Recenze: Kawasakiho růže

Vznik nového filmu dvojice Hřebejk–Jarchovský provázely ze strany tvůrců obavy. Jedná se totiž o film dramatický, což je u tandemu, který se proslavil především komediemi, krok přinejmenším závažný. Přesto se do realizace filmu, který nastoluje více otázek, než poskytuje odpovědí, a jenž zpracovává ožehavé téma udavačství a spolupráce s StB, pustili. Po zhlédnutí snímku v předpremiéře celým srdcem doufám, že jejich obavy byly zbytečné. Hřebejk s Jarchovským totiž natočili skvělý film, který má téma, napětí, výborné herecké výkony a nakonec nechybí ani ten humor, byť vtělený do absurdních situací, jež jsou naštěstí uvěřitelné, neboť je evidentní, že je psal sám život.

Vše bude zapomenuto, nic nebude odčiněno

„Na začátku filmu padne závažné obvinění. Zeť, který žárlí na svého tchána, ho nařkne z udavačství. Nevidíme, zda je obvinění oprávněné, nebo není. A pokud ano, zda se vše odehrálo způsobem, jakým je to prezentováno. Sledujeme informaci, která se na počátku jeví jako pomluva a hřích, který se odehrál v minulosti a začíná postupně měnit životy lidí a vytvářet paradoxní situace. Pozorujeme jednotlivé postavy, jak na toto obvinění reagují, hájí ho nebo zpochybňují. Názor, ke kterému divák během vývoje děje dospěje, se snažíme prohloubit věrným zobrazením charakterů postav a jejich životů. Sledujeme hrdiny filmu, měníme na ně názor a s postupujícím dějem prohlubujeme znalost charakteru jednotlivých postav,“ říká Jan Hřebejk.

Z předchozí citace vyplývá, že režisér velmi dobře přečetl scénář, který byl ověnčen Cenou Sazky. Co se však z výše uvedeného nedozvíme je, jakou filmovou řečí bude příběh vyprávěn. Hřebejk vsadil na úspornost, detail a především na herce. Je velmi občerstvující, že divák není zahlcen vysvětlujícími dialogy, naopak mnohé je nevyřčeno a odpověď lze nalézt ve výrazu či gestu postavy nebo v reakci protihráče. Hovoří především obraz.

Tak jako je úsporný a přesný dialog, jsou úsporné i herecké kreace. V Kawasakiho růži se setkáváme s tím nejlepším, co se může skrývat pod termínem civilní herectví. To podstatné se sděluje přes detail, pohled, zámlky. Za to, že takový způsob vyprávění nezačne po chvíli nudit, vděčíme především výbornému scénáři, který postupně nastoluje téma, které se dotýká všech, pokud nejsou úplní ignoranti. Dále se ve filmu přesně pracuje se střihem a mistrně s atmosférou, což vše smícháno dohromady vytváří působivý tvar blížící se pojmu thriller v tom nejlepším smyslu slova.

Za každou lží se skrývá pravda a za ní pravda ještě hlubší

Hřebejk s Jarchovským s lehkostí talentovaných tvůrců postupně skládají složitou skládačku (ne nepodobnou japonským origami, z nichž prý nejsložitější je Kawasakiho růže, jak vysvětlil vznik názvu scenárista). Jejich skladba získává v průběhu na napětí, má dar vtáhnout diváka do dění tak, že na konci zůstává tiše sedět v hledišti, aby ještě v dozvuku hudby Aleše Březiny zpracoval právě viděné.

Kdybych přeci jen měla filmu něco vytknout, byla by to jedna jediná scéna, a sice ta, ve které přivádí nevěrný manžel Luděk svou milenku Radku k sobě domů, ve snaze přesvědčit manželku Lucii o správnosti svého selhání a zdůvodnit své jednání. Celá situace působí jakoby z jiného filmu, kdy postava Radky získává okamžitě punc totální krávy, což ovšem další její scény nepotvrzují, ba spíše vyvracejí. Pravděpodobně chápu, proč je ve filmu tato situace, má asi ukázat, jakými absurdními odůvodněními si člověk pomáhá, aby obhájil to, že zklamal. Ale měly být zvoleny jiné prostředky, jiná situace, která by žádané popsala věrohodněji, a to přesto, že výkon Lenky Vlasákové je v této sekvenci naprosto brilantní.

Co je oproti tomu nutno pochválit a vyzdvihnout, je úplný závěr. Mám na mysli nejenom poslední scénu celé skupiny lidí, jež příběh sledoval a které kraluje neherec Antonín Kratochvíl, ale především narozeninovou selanku, která se jako vykřičník náhle objeví po nápisu konec. Je to až úděsné srovnání dvou rozdílných světů, jasně ukazující, že oběti stále zůstávají oběťmi, protože nepřestaly vnímat pojmy, jako jsou svědomí, čest a slušnost v kontrastu s druhou stranou, kdy ta bezskrupulózní parta, která tyto lidi decimovala, si v klidu žije, aniž by je kdokoli soudil. Neboť tam přece žádný morální problém není – svině je svině, tak co se tím zabývat, že?

Kawasakiho růže: režie: Jan Hřebejk, scénář: Petr Jarchovský, producenti: Rudolf Biermann a Tomáš Hoffman a společnosti Infilm a Intimity, distributor: Bontonfilm.

Námět: Petr Jarchovský a Jan Hřebejk, kamera:  Martin Šácha, střih: Vladimír Barák, hudba: Aleš Březina, architekt: Milan Býček, výtvarník kostýmů: Katarína Bieliková, zvuk: Michal Holubec.

Hrají: Lenka Vlasáková, Daniela Kolářová, Martin Huba, Milan Mikulčík, Antonín Kratochvíl, Petra Hřebíčková, Ladislav Chudík, Anna Šimonová, Martin Schulz, Isao Onoda.

Distribuční premiéra 21. prosince.

  • Kawasakiho růže zdroj: fotografie poskytl Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1300/129924.jpg
  • Kawasakiho růže zdroj: fotografie poskytl Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1300/129919.jpg
  • Kawasakiho růže zdroj: fotografie poskytl Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1300/129926.jpg
  • Kawasakiho růže zdroj: fotografie poskytl Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1300/129927.jpg
  • Kawasakiho růže zdroj: fotografie poskytl Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1300/129922.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
před 12 hhodinami

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
před 15 hhodinami

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025

Je to skladba od AI, nebo ne? Rozdíl nepoznalo v průzkumu 97 procent lidí

Pro posluchače je téměř nemožné rozlišit mezi hudebními skladbami plně vygenerovanými pomocí umělé inteligence od hudby vytvořené lidmi. Vyplývá to z průzkumu, který pro francouzskou streamovací platformu Deezer provedla sociologická agentura Ipsos. Vyšel v době, kdy se na vrchol žebříčku Billboard v USA poprvé dostala country skladba generovaná AI.
13. 11. 2025

Děti čtou, říká literární publicistka. Katalog jim pomůže vybrat nejlepší knihy

Zorientovat se v nadprodukci knih pro děti a mládež pomáhá nedospělým čtenářům, jejich rodičům i učitelům každoroční katalog Nejlepší knihy dětem. Zaměřuje se na tuzemskou tvorbu. Aktuální výběr vyzdvihuje na čtyřicet titulů vydaných v letech 2024 a 2025.
13. 11. 2025

Zemřel filmový dokumentarista, režisér a pedagog Rudolf Adler

Ve věku 84 let zemřel v pondělí v Hradci Králové filmový dokumentarista, režisér a pedagog Rudolf Adler. Učil na Katedře dokumentární tvorby FAMU, byl také autorem rozhlasových her a odborných studií o dokumentárním filmu. Věnoval se především filmům se sociální a etnografickou tematikou a dokumentárním portrétům.
13. 11. 2025

Alžírsko propustilo vězněného spisovatele Boualema Sansala, je v Berlíně

Alžírsko omilostnilo a propustilo vězněného francouzsko-alžírského spisovatele Boualema Sansala, a to na žádost německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, napsala agentura AFP. Sansal byl v červenci odsouzen k pěti letům vězení, protože se podle soudu provinil výroky, které údajně poškozují územní celistvost země. Spisovatel přicestoval do Berlína, potvrdila agentuře AFP mluvčí německého prezidenta Cerstin Gammelinová.
12. 11. 2025Aktualizováno12. 11. 2025

Rodinný Bubák bojuje v kinech se strachem

Do tuzemských kin vstoupí 13. listopadu nový český rodinný snímek. Lehce strašidelná komedie Bubák kombinuje hrané scény s animací. Vznikla v režii Tomáše Pavlíčka a Kateřiny Karhánkové v koprodukci České televize.
12. 11. 2025
Načítání...