Recenze: Kawasakiho růže

Vznik nového filmu dvojice Hřebejk–Jarchovský provázely ze strany tvůrců obavy. Jedná se totiž o film dramatický, což je u tandemu, který se proslavil především komediemi, krok přinejmenším závažný. Přesto se do realizace filmu, který nastoluje více otázek, než poskytuje odpovědí, a jenž zpracovává ožehavé téma udavačství a spolupráce s StB, pustili. Po zhlédnutí snímku v předpremiéře celým srdcem doufám, že jejich obavy byly zbytečné. Hřebejk s Jarchovským totiž natočili skvělý film, který má téma, napětí, výborné herecké výkony a nakonec nechybí ani ten humor, byť vtělený do absurdních situací, jež jsou naštěstí uvěřitelné, neboť je evidentní, že je psal sám život.

Vše bude zapomenuto, nic nebude odčiněno

„Na začátku filmu padne závažné obvinění. Zeť, který žárlí na svého tchána, ho nařkne z udavačství. Nevidíme, zda je obvinění oprávněné, nebo není. A pokud ano, zda se vše odehrálo způsobem, jakým je to prezentováno. Sledujeme informaci, která se na počátku jeví jako pomluva a hřích, který se odehrál v minulosti a začíná postupně měnit životy lidí a vytvářet paradoxní situace. Pozorujeme jednotlivé postavy, jak na toto obvinění reagují, hájí ho nebo zpochybňují. Názor, ke kterému divák během vývoje děje dospěje, se snažíme prohloubit věrným zobrazením charakterů postav a jejich životů. Sledujeme hrdiny filmu, měníme na ně názor a s postupujícím dějem prohlubujeme znalost charakteru jednotlivých postav,“ říká Jan Hřebejk.

Z předchozí citace vyplývá, že režisér velmi dobře přečetl scénář, který byl ověnčen Cenou Sazky. Co se však z výše uvedeného nedozvíme je, jakou filmovou řečí bude příběh vyprávěn. Hřebejk vsadil na úspornost, detail a především na herce. Je velmi občerstvující, že divák není zahlcen vysvětlujícími dialogy, naopak mnohé je nevyřčeno a odpověď lze nalézt ve výrazu či gestu postavy nebo v reakci protihráče. Hovoří především obraz.

Tak jako je úsporný a přesný dialog, jsou úsporné i herecké kreace. V Kawasakiho růži se setkáváme s tím nejlepším, co se může skrývat pod termínem civilní herectví. To podstatné se sděluje přes detail, pohled, zámlky. Za to, že takový způsob vyprávění nezačne po chvíli nudit, vděčíme především výbornému scénáři, který postupně nastoluje téma, které se dotýká všech, pokud nejsou úplní ignoranti. Dále se ve filmu přesně pracuje se střihem a mistrně s atmosférou, což vše smícháno dohromady vytváří působivý tvar blížící se pojmu thriller v tom nejlepším smyslu slova.

Za každou lží se skrývá pravda a za ní pravda ještě hlubší

Hřebejk s Jarchovským s lehkostí talentovaných tvůrců postupně skládají složitou skládačku (ne nepodobnou japonským origami, z nichž prý nejsložitější je Kawasakiho růže, jak vysvětlil vznik názvu scenárista). Jejich skladba získává v průběhu na napětí, má dar vtáhnout diváka do dění tak, že na konci zůstává tiše sedět v hledišti, aby ještě v dozvuku hudby Aleše Březiny zpracoval právě viděné.

Kdybych přeci jen měla filmu něco vytknout, byla by to jedna jediná scéna, a sice ta, ve které přivádí nevěrný manžel Luděk svou milenku Radku k sobě domů, ve snaze přesvědčit manželku Lucii o správnosti svého selhání a zdůvodnit své jednání. Celá situace působí jakoby z jiného filmu, kdy postava Radky získává okamžitě punc totální krávy, což ovšem další její scény nepotvrzují, ba spíše vyvracejí. Pravděpodobně chápu, proč je ve filmu tato situace, má asi ukázat, jakými absurdními odůvodněními si člověk pomáhá, aby obhájil to, že zklamal. Ale měly být zvoleny jiné prostředky, jiná situace, která by žádané popsala věrohodněji, a to přesto, že výkon Lenky Vlasákové je v této sekvenci naprosto brilantní.

Co je oproti tomu nutno pochválit a vyzdvihnout, je úplný závěr. Mám na mysli nejenom poslední scénu celé skupiny lidí, jež příběh sledoval a které kraluje neherec Antonín Kratochvíl, ale především narozeninovou selanku, která se jako vykřičník náhle objeví po nápisu konec. Je to až úděsné srovnání dvou rozdílných světů, jasně ukazující, že oběti stále zůstávají oběťmi, protože nepřestaly vnímat pojmy, jako jsou svědomí, čest a slušnost v kontrastu s druhou stranou, kdy ta bezskrupulózní parta, která tyto lidi decimovala, si v klidu žije, aniž by je kdokoli soudil. Neboť tam přece žádný morální problém není – svině je svině, tak co se tím zabývat, že?

Kawasakiho růže: režie: Jan Hřebejk, scénář: Petr Jarchovský, producenti: Rudolf Biermann a Tomáš Hoffman a společnosti Infilm a Intimity, distributor: Bontonfilm.

Námět: Petr Jarchovský a Jan Hřebejk, kamera:  Martin Šácha, střih: Vladimír Barák, hudba: Aleš Březina, architekt: Milan Býček, výtvarník kostýmů: Katarína Bieliková, zvuk: Michal Holubec.

Hrají: Lenka Vlasáková, Daniela Kolářová, Martin Huba, Milan Mikulčík, Antonín Kratochvíl, Petra Hřebíčková, Ladislav Chudík, Anna Šimonová, Martin Schulz, Isao Onoda.

Distribuční premiéra 21. prosince.

  • Kawasakiho růže zdroj: fotografie poskytl Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1300/129924.jpg
  • Kawasakiho růže zdroj: fotografie poskytl Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1300/129919.jpg
  • Kawasakiho růže zdroj: fotografie poskytl Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1300/129926.jpg
  • Kawasakiho růže zdroj: fotografie poskytl Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1300/129927.jpg
  • Kawasakiho růže zdroj: fotografie poskytl Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1300/129922.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
včera v 09:00

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...