Recenze: Lucerna v Dlouhé svítí národu na cestu

Divadlo v Dlouhé připravilo líbeznou podívanou, v režii Hany Burešové uvedlo Jiráskovu Lucernu tak, aby se soudobý divák nenudil a přece se na své češství dobře upamatoval. Pohádku o svobodě, vzdoru, národním symbolu a čisté lásce proložili muzicírováním, které umožňují hudební vlohy souboru, v čele s Janem Vondráčkem v roli učitelského mládence.

Pro potřeby nového kusu původní text upravili Hana Burešová s dramaturgem Štěpánem Otčenáškem, scéna Davida Marka přitaká pohádkovému pojetí i parodii na velká národní jeviště.

Atraktivním se jeví obsazení trampského Arnošta Goldflama do role starého vodníka Ivana, mladý vodník Michal v podání Martina Matejky pobaví tanečním využitím růžových pentlí. Magdalena Zimová coby žárlivá Klásková v každé ze svých scén rozdmýchá jevištní energii.

Azyl lesní tůně

Mladé kněžně Evy Hacurové nechybí sebevědomí, noblesa ani uvěřitelná pokora v závěru hry. Mlynář Igora Orozoviče je spolehlivě pevný ve svých postojích, Vrchní Miroslava Hanuše nezklame vtipnou šarží agilního nadřízeného. Je toho více, co stojí za zmínku a vede ke vkusnému obveselení publika. Takže kněžnina replika „Kdyby tu alespoň změna byla, ale ne- nuda za nudu“ se rozhodně nedá doslovně převést k pocitům hlediště.

Zásadní současné vzkazy nesou například promluvy starého vodníka, týkající se osobní svobody a sobeckosti některých z nás. „Pryč z těch lidí falešných. Každý jenom sebe miluje.“

Kolorit figur a figurek, spojený pohádkovými kouzly, drží záživnost, a to především díky schopnosti aktérů nedeklamovat, takže působí v české klasice přirozeně. Romantická scenérie zámečku v lesích u jezera osloví naše city i přes úsměvy ve tvářích. To asi naše skrytá lípa dosud dýchá…

Martin Matejka jako vodník Michal v Jiráskově Lucerně
Zdroj: Divadlo v Dlouhé

I když osobně inklinuji k jiným dramatickým látkám, musím uznat, že se inscenátoři Lucerny chopili s nápady a chutí, která se všemi herci viditelně rezonuje. Nejbližší reprízu můžete v Divadle v Dlouhé zhlédnout už 26. března od 18 hodin, krátce poté (29. března až 2. dubna) pořádají devatenáctý ročník Festivalu Dítě v Dlouhé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 2 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánovčera v 19:03

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...