oživovat mrtvé během přednášky patologie) a filozofické přemítání o smyslu života ve formě putování duchů buddhisty a bývalého křesťanského senátora Palcáta. Nutno přiznat, že tato kombinace působí nejprve jako ozvláštnění, později zmatečně nepřehledně, v závěru až bizarně povrchně. Prolíná se tu příliš mnoho linií ve snaze sdělit a pobavit, což přičítám na vrub většímu množství scenáristů.
 
Humor v nadsázce přechází od klasicky teenagerovského (vtípky okolo nechtěného početí), přes černý, až k vyložené tvůrcově parodii sebe sama (Milan Šteindler jako režisér sci-fi porno filmu). Významnou roli hrají i zdařile stylizované trikové sekvence, kde sledujeme honbu spermií k vajíčku, což zdůrazňuje dramatický podtext závodu s časem Michala a Zity.
 
V hlavních rolích se představuje idol mladých Vojta Kotek v další z jeho filmově teenagerovských rolí (Snowborďáci, Rafťáci) a dosud méně známá Dorota Nvotová. Zatímco Kotek přirozeně vytváří postavu mladíka v řadě poloh od slušného stydlína k vypočítavému chytrákovi, Nvotová se pohybuje v rámci jedné linie ufňukané a místy až protivné, koktající naivky. Nutno podotknout, že scénář hercům ani neposkytl prostor k rozehrání většího množství možných poloh. To se týká i Bohumila Klepla, který zobrazuje fanatického křesťana Palcáta, gestikulujícího na úrovni parodie či věčně se usmívajícího budhistu Roberta Nebřenského - oba na úrovni typu. Nachází se zde i řada známých hereckých tváří, ozvláštňujících děj jen svým objevením (Halina Pawlovská, Bořivoj Navrátil či pornohvězda Robert Rosenberg).
 
Film Milana Šteindlera hodnotím jako odvážný pokus o vytvoření postmoderní teenagerské komedie s prolínáním žánrů i vizuálních stylů. S přemírou scenáristických ambic a nedostatkem režijní rozvahy. V jejím důsledku působí řada scén buďto obsahově povrchně anebo přehnaně parodicky.

Režie: Milan Šteindler
Hrají: Vojta Kotek (Michal), Dorota Nvotová (Zita), Bohumil Klepl (senátor Palcát)

Celkové hodnocení: 50 % 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Trump ohlásil stoprocentní clo na filmy vyrobené v zahraničí

Prezident Spojených států Donald Trump na své sociální síti Truth Social oznámil clo ve výši sto procent na všechny filmy vyrobené v zahraničí. Filmový průmysl v USA včetně Hollywoodu je podle Trumpa „ničen“, a to záměrně cizími státy, takže jde o hrozbu pro národní bezpečnost. Podle listu Variety Trump svým oznámením „šokoval“ Hollywood.
5. 5. 2025Aktualizováno5. 5. 2025

Český trh pocítí cla na film, nebudou ale likvidační, říká šéf producentské asociace

Uvalení stoprocentních cel na všechny filmy vyrobené mimo USA, které avizoval americký prezident Donald Trump, by na české producenty určitě mělo dopad, ale ne likvidační. Řekl to předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. Odhadl, že americké zakázky tvoří asi polovinu ze všech zahraničních v tuzemsku. Ministerstvo kultury bude analyzovat, jak by českou audiovizi případná americká cla ovlivnila.
5. 5. 2025Aktualizováno5. 5. 2025

Agathu Christie oživila AI, ale zločin to není

Jako by vás učila ona sama, tvrdí britská platforma BBC Maestro o kurzu psaní detektivek, který vede Agatha Christie – stvořená umělou inteligencí. Virtuální dvojnice nejslavnější a nejprodávanější autorky detektivních příběhů vznikla se svolením jejích dědiců. A mohla by sloužit jako příklad etického používání AI.
5. 5. 2025

Na kolena. V Městském divadle Brno hrají Šakalí léta

Městské divadlo v Brně uvádí Šakalí léta. Původně filmový muzikál z období padesátých let vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha.
5. 5. 2025
Načítání...