Recenze: Můj boj o ztracené vzpomínky pokračuje na Ostrově chlapectví

Třetí kniha šestidílné ságy Můj boj od norského spisovatele Karla Ove Knausgårda se vrací názvem Ostrov chlapectví do autorova dětství. Introspektivní náladu, brázděnou impresivní přírodní vegetací, namaloval autor s obsedantním sklonem pro detail. Koketérie s Marcelem Proustem dosahuje nezřízené nevážnosti.

Každý lecco pamatujeme, někdo si ale pamatuje snad všechno. Karl Ove Knausgård, norský sebezpytný spisovatel, pokračuje v psaní své ságy, kterou nazval provokativně Můj boj, aniž by mu v tom někdo bránil. Kromě Německa, kde tento název raději šalamounsky vynechali.

Po smrti (otce) – v knize první – přichází láska (k ženě) v knize druhé. Kniha třetí je o chlapectví, jež dříme, jak víme, v každém muži fakticky celý život. Knausgård píše pozpátku vpřed.

Spolu s vypravěčem se tentokrát ocitáme na jižním pobřeží Norska, konkrétně v oblasti Tromøya, na nejrozlehlejším ostrově země, kam se jednoho dne stěhuje celá rodina: otec, matka, bratr – i malý Karl Ove. Ano, máme tu čest se opět vracet do vzpomínek zralého muže, který čtenáři vyjevuje, čím se zabýval, když mu bylo nějakých pět šest let.

Rybář na ostrově vzpomínek

Ostrov chlapectví se zdá být izolovaným místem, jež si vystačí samo se sebou stejně jako malý Karl Ove. Tento přecitlivělý chlapec se zabývá závažnými věcmi, například: Jak se správně vymočit a vykadit (nejlépe ze stromu), jak se neutopit na plaveckém kurzu (v ostudné dámské koupací čepici) či jak přelstít krutého otce (nějakou pravděpodobnou báchorkou).

Kolorit vztahů sociálních (rodiče, spolužáci) dotváří kolorit přírodní (jezero, les, louka). Chlapec loví jako rybář na ostrově vzpomínek své intenzivní zážitky a předává je laskavému čtenáři.

Jaké úlovky to jsou? Třpytí se jako falešné plotice, ačkoliv v Norsku by člověk čekal alespoň někdy nějakou tu tresku. Vzpomínky se lesknou jako klamavé obrazy na hladině, pod níž se autor dostává zřídka, ba téměř vůbec. Chtějí to být vzpomínky zasazené jako vzácné střípky do koruny času. Jde ale převážně o úzkostné epizody – pokud si je skutečně sám zapamatoval, a nešlo jen o nastavované převyprávění někoho jiného.

V kočárku zachytil alespoň prožitek barev kukátkem, později ucítil třeba měkkou vůni lesa, osení nebo vlahý déšť. Je to vyprávění lyrické, nostalgické a místy nechutně popisné.

Číst pozpátku vpřed

Na počátku sedmdesátých let, do nichž se vedle vjemů vkrádají i politické projekty (duch doby byl sociálně-demokratický a pokrokový), se už budoucí spisovatel nesnaží najít s kamarády skrytý poklad, ale hledá nějaký smysl, jemuž by se oddal. Nabízí se Bůh, ale také populární (rocková) kultura: kapely jako Status Quo, Queen, Slade. To vše tu je, klokotá v mladé, těkající mysli, násobené prvními erotickými impulsy, jež mají dívčí jména.

Práce s pamětí, jak jsme si již zvykli v jeho předchozích dvou knihách, je selektivní – a ani jiná být nemůže, byť se snaží navodit jiný dojem. Marketingové zadání představovat tohoto Nora jako nového Prousta je ovšem již trochu únavné, neboť povrchní, podobně jako některé symbolické tendence autora zasadit své myšlenky (včera i dnes) do kontextu doby.

Pro ty, kteří váhají nad tím, zda začít číst Knausgårda (zítra nebo pozítří), stojí zato dodat, že začít se dá třeba třetí knihou, dostat se k druhé, a zatím skončit u té první. Čtenáři sice půjdou proti běhu vydání knih, zato chronologicky. Tak, jak spisovatel Knausgård píše – tedy pozpátku vpřed – může čtenář číst v duchu chaosu doby: napříč. Může zůstat třeba i jen u této knihy. Soudím, že jako úvod do šestidílné ságy je zatím nejlepší.

Karl Ove Knausgård: Můj boj 3 – Ostrov chlapectví. V překladu Kláry Dvořákové Winklerové vydalo nakladatelství Odeon, 2018. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 21 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 23 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.