Recenze: Můj boj o ztracené vzpomínky pokračuje na Ostrově chlapectví

Třetí kniha šestidílné ságy Můj boj od norského spisovatele Karla Ove Knausgårda se vrací názvem Ostrov chlapectví do autorova dětství. Introspektivní náladu, brázděnou impresivní přírodní vegetací, namaloval autor s obsedantním sklonem pro detail. Koketérie s Marcelem Proustem dosahuje nezřízené nevážnosti.

Každý lecco pamatujeme, někdo si ale pamatuje snad všechno. Karl Ove Knausgård, norský sebezpytný spisovatel, pokračuje v psaní své ságy, kterou nazval provokativně Můj boj, aniž by mu v tom někdo bránil. Kromě Německa, kde tento název raději šalamounsky vynechali.

Po smrti (otce) – v knize první – přichází láska (k ženě) v knize druhé. Kniha třetí je o chlapectví, jež dříme, jak víme, v každém muži fakticky celý život. Knausgård píše pozpátku vpřed.

Spolu s vypravěčem se tentokrát ocitáme na jižním pobřeží Norska, konkrétně v oblasti Tromøya, na nejrozlehlejším ostrově země, kam se jednoho dne stěhuje celá rodina: otec, matka, bratr – i malý Karl Ove. Ano, máme tu čest se opět vracet do vzpomínek zralého muže, který čtenáři vyjevuje, čím se zabýval, když mu bylo nějakých pět šest let.

Rybář na ostrově vzpomínek

Ostrov chlapectví se zdá být izolovaným místem, jež si vystačí samo se sebou stejně jako malý Karl Ove. Tento přecitlivělý chlapec se zabývá závažnými věcmi, například: Jak se správně vymočit a vykadit (nejlépe ze stromu), jak se neutopit na plaveckém kurzu (v ostudné dámské koupací čepici) či jak přelstít krutého otce (nějakou pravděpodobnou báchorkou).

Kolorit vztahů sociálních (rodiče, spolužáci) dotváří kolorit přírodní (jezero, les, louka). Chlapec loví jako rybář na ostrově vzpomínek své intenzivní zážitky a předává je laskavému čtenáři.

Jaké úlovky to jsou? Třpytí se jako falešné plotice, ačkoliv v Norsku by člověk čekal alespoň někdy nějakou tu tresku. Vzpomínky se lesknou jako klamavé obrazy na hladině, pod níž se autor dostává zřídka, ba téměř vůbec. Chtějí to být vzpomínky zasazené jako vzácné střípky do koruny času. Jde ale převážně o úzkostné epizody – pokud si je skutečně sám zapamatoval, a nešlo jen o nastavované převyprávění někoho jiného.

V kočárku zachytil alespoň prožitek barev kukátkem, později ucítil třeba měkkou vůni lesa, osení nebo vlahý déšť. Je to vyprávění lyrické, nostalgické a místy nechutně popisné.

Číst pozpátku vpřed

Na počátku sedmdesátých let, do nichž se vedle vjemů vkrádají i politické projekty (duch doby byl sociálně-demokratický a pokrokový), se už budoucí spisovatel nesnaží najít s kamarády skrytý poklad, ale hledá nějaký smysl, jemuž by se oddal. Nabízí se Bůh, ale také populární (rocková) kultura: kapely jako Status Quo, Queen, Slade. To vše tu je, klokotá v mladé, těkající mysli, násobené prvními erotickými impulsy, jež mají dívčí jména.

Práce s pamětí, jak jsme si již zvykli v jeho předchozích dvou knihách, je selektivní – a ani jiná být nemůže, byť se snaží navodit jiný dojem. Marketingové zadání představovat tohoto Nora jako nového Prousta je ovšem již trochu únavné, neboť povrchní, podobně jako některé symbolické tendence autora zasadit své myšlenky (včera i dnes) do kontextu doby.

Pro ty, kteří váhají nad tím, zda začít číst Knausgårda (zítra nebo pozítří), stojí zato dodat, že začít se dá třeba třetí knihou, dostat se k druhé, a zatím skončit u té první. Čtenáři sice půjdou proti běhu vydání knih, zato chronologicky. Tak, jak spisovatel Knausgård píše – tedy pozpátku vpřed – může čtenář číst v duchu chaosu doby: napříč. Může zůstat třeba i jen u této knihy. Soudím, že jako úvod do šestidílné ságy je zatím nejlepší.

Karl Ove Knausgård: Můj boj 3 – Ostrov chlapectví. V překladu Kláry Dvořákové Winklerové vydalo nakladatelství Odeon, 2018. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 8 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 13 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 17 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...