Recenze: Mravenčí práce se vyplácí. Marvelovské universum posílil Ant-Man

Druhé šance se v životě nevyskytují často. Ale šikovný čórkař Scott Lang ji právě dostal. Když to nevyjde, spláchne ho to do kanálu, když uspěje, bude superhrdinou, který právem stane po boku Avengers. Svět je znovu v problémech, a tak se Scott musí pochlapit, stát se hustým Ant-Manem a dát věci do cajku. Na další adaptaci marvelovské komiksovky půjdou rádi do kina nejen mravenci.

Fundus komiksového Marvelu je nekonečný, stejně jako je nekonečná fantazie pánů Stana Leeho, Larryho Liebera a Jacka Kirbyho, kteří v roce 1962 Ant-Mana stvořili. Na adaptaci tu klíčové figury čekají ve frontě a tentokrát už konečně došlo na jednoho ze zakládajících členů Avengers, jenž se dokáže razantně zmenšit a stát střelou, která rozdává parádní rány.

Částice, zmenšující vzdálenost mezi atomy, objevil před čtyřiceti lety geniální biofyzik Dr. Henry „Hank“ Pym (Michael Douglas). Na rozdíl od Iron Mana čili lehkého narcise, geniálního vynálezce a podnikatele Tonyho Starka, který dodával zbraně americké armádě a posléze organizaci S.H.I.E.L.D., si je Hank Pym vědom, jak ohrožující by bylo, kdyby se jeho objev dostal do nesprávných (rozuměj nepřátelských) rukou. A tak klíčový vzorec svého vynálezu nehodlá prozradit nikomu, dokud bude žít.

Ale to nemusí být příliš dlouho, protože na něj tlačí ambiciózní magor Darren Cross alias Yellowjacket (Corey Stoll), který se snaží replikovat jeho výzkum, výsledky bouchnout a udělat se pro sebe. Zestárlý Hank Pym není svému okolí nebezpečný, pokud ho ovšem pořádně nenaštvete – a to se právě teď stalo. Navíc ví o někom, kdo mu v téhle mravenčí misi, kromě namakané dcery Hope (Evangeline Lillyová), významně píchne.

Ant-Man aneb sympatický zloděj Scott Lang (Paul Rudd) tak činí s vtipem, nadhledem a místy až v pohádkovém rauši - viz jeho závěrečný souboj s Yellowjacketem v dětském pokojíku, kde v akčním baletu mezi zvětšováním a zmenšováním sehraje půvabnou roli i vykulená (protože vykolejená) Mašinka Tomáš, vypůjčená z animovaného britského seriálu Davida Miltona z roku 1984. 

Ant-Man
Zdroj: ČT24/Falcon

Rodák ze Severní Karolíny Peyton Reed (Yes Man) nepatří mezi absolutní režijní špičku, odpracováno má hlavně na televizních seriálech a projekt Ant-Mana převzal v roce 2014 poté, co se na něj dlouhých osm let připravoval režisér Edgar Wright se svým scenáristou Joem Cornishem (měli za sebou již tři verze scénáře a testovací sekvenci). Takováto změna mohla projekt vážně ohrozit, ale nově příchozí z druhého sledu se toho nezalekli a odvedli velice slušnou práci, což platí i o představiteli titulní role Paulu Ruddovi (40 let panic).  

Jen dabing místy lehce zatahá za uši, takže autentická zvuková stopa v titulkované verzi dospělé publikum více osloví. Zajímavé nápady nabízí i originální vizuál, akce není na daný formát příliš, ale má potřebnou dynamiku (zatímco mezihry plní spíš funkci retardérů) a tradiční vzkaz anoncující věci příští najdete i mezi závěrečnými titulky.

Ant-Man je dvanáctým dílem volné megasérie MCU (Marvel Cinematic Universe), a jakkoli nabízí spíše vlažnějšího záporáka, volnější, zejména počáteční tempo a vizi dokonalého vojáka o velikosti hmyzu (tuhle představu jsem navzdory snaze úplně neskousnul), je pořád velkou a profesionálně odvedenou zábavou, slušně zapadající do marvelovského megaprojektu (byť ho nijak extrémně neobohacuje). Je to pohodová, prázdninová oddychovka, kde je na co se koukat a komu držet palce, jedoucí na vlně známé „franšízy“, kde k Iron Manovi, Kapitánovi Americe, Hulkovi, Thorovi a dalším přibyl od 16. července v kinech jeden výživný mravenec „akce všeho druhu“. Uvidíme, jak se projeví příště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 16 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.