Recenze: Lví král (3D)

Jeho říše se rozkládá všude tam, kam slunce dosáhne, a v jeho paprscích se třpytí dva Oscary a tři Zlaté Glóby. Její hranice lemuje přes rekordních padesát pět milionů prodaných kazet a generace aplaudujících filmových diváků, které spolu s ním vyrostly a jejichž obdiv a nadšení z něj učinily legendární animovaný kult devadesátých let. Zřejmě nejpopulárnější, ručně kreslený animák všech dob by mohl za zvuků oscarové pecky Eltona Johna „Can You Feel the Love Tonight“ poklidně dřímat na vavřínech (které mu hned tak někdo nevezme), ale přesto se znovu vrací, aby podráždil nostalgiky a v 3D formátu oslovil novou generaci diváků.

Když se před sedmnácti léty lev Simba vrátil z vyhnanství, aby se ujal vlády nad říší zvířat, převzal odpovědnost dospělého a dostál tak pravidlům „kruhu života“, nechal hyeny, aby ze lstivého strejdy Scara udělaly předložku a majestátně vystoupal na Lví skálu, diváci šíleli nadšením a slzeli dojetím. Tenhle srozumitelný příběh, plný jednoduchých a oslovujících emocí, totiž přinesl v dokonalém rodinném balení drama, lásku, vtip a (jak jinak) vítězný boj Dobra se Zlem, vymakané zvířecí figury (které svůj příběh dokáží odvyprávět bez přítomnosti jediné lidské postavy), skrytou vzpomínku na Mickeyho Mouse, úlevnou filozofii „Hakuna Matata“ (nech to plavat, hoď starosti za hlavu), skvělou hudbu Hanse Zimmera a hitovky Eltona Johna. Tomuto všeobjímajícímu mixu je stále radost podlehnout, bez ohledu na to, zda bude Lví král srovnáván s dětsky upravenou variantou Shakespearova dramatu, Starým zákonem nebo Aristotelovou Poetikou, či kritizován za příliš edukativní patos, dnes možná již málo agresivní dikci a nějakou tu podprahovou alegorii.

  • Lví král 3D zdroj: Falcon / Disney Enterprises
  • Lví král 3D zdroj: Falcon / Disney Enterprises

Prostě přišel znovu

v anoncovaném, byť sotva znatelném 3D formátu, jenž je spíše záminkou pro jeho další uvedení na velké filmové plátno, které mu tolik sluší. Nová technologie mu totiž nic zvláštního nepřidává, ba chce se dokonce říci, že kromě vstupních a finálních panoramatických sekvencí je pro necvičené oko takřka nepostřehnutelná. Skrze speciální brýle budete totiž vidět hlavně původní dokonalou animaci z poloviny devadesátých let, která je schopna oslovit diváky dnes stejně jako tehdy a sledovat epický příběh o lásce, zradě a vítězi, který se málem nestal králem, jakkoli k tomu byl předurčen. Navzdory předpokládanému (a naplněnému) disneyovskému happy endu je to docela drsná story, ve které malé lvíče Simba přijde zásluhou po moci bažícího strejdy Scara o otce a sám téměř zemře v dobrovolném vyhnanství nebýt jednoho pohodového prasete, přidrzlé surikaty, zamilované lvice Naly a opičího šamana Rafikiho, který mu spolu s duchem mrtvého táty Mufasy vysvětlil, že před minulostí nemůže správný lev zdrhat, ale že je třeba se s ní se vztyčenou hřívou vyrovnat. A tak se prozřelý Simba vydal zpátky, aby zachránil zdevastovanou lví říši, vykostil křiváka Scara, poslal všechny hyeny tam, kam patří, a oznámil celému zvířecímu světu, že na Lví skále stanul nový král.

Opravdu to znovu téměř dokonale funguje, po téměř dvou desetiletích animovaného „boomu“, který přinesl tolik nového, a to rozhodně nikoli díky tomu, že by původní, ručně kreslená klasika byla v tomto případě významně „přizdobena“ 3D konverzí.

Originál válcuje novou dimenzi

která jako přidaná hodnota nijak zvlášť nefunguje a je tu možná hlavně ze dvou důvodů. Jednak si nová generace filmových diváků (které chce Lví král oslovit) již zvykla prohlížet filmové plátno optikou „kouzelných“ brýlí, což může při přepisu klasických předloh v budoucnu přinést spoustu samoúčelného a odbytého, ale snad sem tam i něco úžasného a vzrušujícího. A za druhé Walt Disney evidentně uznal životaschopnost nového formátu Blue-ray, začal v něm vydávat tzv. „platinovou edici“ svých hitů a pravděpodobně nikoho nepřekvapí, že mezi zvolenými tituly nechybí Lví král. A jeho uvedení v 3D konverzi, spojené se sugestivním 7.1/3D zvukovým mixem v kinech, tak může být (a pravděpodobně také je) jen zahřívacím kolem před následnou Lví expanzí na Blue-ray.

Ať už jsou důvody jakékoli, Lví král se ještě jednou vrátil na velká plátna, a to je dobře! I tentokrát ho uslyšíme v slušně dabované verzi z roku 1994, byť při vší úctě k českým interpretům s pocitem, že by nebylo špatné slyšet místo Stanislava Fišera Rowana Atkinsona, na místě Pavla Soukupa Jeremyho Ironse či Whoopi Goldbergovou místo Jany Drbohlavové (to, že  Jitka Zelenková fakt není Elton John, není třeba dál rozvádět). Nicméně ať už promlouvá ústy kohokoli, hlášky typu „Být statečný neznamená vyhledávat nebezpečí“ či „Domov máš tam, kde složíš zadek“, které mu padají z tlamy, nejsou laciné morality, ale přirozené repliky jeho (ale vlastně i našeho) života. Distribuční nasazení zcela nepochybně nebude masivní, tak popadněte všechny lví story nepolíbené děti, co jsou v dosahu a najděte si ho na filmovém plátně multiplexu, ať ho neprošvihnete, než definitivně sleze ze Lví skály už pouze do krotké dimenze domácího kina.

  • Lví král 3D zdroj: Falcon / Disney Enterprises http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2846/284559.jpg
  • Lví král 3D zdroj: Falcon / Disney Enterprises http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2846/284558.jpg
  • Lví král 3D zdroj: Falcon / Disney Enterprises http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2846/284548.jpg
  • Lví král 3D zdroj: Falcon / Disney Enterprises http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2846/284549.jpg

THE LION KING

USA 1994, 87 min., český dabing, přístupný, 3D konverze – Robert Neuman 2011.Režie: Roger Allers, Rob Minkoff.Scénář:Irene Mecchiová,  Jonathan Roberts, Linda Woolvertonová.Kamera:Robyn L. Roberts.Výtvarník:Chris Sanders.Hudba:Hans Zimmer.Písně:Tim Rice, Elton John.

Mluví:Rowan Atkinsdon/S. Fišer (Zazu), Matthew Broderick /M. Sobotka, zpívá J. Langmajer (Simba), Jeremy Irons/P. Soukup (Scar), James Earl Jones/M. Moravec (Mufasa), Whoopi Goldbergová/J. Drbohlavová (Shenzi).

FOTO:FALCON - V kinech od 1. září 2011

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 16 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...